Máte rádi polévky a omáčky v chlebu, jaká vám v tomhle provedení chutnala nejvíce?

Já to až tak nemiluju.

Tohle je středověk, doslova, ve středověku se to tak dělalo: sežrat se muselo všecko, takže, když už byl chleba tvrdý, ale ne zas až tak tvrdý, aby s ním zahušťovali omáčky (mouka na to tehdy byla příliš drahá), tak ho rozkrojili podélně, vydlabali a narvali do toho něco. Tím ten chleba změkl, no a dobré prase všecko spase. 🙂

Je to takové, trochu, gastroporno. Praktické to rozhodně není, protože Ty ten chleba, v kterém to je, nemůžeš k tomu moc jíst – vyteklo by Ti to. No a pak Ti zůstane, tak buďto se vyhodí (98% hostů v restauraci ti ho vrátí), no a nebo to nemáš guláš s chlebem, ale Brotparade.

Ale, víš co: proti gustu žádný dišputát. 🙂

Párkrát jsem jedla polévku v chlebu, a vždycky to bylo špičkové jídlo. Málokterá restaurace nebo hospoda to nabízí, a častější je to podle mě v Maďarsku. Zadej si klíčový výraz „leves kenyérben“, a obrázky mluví za vše.

Kdysi na Šumavě na Poledníku. Super bramboračka v malém čerstvém bochníku.

Jednou jsem to ochutnal, gulášovka měla takový zajímavý „příšmak“ po tom chlebu.

Klidně, proč ne. Tuším, měl jsem v něm jednou česnečku.

Jednou jsem si objednala v restauraci v Pisku takovy gulas. Byl dobry. Mel chlebovou chut, ale ja bezne zahustuju chlebem, takze mi to chutnalo.
Ale ten chleba stejne nesnis, ten se vraci.