Mají právo mě vyhodit z obchodu, když přijdu do knihkupectví, otevřu si 500 stránkovou knihu, sednu si na židličku…

Po chvíli i zavřenými dveřmi – je to téměř to samé, jako požírat v Tescu housku se salámem, a pak hodit mastný papír mezi jogurty.

všimnite si tú drobnú nuanciu: kmihKUPECTVÍ – čitárna.

pochopil?

Prezrieť, prečítať pár strán si môžte. Celú knihu nie, je to ako s počítačovými programami – trial – krátkodobo, skušobne, môžte využiť, ale potom si, ak ho chcete ďalej používať, musíte kúpiť.
PS.
Mohli by ste ju prečítať celú len v prípade, ak by ste strpeli na sebe tabuľu s reklamou na túto knihu, k tomu pútavo a kladne hovoriť so zákazníkmi o knihe – náklady kníhkupca na knihu by boli nižšie, než náklady na jej reklamu – boli by ste teda „živá reklama knihy“

Nahlédnout do ní jistě můžete, ale kdybyste si ji chtěl přečíst celou, nebo větší část, tak by je nemuseli prodávat, ale propůjčit na přečtení za úhradu. Vyhodit asi ne, ale jistě by se Vás zeptali, jestli si tuto knihu kupujete.
Doplňuji:
A Vy byste chtěl být podnikatel, který prodává knihy a čtenáři si je čtou zadarmo ? Asi ne. Po delší době by Vás jistě požádali, že pokud si knihu nechcete koupit, abyste ji vrátil zpět do regálu.

Upravil/a: marci1

ocko:
U nás v Brně v knih centrumu mají i pohovky/křesla 😉 minule jsem se tam docela dlouho začetl, ale pak jsem si knížku stejně koupil…

To by sis židličku musel nejspíš donést s sebou. Marně uvažuji, jestli jsem někde v knihkupectví nějakou židli viděla. V zázemí prodejny ano, v prodejně ne.
Tos asi už prodavače stihl vyučit.
Běžně se do knih dívám, než si je koupím, nebo naopak dojdu k závěru, že to není ono. Jsem ale přesvědčená, že při souvislém čtení by personál prodejny nezaváhal a takového nechtěného čtenáře vyexpedoval za dveře prodejny.
Nejspíš bys při další snaze prodejnu navštívit našel na dveřích zákaz vstupu osob, které si prodejnu knihy pletou s knihovnou.