Podobné otázky zde již byly.

1. Skutek je to, co bylo vykonané, uskutečněné, co má pro druhé význam. Je to individuální. Pro někoho třeba jen úsměv, pozdrav, pomoc při nákupu atd.
2. O skutcích se hovoří v Novém zákoně, šlo o skutky apoštolů, kteří v počátku křeťanství šířili Kristovo učení. To mělo tehdy pomoct lidem.

Jinak se pro věřící jsou za dobré skutky považované skutky lásky, jednání, chování, činy, služby. Pročtěte si odkaz
http://www.vi­ra.cz/Rejstrik-vecny/skutky-lasky.html

Dobré skutky otvírají cestu do nebe.

3 K příkladu v otázce.

Odpuštění je jiná skutečnost. Znamená změnit svůj postoj k dotyčnému, vidět zlo s odstupem času. Oopustit se dá, ale zapomenout úplně, nikoliv.

Opakem dobra je zlo, takže zlým skutkem je třeba nedbalost, která způsobí smrt – např. most ve Studénce, zneužití pravomoci, navádění třeba ke krádeži, podvodu atd. Není neplnění volebních slibů také zlým skutkem?

Co je eutanázie? Nebo když smrt jednoho zachrání další?
"Mnoha nemocným v táboře jsem pomohl, ale o mých dobrých skutcích se nehovoří"Josef Mengele, doktor SS v Osvětimi. Je to je opravdu dobro?

Vždyť zabít člověka je protizákonné a také nemorální.

Pročtěte si článek Zabít nevinného může skoro kdokoliv, zjistila studie s pomocí hry

„ Chiganská státní univerzita zkoumala otázku, do jaké míry jsou lidé ochotni porušovat morální kódy a svým konáním usmrtit nevinného. Z pragmatických důvodů k tomu použili interaktivní počítačovou simulaci, tedy hru.
Problém poprvé nastínil filosof Philippa Foot v roce 1978. Jde o srovnání situace pilota, jenž řeší, zda si pro místo k havárii vybrat více či méně obydlené území, se situací soudce, který se snaží zabránit davovému lynčování obviněného. Při lynči by zemřel jeden nevinný člověk. Pokud by ale lynči bylo násilnými prostředky zabráněno, popřípadě pokud by si dav vylil hněv na orgánech státní správy, obětí by mohlo být mnohem víc.
Je tedy ospravedlnitelné obětovat jednoho člověka, nebo se držet zákona až do krvavého konce? Experiment skýtá otázky pro kognitivní psychologii, filozofii a neuroetiku.

Myslím, že lidé mají averzi vůči poškozování ostatních. Pokud k tomu dojde, znamená to, že tato averze musela být něčím přepsána. Zvládne to racionální uvažování, třeba tím, že svým konáním zachráníme pět jiných lidí. Pro některé z nás ale podobné uvažování může být natolik vysilující, že takové prospěšnější rozhodnutí neučiní," prohlásil Navarrete.”

Zdroj: http://bonusweb­.idnes.cz/zabit-nevinneho-muze-skoro-kdokoliv-zjistila-studie-s-pomoci-hry-p9o-/Magazin.aspx?c=A111218­_204614_bw-magazin_lou

Upravil/a: annas

Dobrý skutek je něco, pro co nehledám definici.

Jde o momentální ‚vnitřní impuls‘ někomu pomoci, přispět, potěšit. Bez náznaku očekávání vděčnosti či protislužby. Umění dávat přináší větší potěšení než jen brát.

Připravit někoho kvůli rodovým tradicím o život, zabít, dobré není. I když on se podobného skutku dopustí, stejnou odplatou se nic nemění a nevrátí…

Upravil/a: johana 56

Podle mne dobrý skutek ani žádnou definici mít nemůže.

Kolikrát člověk něco udělá s dobrým úmyslem,
přesto je výsledek katastrofální.

A naopak může člověk udělat něco, čemu nepřikládá žádnou
(velkou) váhu, ale časem se ukáže, že to byl dobrý skutek.

Odpuštění nevnímám jako skutek,
ale jako změnu názoru na něčí jednání apod.