Zajímalo by mě, jestli si člověk může zajistit, aby jednou až zemře, nesměla nějaká konkrétní osoba přijít na jeho pohřeb? Např. člověk se kterým měl za svého života spory ale onen dotyčný by určitě přesto přišel.
Upravil/a: Otazník123
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Zvidatel před 1618 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jo, ale pohřeb zajišťují nejbližší pozůstálí, to oni rozhodují
koho pozvou atd. Takže pokud jim zemřelá osoba předem zdělí koho na
pohřbu nechce, tak to můžou zařídit a prostě jej nepozvat. Jinak přes
soud, pokud člověk chce, aby to bylo oficiální, závazné a měl jistotu,
jak říká Drap.
Zemřelá osoba může předem říct, co si přeje, jaký pohřeb, kde, koho
tam pozvat, nebo jstli ho vůbec chce, ale zařizují to pak ti, oc zbydou –
nejbližší rodina podle zákona.
Kepler: nevím jestli v závěti. To s tím moc nesouvisí. Do závěti se
píší jen věci týkající se dědictví a tam může někoho vynechat,
může někomu dědictví upřít, může dát podmínky pro splnění
dědictví – samozřejmě všechno v soouladu se zákony, které to
přesněji definují – ale o pohřbu se tam asi nic psát nebude. Mělo by
se to týkat jen majetku a dědiců
Upravil/a: Zvidatel
2Kdo udělil odpovědi palec? Rokio, Otazník123
před 1618 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Teoreticky by to možné bylo, ale jedině soudem. Jinak jak se chceš bránit, když už budeš po smrti. Smuteční obřad, pochování a podobně+ nezařizuje nebožtík, ale někdo z pozůstalých, popřípadě obec, pokud jí připadne ze zákona toto provést.
1Kdo udělil odpovědi palec? Otazník123
před 1618 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Může své přání vyjádřit ve své závěti, ale není to právně závazné. Záleží na tom, jak se k tomu postaví nejbližší pozůstalí.
1Kdo udělil odpovědi palec? Otazník123
před 1618 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Když mi zemřela nejlepší kamarádka, pravděpodobně musela před svým skonem někomu říct, že si přeje mít obřad za přítomností pouze nejbližší rodiny. A tak její známí, spolupracovníci, i sousedi, se nemohli obřadu zúčastnit.
1Kdo udělil odpovědi palec? Otazník123
před 1618 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Spíše ne.
Nedokážu si představit, kdo to bude „hlídat“. Pokud to bude vědět
rodina a (přítomní na pohřbu/obřadu), znát dotyčnou osobu, může ji
vyzvat k odchodu.
Závěť se řeší až nějaký čas po pohřbu, tam by to bylo marné
uvádět.
Také si můžete „dopřát“ zpopelnění bez obřadu (tzv. v kruhu
rodiny).
Pak budete mít jistotu :).
Zloba, pocity křivdy, zášti a nenávisti (až za hrob) nikam nevedou. Jen ke zdravotním obtížím a „zapšklosti!.
1Kdo udělil odpovědi palec? Otazník123
před 1618 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podle § 114 občanského zákoníku „je člověk oprávněn rozhodnout,
jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne
o jeho pohřbu manžel zemřelého … atd.“ (zákon vypočítává
posloupnost příbuzných).
Pokud vím, tak nikde není uvedeno, jakou formu má toto rozhodnutí mít.
Forma pořízení pro případ smrti je určitě vhodná, protože tam může
zůstavitel udílet určitý pokyny, podmínky, příkazy.
Potom byl rozlišil pozvání na pohřeb a účast na pohřbu. Pozvání je
záležitost toho, kdo vypravuje pohřeb, pokud vím, už existují judikáty,
kdy někteří příbuzní úspěšně žalovali mnemajtekovou újmu z toho,
že nebyli na pohřeb pozváni. Co se týká účasti, pokud je pohřeb
veřejný, takže účast logicky nelze zakázat. Vím, že dnes je je velká
část pohřbů „v kruhu rodinném“ – s tím nemám praktickou
zkušenost, ale předpokládám, že tam jsou zapotřebí pozvánky.
Takže moje odpověď je ano, formou pokynu osobě, která bude zajišťovat
pohřeb a prostřednictvím pohřbu v kruhu rodinném.
1Kdo udělil odpovědi palec? Otazník123
před 1617 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
da ny: je mi jasné že nenávist a zloba až za hrob nikam nevede a mrtvému může být nakonec jedno kdo na pohřbu je nebo není. Jde spíše o ostatní pozůstalé kterým by třeba přítomnost onoho člověka na pohřbu mohla celé rozloučení velice znepříjemnit.