Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 27.květen 22:59

Nelze odsuzovat/hodnotit národy na základě toho, že je to určitý národ. Ano, určité zakořeněné tendenci tam býti mohou – ale jsou to asi ty nejvíc ovlivnitelné věci (většinou – hlavně pokud se to týká charakteru), které jedince/skupiny utváří… nehrají až tak důležitou roli – jakou jim třeba v počátcích připisovala sociologie a davová psychologie. To, co je hlavní, jsou zvyky a politika s kulturou.

Češi nejsou vyloženě hloupější, než jinde. Jsou stejní, stejný průměr, taky stejné předsudky jako ve většině států (nikoli všude – někde je to horší, jinde i lepší – hlavně po morální stránce) – týká se to hlavně podobných států (politicko-právně-kulturně, zkrátka společensky téměř stejně – téměř celý Západ a vůbec „moderní svět“ – tedy i Východ, který má stejný režim a systém/y). Z mé zkušenosti jsou Češi hlavně o něco víc pesimističtější, než jinde… jsou tu jisté negativní tendence (napříč generacemi – mladí i staří). Není to však v národu, ale (hlavně) v dnenšní kultuře, společnosti a podobně. Spadá sem hlavně politika, výchova, školství, média a mravy. To, co nás dennodenně, soustavně ovlivňuje a utváří.

Co se týká intelektu, moudrosti a podobně, svět je prostě průměr (nemluvím o šk. vzdělání a titulech) a žádný zázrak. Lidé jako všeobecně nejsou žádní géniové ani mudrci (né, že by byli hloupí, ale faktem prostě je, že člověk moudrý, geniální a podobně… to jsou prostě jedinci a spíš vyjímky). Ale to je celkem jedno, není to až tak důležité, když to dáme stranou a dáme stranou i chrakter, tak je celkem jedno, jací lidé jsou. V podstatě lidí (všech i těch inteligentních i morálních) je, že jsou celkem snadno ovlivnitelní a i když jsou rozumní, či čestí, jsou zde naprosto jiné (vnitnřní a vnější) faktory, které nad jejich jednáním, sklony i volbami mají mnohem větší vliv. Proto třeba nemá hlava státu/vlády na základě voleb moc smysl. Lidi klidně budou podporovat (podvědomě, ale i zcela vědomě) ideologii, či stranu/jedince, který hlásá a „slibuje“ největší útisk, tyranii, ničivou válku i třeba otevřenou genocidu. Že jsou masy o něčem přesvědčeny a že si většina něco myslí, ještě nezanmená, že je to správné, spravedlivé, pravdivé nebo oprávněné.
Že něco převažuje, neznamená, že je nejlepší, lepší nebo vůbec dobré. Na světě je víc republik, než monarchií – neznamená to, že jsou republiky lepší (tím neříkám, že jsou vyloženě špatné… záleží na systému/organi­zaci). To by ve světě nebyla tak masivní podpora komunismu/soci­alismu napříč posledním stoletím (i víc), nebylo by tolik diktatur a totalit (i s podporou lidu).
Též idea, že by si národ měl něco vybrat (například formu vlády i systém) na základě svých tendencí je nesmyslné. „Národ“ respektive občané v tom státě (něhledě na národ/nost) jsou tací, jaká je utvoří kultura a společenské uspořádání – odvíjející se právě od toho politického systému… To je i pricnip vůdcovství. Vůdce vede, určuje směr, ostatní následují (bavím se o vůdcovství, nikoli řízení a útisku) – proto nedává smysl vybrat si vůdce. Pokud by to byl pravý vůdce, zařídil by, aby byl vybrán (svou osobností, svým vůdcovským talentem) – proto třeba i volby postrádají smysl (zde je navíc silná absence vůdce, jenž má taky špatné podmínky pro vznik). Lid si nemůže vybrat co chce, když to za něj určuje někdo/něco jiného (za prvé zcela jiné faktory, než rozum a charatker, za druhé vůdce, za třetí společnost a její vlivy). Lid není, respektive taky nemůže být suverénní (což se ovšem enodporuje s tím, že jsi jsou nebo mohou být všichni rovni = před zákonem), je to dogma a společnost, která na tom zakládá (i tomu věří) je frivolní, mající blíže k anarchii a podobně.
Zde nejde o národ, jde zde o uspořádání společnosti a systém/y, jejichž odrazem je pak stav té společnosti, jakož i jejich občanů-národa/národů (mravy, morálka, vzdělanost, tendence – tedy i myšlení, zvyky, stabilita,…).

Disraeli

Odpověděl/a – 27.květen 23:04

Nelze odsuzovat/hodnotit národy na základě toho, že je to určitý národ. Ano, určité zakořeněné tendenci tam býti mohou – ale jsou to asi ty nejvíc ovlivnitelné věci (většinou – hlavně pokud se to týká charakteru), které jedince/skupiny utváří… nehrají až tak důležitou roli – jakou jim třeba v počátcích připisovala sociologie a davová psychologie. To, co je hlavní, jsou zvyky a politika s kulturou.

Češi nejsou vyloženě hloupější, než jinde. Jsou stejní, stejný průměr, taky stejné předsudky jako ve většině států (nikoli všude – někde je to horší, jinde i lepší – hlavně po morální stránce) – týká se to hlavně podobných států (politicko-právně-kulturně, zkrátka společensky téměř stejně – téměř celý Západ a vůbec „moderní svět“ – tedy i Východ, který má stejný režim a systém/y). Z mé zkušenosti jsou Češi hlavně o něco víc pesimističtější, než jinde… jsou tu jisté negativní tendence (napříč generacemi – mladí i staří). Není to však v národu, ale (hlavně) v dnenšní kultuře, společnosti a podobně. Spadá sem hlavně politika, výchova, školství, média a mravy. To, co nás dennodenně, soustavně ovlivňuje a utváří.

Co se týká intelektu, moudrosti a podobně, svět je prostě průměr (nemluvím o šk. vzdělání a titulech) a žádný zázrak. Lidé jako všeobecně nejsou žádní géniové ani mudrci (né, že by byli hloupí, ale faktem prostě je, že člověk moudrý, geniální a podobně… to jsou prostě jedinci a spíš vyjímky). Ale to je celkem jedno, není to až tak důležité, když to dáme stranou a dáme stranou i chrakter, tak je celkem jedno, jací lidé jsou. V podstatě lidí (všech i těch inteligentních i morálních) je, že jsou celkem snadno ovlivnitelní a i když jsou rozumní, či čestí, jsou zde naprosto jiné (vnitnřní a vnější) faktory, které nad jejich jednáním, sklony i volbami mají mnohem větší vliv. Proto třeba nemá hlava státu/vlády na základě voleb moc smysl. Lidi klidně budou podporovat (podvědomě, ale i zcela vědomě) ideologii, či stranu/jedince, který hlásá a „slibuje“ největší útisk, tyranii, ničivou válku i třeba otevřenou genocidu. Že jsou masy o něčem přesvědčeny a že si většina něco myslí, ještě nezanmená, že je to správné, spravedlivé, pravdivé nebo oprávněné.
Že něco převažuje, neznamená, že je nejlepší, lepší nebo vůbec dobré. Na světě je víc republik, než monarchií – neznamená to, že jsou republiky lepší (tím neříkám, že jsou vyloženě špatné… záleží na systému/organi­zaci). To by ve světě nebyla tak masivní podpora komunismu/soci­alismu napříč posledním stoletím (i víc), nebylo by tolik diktatur a totalit (i s podporou lidu).
Též idea, že by si národ měl něco vybrat (například formu vlády i systém) na základě svých tendencí je nesmyslné. „Národ“ respektive občané v tom státě (něhledě na národ/nost) jsou tací, jaká je utvoří kultura a společenské uspořádání – odvíjející se právě od toho politického systému… To je i pricnip vůdcovství. Vůdce vede, určuje směr, ostatní následují (bavím se o vůdcovství, nikoli řízení a útisku) – proto nedává smysl vybrat si vůdce. Pokud by to byl pravý vůdce, zařídil by, aby byl vybrán (svou osobností, svým vůdcovským talentem) – proto třeba i volby postrádají smysl (zde je navíc silná absence vůdce, jenž má taky špatné podmínky pro vznik). Lid si nemůže vybrat co chce, když to za něj určuje někdo/něco jiného (za prvé zcela jiné faktory, než rozum a charatker, za druhé vůdce, za třetí společnost a její vlivy). Lid není, respektive taky nemůže být suverénní (což se ovšem enodporuje s tím, že jsi jsou nebo mohou být všichni rovni = před zákonem), je to dogma a společnost, která na tom zakládá (i tomu věří) je frivolní, mající blíže k anarchii a podobně.
Zde nejde o národ, jde zde o uspořádání společnosti a systém/y, jejichž odrazem je pak stav té společnosti, jakož i jejich občanů-národa/národů (mravy, morálka, vzdělanost, tendence – tedy i myšlení, zvyky, stabilita,…). Češi jsou tací, jací jsoum díky tomu, že mají to, co mají (po politické stránce…a rozhodně se nabavím jen o v stranické vládě). Tím myslím hlavně i ten negativismus, předsudky a stupňující se vulgarity.