Odpoveď byla označena jako užitečná

Pokud je syn „otec duchovní“, předpokládám, že by jej jeho vlastní otec měl oslovovat „otče“.
Stejně jako syn, jakožto duchovní, by měl svého otce v tomto případě oslovovat „synu“.

Amen :)

HA! Dobrej chyták. Musím upravit odpověď 😁 Každopádně jsem toto nikdy neslyšela.

Upravil/a: Malvína

Môže,
Otec príde za synom kňazom.
Oslovenia kňaza je „otec“. Otec kňaza ako laik oslovuje kňaza jeho titulom „otče“
Kňaz pre nevysväteného používa oslovenie „synu“.Kňaz v tomto prípade bez ohľadu na rodinný stav, oslovuje svojho otca „synu“

V civilnom úradnom styku a pre ostatných ostávajú naďalej otec otcom a syn synom.

Iné zvyklosti
Niekde sa deti a rodičia oslovujú len menami a nikomu to neprekáža.
Oslovenie je na vzájomnej dohode a zvyklostiach rodičov a detí a nemusí byť vždy také, ako je v kraji zvykom, pokiaľ to nie je urážlivé.

Každý otec je něčím synem, a pokud ten syn už je taky otcem, tak v tom nevidím problém. Hlavně když se v tom vyznají ti dva.

Může, třeba když budou oba V Bohnicích.

Je to na palici, fotrovi bych říkal tato a od syna bych čekal taky tato! Wtf?

Proč by nemohl?

Klaun: – Páne šiditeli, páne šiditeli, můžu panu šiditeli šíkat osle?"

• No to samozřejmě nemůžeš
• a páne šiditeli, páne šiditeli, můžu oslovi šíkat „páne šiditeli“?
• … hmmm… no to bys asi mohl..
• tak tedy páne šiditeli, páne šiditeli…