fcoop: no takhle jsem se na to nepodívala, nejspíš máte pravdu.
Brala jsem pomoc jako přirozenost-nebo-li jak píšete pud-vrozené nutkání,ale sobectví je u někoho silnější…:(
Děkuji.:)

Nevím,jestli mám pravdu.Myslím si to.Na druhou stranu – je vcelku známá věc,že tzv. „primitivové“ – jsou pohostinní,dovedou píchnout v nesnázích,ti by nenechali někoho chcípnout na ulici. Ovšem tito „jednoduše uvažující“ lidé žijí ve zbytcích původního prostředí,dobře vědí,že pomáhat je nutnost – nikdy nevíš,kdy budeš pomoc potřebovat sám.
Vypadá to tak,že čím je člověk civilizovanější,tím je víc nešťastný.

Ano a rovněž i lidé,kteří si prošli něčím zlým jsou více vnímavější k neštěstí druhých. Je jistě rozdíl mezi člověkem,kterému bylo ublíženo nebo žije v těžkých podmínkách a někým,kdo v životě nestrádal. Ale obecně si stále myslím,že si lidé umí pomáhat ač jsou jakýkoliv. Proto mě tohle překvapilo. Na ty povodně jsem také myslela,tam si pomáhal skoro kdekdo,solidarita byla všudypřítomná až na pár výjimek.
Povodně byly samozřejmě značně vidět,ale i ten smutně sedící hošík nebyl k přehlédnutí.
No jsem každopádně ráda za názor.:)

Rekla bych, ze práve prozívás nejaké citové období…mozná ti nekdo ublízil…v tom prípade si musís dávat pozor na „balkánské organizované trikové podvodníky“, kterí pouzívají deti jako lákadlo. Pricházejí s papírkem na kterém stojí, ze jim ujel vlak…(a ten je ale uz znacne ochmataný a v plastikové fólii)nebo jiné chytrosti apelující na city. xD

petra15: ještě jednou děkuju za upozornění na podvodníci. Probírala jsem to s kamarádkou a ta mi také říkala,ať jsem více opatrná a nedůvěřuju tolik lidem. Budu si dávat víc pozor.:)

Jsem asi přecitlivělá na děti. Myslím,že od té doby co se mi před 15 lety narodilo první dítě. Jak vidím film,kde ubližují dětem nebo cokoliv nepěkného co se děje dětem,chce se mi bulet. Hormony mě přemohly..:))
Vlakem jezdím hodně často,občas ke mně přišel někdo,že ho okradli a potřebuje na vlak.Ještě jsem na tohle nenalítla,ale kdyby ke mně přišlo dítě s papírkem,že mu ujel vlak,tak vím jistě že jemu bych nalítla.
Děkuju za upozornění. Zjistila jsem,že jsem hodně naivní,víc než jsem si myslela…
Jdu za chvilku se synem do parku,tak doufám,že tam nebude sedět nějaké dítě samo v parku…:-D
Po dnešku už bych nezavolala ani tu policii,na to dnes nemám náladu teda…:o)
Děkuji.:))

huxa: to máte asi pravdu,spousta lidí je zaměřená jen na sebe,doba je zlá,ale stejně mně nejde do hlavy, když nepotkávám denně lidé,kteří potřebují pomoc,tak taková věc mě musí trknout…jsem asi naivní a nevyznám se v těch dnešních propagací a lží. Svět je zvrácený…:(
Děkuji.

„Doba je zlá…“
😉
Ne – lidé jsou zlí (resp. jsou i zlí lidé), doba s tím nemá co dělat.
___
Žiju v Praze – a takto ´opuštěné´ děti je možné potkat leckdy a leckde – nejsou opuštěné, jen se flákají.
Na lavičkách nebo i ´jen tak´ spící lidi také – ve většině případů nejde o lidi, kteří „potřebují pomoc“ – resp. nepotřebují pomoc takovou, kterou by náhodný kolemjdoucí mohl poskytnout.

mowla: nemyslím spící lidé či poflakující se děti,kterých je všude dost. Přeci je rozdíl,když vidím je a nebo právě to smutné samotné dítě. Chodíme do parku kde nikoho samotného a smutného normálně nevidím, ale hrající si děti,veselí a mládež vždy ve společnosti někoho dalšího. V parku se nepohybují jen lidé,kteří jim projdou,ale nějaký čas tam tráví.Pokud bych viděla smutné dítě,zeptala bych se co mu je.
Co se týká bezvládně ležících lidí,zavolám mu přeci pomoc. Nemůžu vědět,zda je to opilec či cukrovkář apod. Proto mu tu pomoc přeci zavolám a nebudu se spoléhat jen na to,že to jistě bude jen ožrala a nebo že cukrovkář je za sebe zodpovědný. To že jsme dospělí za sebe zodpovědní přeci neznamená,že se nemůžeme dostat do situace,kdy budeme odkázaní na pomoc druhých. To samé s dětmi.
Děkuji za názor.:)

…„je rozdíl,když vidím je a nebo právě to smutné samotné dítě“…
No – já si netroufnu soudit, zda je dané dítě „smutné“ a nebo třeba zamyšlené. A možná si jen dostatečně nevšímám.
Chodím do parku, kde takové potkávám běžně, ne třeba každý den, ale rozhodně několikrát týdně.
😉
Tohle téma, které jsi svým dotazem nastolila, je – bohužel, příliš rozsáhlé a vnímatelné z příliš mnoha ´úhlů´, takže tady je nevyřešíme.
___
Jeden možný pohled je ´tvůj´ – pomáhat všem a za všech okolností.
Jiný je ´můj´ – preferující odpovědnost v daném případě skutečně zodpovědných lidí.
Oba mají nějaké opodstatnění, oba mají nějaké odůvodnění.
My oba máme nějaké zkušenosti a důvody, proč danou skutečnost vnímáme ´svým´ způsobem.
Já žiju (abych se ´představil´) cca 15 let v Praze, ale pocházím z ´venkova´. Zpočátku jsem to, co jsem tady potkal, řešil jako ´venkovan´. Pak jsem ale přišel na to, že mnohé vypadá jinak, než je.
😉
Zavolat pomoc? – určitě ano. Ale…
Pokud budeš volat k nepodstatnému případu všechny ´možné´, může se stát, že policajti i sanitka budou někde (v danou chvíli) chybět.
___
Každopádně by bylo snazší si o tomto pokecat někde u kafi či piva, tato diskuse je velmi těžkopádná…
___
A – ač tě osobně neznám, opravdu vřele doporučuju se před případnou vlastní aktivitou obrátit na policajty – jednak jsou za tímto účelem placeni z našich daní, druhak mají takovou náplň práce (a jsou na ni školeni!!), ´třeťak´ nejsou snadno emotivně ovlivnitelní – už toho viděli ´dost´.

Vždyť tam seděl dlouho se sklopenou hlavou a sám,to nebývá normální. Navíc všude po parku byla vylepená jeho fotka. Překvapili mě turisté,kteří si všimli fotky,otočili se za dítětem,ale šli dál.
Bydlím na malém městě od narození,ale na vesnici jsem trávila víkendy,prázdni­ny,rodiče odtamtud pochází,jezdím tam dodnes. Je to rozdíl. Prahu srovnat nemohu,ale dovedu si to asi představit. Ale obecně mě překvapuje,že v případě pomoci je mezi lidmi až takový rozdíl.
Dávám Vám za pravdu,že nejlepší je zavolat policii. Jak píšete,je to na delší diskuzi. Respektuji Váš úhel pohledu,jsem ráda za každý názor a všem za něj děkuji.:)

lahny: vím,že své udělala politika. A že se pomoc někdy může proti nám obrátit. Ale pokud budeme už jen opatrní a ze strachu si vzájemně nebudeme pomáhat,nejenže se jednou nám samotným pomoc nedostaví,ale budeme nadále ztrácet lidské hodnoty. A bát se pomoc dítěti je nesmyslná. Kdo jiný jim má pomoci než my dospělí. Takhle se naučí také nikomu nepomáhat.
Vytrácí se souznění a humanismus. Tj.smutný…:(
Ale děkuji za názor.

Vy jste neviděla nebo neslyšela o tom, že dnes se rozmáhá to, že na ulici je plačící dítě, že se ztratilo?
Toto v dnešní době chodí na emaly:
„DEJTE SI POZOR a rozesílejte – není to výmysl Přeposílám: Pokud náhodou uvidíte dítě, které pláče a křičí, že se ztratilo a ví adresu (může ji mít napsanou třeba na lístečku, který Vám ukáže) … Nikam prosím nechoďte !!!!!!!! Zavolejte policii, ať pomůže ona ! V žádném případě neveďte dítě na uvedenou adresu. Můžete se stát obětí únosu. Je tu nová mezinárodní, dobře organizovaná mafiánská skupina, která unáší lidi za výkupné nebo na orgány, přičemž používá tento trik !!! Není to výmysl, bohužel, až takto jsme to dopracovali, že náš český stát je rejdištěm zločinců. Pošli to dál a tím pomáhej. “

Lahny – tím, že budeš takovou ptákovinu posílat dál, budeš jen podporovat autora původní zprávy (a jeho ´nějaký´ úmysl). Pokud už takový mail dostaneš, zkus se kouknout na server www.hoax.cz . V tomto konkrétním případě jde o http://www.ho­ax.cz/hoax/ztra­cene-placici-dite-s-adresou/ .
___
Každopádně rada „zavolat policii“ je rozumná – nic jiného není vhodné dělat – při doprovázení dítěte na danou adresu by člověk taky mohl být obviněn z únosu…
😉

Mě by asi ani nenapadlo dítě doprovázet domů…je pravda,že nic jiného než zavolat polici se dělat nedá.Ta už si se vším poradí.
:)

Jé,tak to jsem neslyšela,je to možné? Takže někdy může jít o mafiánský trik? Děkuji,je dobré vědět,že v případě pomoci k němu raději zavolat policii a ta už se o něj postará.
To snad není pravda co se děje,je to hnus.:(
Děkuji.

marci1, děkuji za článek,tj.hodně smutné,nechápu jak můžou ti lidé večer v klidu usnout…:(