Vyslechl jsem si spor dvou kohoutů první tvůj táta získal vilu a ovocný sad v roce 1946 zadarmo po Němcích, druhý tvůj táta jako náměstek sloužil komunistům po roce 1989 koupil fabriku za mrzký peníz a nyní děláš váženého kapitalistu sem tam něco trochu na charitu a naparuješ se jak křišťálovej čistej kohout.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Pepa25 před 1072 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Často se tam lidí prostě nastěhovali. Viděl jsem starý dokument, kde
často Češi přiznávali, že jim ti Sudeťáci reálně nic neudělali, za
nic nemohli, a přesto je Češi vyhnali.
Nákupy při privatizaci byly všechny na úvěr, bylo to o tom kdo byl víc
akční. Většina lidí měla problém vůbec pochopit, proč mají v ruce
vůbec ten kupón. Takže asi tak.
Za socialismu se prodávaly chalupy i s přilehlými pozemky, které byly
bezcenné (nemožnost podnikat) – tj. nebrala se v potaz jejich hodnota.
Dnes se na poli změní na katastru bonita a pole se prodá developerovi za
100 milionů. Děje se to dnes a denně.
Prostě v tom byl a je bordel, dneska to taky není v pořádku, když někdo
koupí pole za 20 kč/metr od člověka který nechápe trh a vydělá na
prodeji miliony. Ale děje se to a není to nelegální.
0 Nominace Nahlásit |
Obě varianty byly možné.
Babi s dědou bydleli v domě, který byl jako nájemní. Když se boural,
koupili ve vsi malý domek. Nic nedostali náhradou, bvyl to majetek státu.
Babička a děda kamarádky dostali při osidlování pohraničí (Karlovy Vary)
dvougenerační vilku. Po několika letech vilku odkoupili/zaplatili (nevím
v kterém roce). Takových lidí byla většina.
Někteří „kovaní soudruzi“ údajně přišli ke svému majetku (domu,
statku) „darem“. Takové lidi jsem osobně neznala.
Maminčina kamarádka (1930) německé národnosti odešla s maminkou a
bratrem v r. 1946 do Německa (dobrovolně, nebyly v nuceném odsunu).
Zanechaly zde malý domek. V Německu dostaly vše zaplaceno (jako téměř
všichni Sudetští Němci). Bylo odečteno/zaplaceno naším státem
K vyrovnání v rámci válečných repatriací jsme se od Němců nedočkali.
Představitelé naší země se jich po roce 1989, dobrovolně vzdaly.
“Teta“ Herta se po 3 měsících vrátila do České republiky, kde jí
dále vychovávala její teta a strýc. Mohla kdykoliv vysídlit, neudělala to
ani kolem r. 1968 (byla vdaná, bezdětná), ani po rozvodu a kdykoliv jindy.
Maminka celý život za ní 2× ročně jezdila. Herta + – ěx ročně za ní
a bratrem do BRD.
Babička s dědou jiné kamarádky přišli ze Slovenska do vísky nedaleko
Karlovic, kde jim původní němečtí majitelé při nuceném vysídlení
předali své malé hospodářství Vše vod státu museli, též časem
odkoupit. Jako soukromí malí zemědělci, nikdy nevstoupili do JZD Do konce
svého života hospodařili na svém. Nejmladší syn byl „exemplárně
potrestán“. Nemohl jít v Plzni do učení a žít s rodiči. Odešel na
karlovarsko, ke starší sestře. Tam bydlel a chodil do SŠ. Další sestra
mohla studovat na SZŠ (pro nedostatek sester, zejména po odchodu řádových a
německých sester z nemocnic
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Teoreticky „přidělen za úplatu“ viz dekrety prezidenta republiky č.
12/1945 a 28/1945. Praxi neznám, docela by mě zajímala, proto otázku
hodnotím jako zajímavou, ale obovám se, že toto je téma, o kterém se moc
nemluví (akotrát logicky je celé pohraničí alergické na jakékliv zmínky
o Benešových dekterech, protože nejde o Němce, ale o našince).
Srovnání s privatizací pro r. 1989 je úplně mimo, tam se rozhodně
nekupovalo za mrzký peníz (to by určitě privatizoval i plebs, ne?).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Os%C3%ADdlov%C3%A1n%C3%AD_pohrani%C4%8D%C3%AD
0
před 1072 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podle toho co vím šlo o divokou dobu s divokými pravidly. Ti s ostrými lokty či velkým štěstím mohli přijít k majetku zadarmo. Jiní jej museli zaplatiti i několikrát. Na Moravu byli po válce pozváno České rodiny žijíc po generace v Bulharsku. Vím minimálně o jedné, co si dům koupila od MNV (či jak se to tehdy jmenovalo) aby později zjistila, že daný dům už byl dávno prodán někomu jinému a musela jej zaplatiti znova. MNV prý už peníze na vrácení „neměl“…
Ad. da ny "Jen dodám, že ti Němci, kteří podle tehdejších zákonů byli bezúhonní, zůstali ve svých domovech. Nikdo je nevyhnal. " – i to bylo různé. Podle mých informací v naší obci relativně v klidu, i když někteří byli vyhnáni do Rakouska aby se pak mohli vrátit, když např. podle svědeckých výpovědí za války navštěvovali bohoslužby v češtině. V sousední obci bylo několik občanů německé/rakouské národnosti bez soudu zastřeleno. Podle aktuálně dostupných informací byl jejich jediný prohřešek rodinný majetek a možná nějaké drobné sousedské neshody. Nevyšetřeno ani po 89.
0
před 1071 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ještě dodám:
Jen dodám, že ti Němci, kteří podle tehdejších zákonů byli bezúhonní,
zůstali ve svých domovech. Nikdo je nevyhnal. Mnohá smíšená manželství
zůstala zde. Náš kraj byl a je převážně německý, plný německých
potomků.
Mnozí mí spolužáci měli v 1. třídě ZDŠ problémy s ČJ, doma se
mluvilo německy. Jako dítě jsem v obchodech, na ulicích, v MHD slyšela
hlavně němčinu. I přes odchod mnoha německých rodin v r. 1967ú1968,
jich tady velké množství zůstalo a žije. „Egerlandština“ je stále
všudypřítomná :D Největší koncentrace je v obcích a městech okresu
Sokolov a příhraniční části Karlovarského okresu, celý okres Cheb.
Češi a Slováci, kteří zde žijí, jsou NEJČASTĚJI „náplava“
z 50. let (osidlování a povinné pracovní umístěnky); další velký
přísun obyvatel ze Slovenska, Čech a Moravy byl v 70. letech (dostatek
bytů, pracovních míst, náborové příspěvky, zejména pro VŠ).
Pepa25 s velkou chutí a nadšením bych privatizoval i řinčel bojovně dozickými klíči juchal hesly nejsme jako oni i z komunistů budou dobří podnikatelé, uděláme pro všechny startovací čáru a hlavně na pět minut tmu na výrobu milionářů kteří nyní pomáhají vládnout v demokratickém Česku při budování kapitalismu. Ovšem je tam velký problém, běhal jsem v té nádherně naladěné době při skončení čumendy na východ a nadšené čumendy na perfektní západ ještě po houbách.
annas | 5913 | |
Drap | 4618 | |
led | 3001 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1647 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1308 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |