Kolik může být odškodnění za dva roky vězení?

Já jsem si šel málem na 2 roky sednout za něco, za co jsem nemohl.
Svědci lhali ve svůj prospěch jen proto, aby se sami vyhnuli trestnimu stíhání.
Tvrdili nesmysly..

Záznamy z kamer nebyly, protože si je policie vyžádala až po čtvrt roce, když jely ve 14ti denní smyčce..

Naštěstí se podařilo dokázat, že svědci tvrdí néco, co není technicky možné.. Tudíž, že lžou ve svůj prospěch a že policisté se s poškozeným znali.

Hranice mezi svobodou a kriminálem je opravdu tenká..
Taky by mé tohle zajímalo…
Jenže já bych s odchodem do vězení přišel o práci, o bydlení.. Prosté bych se neměl kam vrátit..
Myslím, že by mě to fakt odrovnalo. I 3000 za den by byly ho*no.

Formální náležitosti toho, kdo má nárok na odškodnění, řeší zákon č. 82/1998 Sb., konkrétně §§ 27 až 31a. Velmi zhruba, náhrada škody vychází z prokazatelného ušlého zisku (i jako průměr příjmů), pokud ten neexistuje, tak je poměrně vtipný paušál 170 Kč/den. K tomu se hradí veškeré náklady, které poškozený měl například s obhajobou. Tedy účelné náklady, nelze například hradit (a ani přiznat) to, že si obviněný například platil PR, které ho mělo vylíčit jako oběť zvůle. K tomu se připočítává ještě nemajetková újma, kterou musí soud posoudit podle zásahu do života obviněného. Když to napíšu vulgárně, tak jinou cenu má měsíc ve vazbě pro otrlého recidivistu a jinou pro maloměstskou high-society, soud by to měl zohlednit. Protože je třeba mít nějaký rámec, Nejvyšší soud určil orientační rozmezí 500 až 1500 Kč za den (spis. zn. 30 Cdo 2357/2010).

Takže stručně, stát bude muset platit náklady obhajoby, prokázaný ušlý zisk a odškodnění za psychickou újmu, které bude kvůli medializaci nejspíš na horní hranici pásma.

Zdroj: https://www.za­konyprolidi.cz/cs/1998-82