Obecně, když má někdo pod čepicí, je buď opilý, nebo je chytrý.
Myslím si, že se to týká nejen Čechů, ale i jiných národů. Myslím si, že opilých Čechů je dost. Ti jsou pak nepříjemní, blábolají, obtěžují, urážejí, ale často mluví pravdu, přece když se opijí vínem, tak se říká, že ve víně pravda.
Ti kdo jsou chytří, dávají často najevo, že nad ně není, že jsou dokonalí, nechybí jim sebevědomí a jáství … já, já = egoismus. Jiní chytří, vědci či znalci, dokonce i mistři, kteří mají zlaté české ručičky či několik titulů a ocenění, jsou skromní, neradi na sebe upoutávají pozornost, ale dovedou příjemně překvapit´tím, co umí. Přesvědčují mě o tom tzv. lovci děd Vševěd, kvízová dáma a kalkulátor, kteří loví úspěšně hráče v soutěži Na lovu. Ale i někteří hráči mají pod čepici, sice nejsou opilí, ale předvádějí se, dovedou všeho využít, co se jim naskytne.
Stejně i v jiných vědomostních pořadech např. Riskuj je poznat, kdo má vědomosti pod čepicí, či kdo se jen snaží na sebe upozornit, i když čepice mu na hlavě nedrží.

Platí to nejen v soutěžích, ale i v životě.
Já na to mám, když má pod čepicí dost peněz či hodného strýčka, případně v tom umím svou vychytralostí chodit. atd. Zatímco druhému by měli vědomosti dodat, když se rozdával rozum, měl jít nejméně 2×. Nevím, zda by to pomohlo. Jenže komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude, na světě lidí víc hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.“ Jan Werich
https://www.kou­le.cz/novinky/33-citatu-o-lidske-blbosti/

AŤ si raději někteří čepici nenechávají na hlavě a uvědomí si, že se nemohou chlubit tím, že mají čepici na hlavě neoprávněně.

Upravil/a: annas

Ano, někteří mozek, někteří nas…

Nelze odsuzovat/hodnotit národy na základě toho, že je to určitý národ. Ano, určité zakořeněné tendenci tam býti mohou – ale jsou to asi ty nejvíc ovlivnitelné věci (většinou – hlavně pokud se to týká charakteru), které jedince/skupiny utváří… nehrají až tak důležitou roli – jakou jim třeba v počátcích připisovala sociologie a davová psychologie. To, co je hlavní, jsou zvyky a politika s kulturou.

Češi nejsou vyloženě hloupější, než jinde. Jsou stejní, stejný průměr, taky stejné předsudky jako ve většině států (nikoli všude – někde je to horší, jinde i lepší – hlavně po morální stránce) – týká se to hlavně podobných států (politicko-právně-kulturně, zkrátka společensky téměř stejně – téměř celý Západ a vůbec „moderní svět“ – tedy i Východ, který má stejný režim a systém/y). Z mé zkušenosti jsou Češi hlavně o něco víc pesimističtější, než jinde… jsou tu jisté negativní tendence (napříč generacemi – mladí i staří). Není to však v národu, ale (hlavně) v dnenšní kultuře, společnosti a podobně. Spadá sem hlavně politika, výchova, školství, média a mravy. To, co nás dennodenně, soustavně ovlivňuje a utváří.

Co se týká intelektu, moudrosti a podobně, svět je prostě průměr (nemluvím o šk. vzdělání a titulech) a žádný zázrak. Lidé jako všeobecně nejsou žádní géniové ani mudrci (né, že by byli hloupí, ale faktem prostě je, že člověk moudrý, geniální a podobně… to jsou prostě jedinci a spíš vyjímky). Ale to je celkem jedno, není to až tak důležité, když to dáme stranou a dáme stranou i chrakter, tak je celkem jedno, jací lidé jsou. V podstatě lidí (všech i těch inteligentních i morálních) je, že jsou celkem snadno ovlivnitelní a i když jsou rozumní, či čestí, jsou zde naprosto jiné (vnitnřní a vnější) faktory, které nad jejich jednáním, sklony i volbami mají mnohem větší vliv. Proto třeba nemá hlava státu/vlády na základě voleb moc smysl. Lidi klidně budou podporovat (podvědomě, ale i zcela vědomě) ideologii, či stranu/jedince, který hlásá a „slibuje“ největší útisk, tyranii, ničivou válku i třeba otevřenou genocidu. Že jsou masy o něčem přesvědčeny a že si většina něco myslí, ještě nezanmená, že je to správné, spravedlivé, pravdivé nebo oprávněné.
Že něco převažuje, neznamená, že je nejlepší, lepší nebo vůbec dobré. Na světě je víc republik, než monarchií – neznamená to, že jsou republiky lepší (tím neříkám, že jsou vyloženě špatné… záleží na systému/organi­zaci). To by ve světě nebyla tak masivní podpora komunismu/soci­alismu napříč posledním stoletím (i víc), nebylo by tolik diktatur a totalit (i s podporou lidu).
Též idea, že by si národ měl něco vybrat (například formu vlády i systém) na základě svých tendencí je nesmyslné. „Národ“ respektive občané v tom státě (něhledě na národ/nost) jsou tací, jaká je utvoří kultura a společenské uspořádání – odvíjející se právě od toho politického systému… To je i pricnip vůdcovství. Vůdce vede, určuje směr, ostatní následují (bavím se o vůdcovství, nikoli řízení a útisku) – proto nedává smysl vybrat si vůdce. Pokud by to byl pravý vůdce, zařídil by, aby byl vybrán (svou osobností, svým vůdcovským talentem) – proto třeba i volby postrádají smysl (zde je navíc silná absence vůdce, jenž má taky špatné podmínky pro vznik). Lid si nemůže vybrat co chce, když to za něj určuje někdo/něco jiného (za prvé zcela jiné faktory, než rozum a charatker, za druhé vůdce, za třetí společnost a její vlivy). Lid není, respektive taky nemůže být suverénní (což se ovšem enodporuje s tím, že jsi jsou nebo mohou být všichni rovni = před zákonem), je to dogma a společnost, která na tom zakládá (i tomu věří) je frivolní, mající blíže k anarchii a podobně.
Zde nejde o národ, jde zde o uspořádání společnosti a systém/y, jejichž odrazem je pak stav té společnosti, jakož i jejich občanů-národa/národů (mravy, morálka, vzdělanost, tendence – tedy i myšlení, zvyky, stabilita,…). Češi jsou tací, jací jsoum díky tomu, že mají to, co mají (po politické stránce…a rozhodně se nabavím jen o v stranické vládě). Tím myslím hlavně i ten negativismus, předsudky a stupňující se vulgarity.

Upravil/a: Disraeli

Co se týká obcházení předpisů a nařízení , tak nadprůměrní.
Naše kultura či chování jsou ještě pořád ovlivněna někdejší socialistickou potažmo komunistickou výchovou(ještě se to stále dědí na potomky). Myslím, že nejhorší dědictví, co přežilo socialismus je nevole k placení svých závazků a vůbec jejich podceňování. Ať jsou to půjčky, povinné odvody státu či zpronevěra apod.
Uplatňované exekuce jsou u nás hrozivě vysoké.
V dnešní době tento způsob myšlení (mít pod čepicí) je o hodně těžší, než v minulosti.
Naopak, chytrá řešení (mít pod čepicí) jsou u nás Čechů nadprůměrná.
Pracoval jsem v zahraničí, tak vím, že to tak je.

Jak kdy.
Těžko říci. Čech je schopný, zručný, šikovný. Umí si poradit, vyrobit „zázrak“ na kolenou.
Bohužel je chtivý (věci), žádá „výhody“, přednost (úplatky, korupce).
Dělá VÍC, než musí ( více, než žádal německý císař, žádala Vídeň, Berlín i Moskva/Stalin, Brežněv/).

V obcházení zákonů, nařízení má Čech nápady (pod čepicí(, jak vše obejít).

hapiky

S 1. větou v odpovědi, by se dalo souhlasit :)
Ovšem „příčiny“ se táhnou odjinud a „komunisté“ se podepsali na národu jinak.
Smíchal jste do povidel jablka s hruškama.
Čech (šlechta), byla vždy jako korouhvička. Přidala se tam, kde se jí to jevilo výhodné.
Čech značně „očúrává“ vrchnost (vyhýbá se povinnostem) od Bílé Hory.
Šplhá, pěstuje rektální alpinismus (udává) čile od Rakouska.Uherska.
Je papežštější, než papež. Již ve zmíněné době, bič na lid (ve Vídni, Praze)mvymýšleli potentáti českého původu.
V jediném období, kdy se „poctivě“ odváděly daně z příjmů (povinnost pracovat) a splácely půjčky (hrozil kriminál), byl právě socialismus. Kdo neplatil výživné, šel sedět. Protože pracovat musel i v kriminále, závazky plnil. Byly mu ze mzdy/platu strhávány. A to dnes, někdy, není z čeho.
Češi jsou finančně negramotní, celé roky se o ně někdo staral. Když se začali starat sami, i bláhově či úspěšně podnikat, museli se starat sami (pak i ty exekuce, záměrné bankroty firem aj.)
Začátky „podnikání“, podnikavců, byly založené na krádeži, zlodějinách. V malém, jen rozkradení materiálu, přístrojů ze státních podniků, statků a JZD.
Mnoho zaměstnanců si přes vrátnici/plot odnášelo, co se jim „ze společného“ hodilo ;D
Někomu trubky, dalšímu ručníky, ponožky, brembory, nafta a obilí pro slepice.
Exekuce jsou vysoké, protože se jimi úspěšně živí příliš mnoho lidí.
Čech neuznával autority ani v minulosti. Jen ze strachu nebo donucení (četník, farář, učitel, FÚ, atp.). V jiných zemích, národech poslouchají a povinnosti více plní.