Moje spolužačka z SŠ

ALoha,

Na tyhle webové stránky někdy chodím, když se nudím, tak jsem přijdu něco si přečtu, někdy se pobavím, někdy na něco odpovím, ale nikdy jsem sem nic nepsal, jelikož si spíš nechávám „problémy“ pro sebe nebo mam dobré přátele se kterýma si o tom promluvím. Ale řekl jsem si, že zkusím sem napsat a počkat na odpovědi, těch kteří mě neznají osobně, takže jdeme na to:

Jak již z názvu vypovídá jedná se o mojí spolužačku ze střední školy, teď v záři jdeme do třeťáku, ale vemme to popořadě. Když jsme přišli do nové školy, hned první den jsme jeli na adptační výlet (nebo jak se tomu říká). Měli jsme tam nějaký program ohledně sbližování a přípravy na střední školu. Jak tomu bývá, člověk se pomalu seznamuje se spolužáky, s některými se baví více s některými méně. Já jako celkem plachý člověk, jsem si vedl nad očekávání dobře a kamarády i kamarádky jsem si našel rychle. ALE, byla tam ještě jedna spolužačka, která vyřazovala na mne charismatickým dojmem, byla a je hezká, ale nikdy jsem do ní nebyl „zabouchlí“.

Jak jsem již psal, že zrovna nejsem moc sangvinik a byl středem pozornosti, tak jsem nevěděl o čem bychom se my dva mohli bavit, tudíž jsme se nebavili. Trvalo mi asi půl roku než jsem si k ní našel cestu a začali se bavit. Pomalu jsem začal zjišťovat, že jsme si hodně v povaze a chování podobní a tak jsme si dobře rozuměli. Netrvalo to dlouho, asi dvě měsíce, a bavili jsme se o všem, věřili jsme si, svěřovali jsme si, bavili o klukách o holkách atak. Bylo to super a přátelství bylo časem silnější a silnější.

Celé prázdniny mezi prvákem a druhákem jsme si na fb psali, když jsme měli čas, takže jsme i nějaký ten kontakt měli, protože bydlíme 55 kiláku od sebe, takže se vidět osobně bylo těžké. Prázdniny skončili a šli jsme znovu do školy, všechno bylo OK. Propadnul k nám kluk, takový opak mne, výřeční, hlučný, dělal hlouposti, chtěl upoutat pozornost a tak. Začal se bavit se spolužačkou, o které tady píši. Samozdřejmě jsem neměl nic proti s kým se baví :) Ale časem se mi začínalo, že se bavíme méně a méně a tak jsem si s ní, šel promluvit, co se děje. (měl jsem na mysli, že se baví hodně s „prodlíkem“ a na mě se*e) a řekla mi, že on jí štve, že nemá náladu se proto tolik bavit.. tak jsem řekl, jenom „ok“. Ale pořád to bylo horší až jsme se najednou nebavili spolu. Jednou na Vánoce, jsem najednoul dostal zprávu od ní, říkal jsem si co to je s udivem, otevřel jsem ji na fb a byla celkem dlouhá a stálo v ní, že se mi omlouvá, že byla slepá a teď pochopila, že na mě trochu sra*a. Začali jsme se opět hodně bavit, ale trvala to tak měsíc, potom to zase začalo upadat až jsme nebavili vůbec a pokračovalo to až do toho že se nebavíme vůbec. Od června do teď jsme opravdu neprohodili ani slovo nebo jej ani nenapsali na fb. A nevím co bude až přídju v záři do školy :(

Takže co si o tom myslíte? Co bych s tím mohl dělat, aby bylo vše super jako dříve? Nebo prostě mam na to už zapomenout, že jde života dál? – a to moc nechci

P.S. vím jak to tady chodí, takže pokud někde mě chcete kamenovat, za pravopis -nechejte si to .. vim, že dělám chyby

P.S.2. všem kteří odpoví normálně, DĚKUJI.