Kolik hektarů půdy je třeba k obživě 20 lidí?

Když jsem byla dítě, rodiče měli hospodářství a 4 ha půdy, 3 krávy, 3 prasata, která se postupně porážela, a prasnici – matka malá selata prodávala na chov,., dale několik kachen nebo hus, kozu, zpočátku i králíky, ale otec je neměl rád, takže chov zrušili.

Mléko od krav s matka denně vozila do „sběrny“, odtud se odváželo hromadně do mlékárny, k alšímu zpracování.

Hospodářství živilo 5 osob, maso matka nekupovala, sádlo i prodávala, rovněž vajíčka – přivýdělek.

Na poli se pěstovalo žito = pšenice, žito = rež – hanácky, řepa krmná i cukrovka – ta se vozíla do cukrovaru – zpět řízky na zakvašení, v zimě na krmení, brambory, po sklizni pak zelené krmení. Asi je to všechno…

Práce náročná – uvědomuji si, že matka vstávala velmi brzy, aby se o všechny postarala. Ale musím říct, že krávy i vepři byli její „chloubou“.

Obilí se mlelo ve mlýně na mouku i na šrot jako krmení, vím, že se dělal i chléb, který se vozil k pekaři na pečení. Vydržel týden.

Ale už je to dávno …

Takže pro dvacet lidí si plochu vynásobte. Ale ty 4 ha by uživily víc lidí, než bylo nás.

Upravil/a: annas

K samotné obživě dvaceti lidí, bez pěstování průmyslových plodin myslím, že by mělo bohatě stačit cca 5 – 10 ha. Měly by stačit cca 2 kravky, 5 – 8 prasat, cca 15 slepic , od nich odchovávat každý rok cca 30 – 50 kuřat, husy a houser, stejně tak asi kačen. K tomu můžeme přidat několik králíků holubů, popřípadě perliček , či jiné drobné zvířectvo.
Samozřejmě je to velmi hrubý a nepřesný odhad, ale myslím, že by to takto stačilo k plné spokojenosti.

Není nad praktické zkušenosti, jak píšete. Ale přidám trochu teorie:
1 vegetariánovi by podle výpočtů v odkazu (doporučuji přečíst)
https://winepun­k.cz/2018/07/­12/potravinova-sobestacnost-v-cislech/
mohlo stačit 0,1 ha kvalitní orné půdy.
Pokud člověk chce maso, je zapotřebí o dost větší plochy. Zde http://web2.men­delu.cz/pcentrum/pu­blikace/30_krmne_­krivky_pro_pra­sata.pdf se uvádí spotřeba 3–6 kg směsi \ kg přírůstku vepřového. Ale k tomu by bylo nutno ještě připočíst spotřebu krmiva pro matečné prasnice atd. Při výtěžnosti jedlých částí 75% by člověk na 100 kg vepřového (bez kosti), což je tedy velmi přibližně 0,7 t – 1 t obilí, pak bychom pro to prasátko potřebovali asi 0,2 ha.
Jako pastviny se často využívají málo úrodné pozemky, takže pro skot nám vyjde větší potřebná plocha. U pasoucích se přežvýkavců se při velkých rozdílech výnosů píce na jednotlivých pastvinách počítá s úživností 0,5–2 VDJ\ha. (1 VDJ = zvíře 500 kg) Při dosažení 700 kg živé hmotnosti ve věku 1,5 roku, výtěžnosti masa 55% a při úživnosti pastviny 1 VDJ\ha bychom na 100 kg hovězího potřebovali 0,4 ha.
Tedy nejsem odborník, kdo chce, jistě se dopátrá přesnějších čísel. Ale pro pobavení to snad stačí.

Velmi záleží na úrodnosti půdy. Pokod vím, tak existují metodiky pro poskytování dotací v podhorských oblastech, které v případě živočišné výroby stanovují strop na 0,3 VDJ (velké dobytčí jednotky) na hektar. Tzn. jednu krávu uživí cca 3 ha.