V odkazu, který jste uvedl, jsou některá podobenství vysvětlena.

Tak jako o každé knize, i o Bibli je třeba přemýšlet, chceme-li textu rozumět. Čtení nestačí, je nutné rozvíjet své myšlení. Přece jsme „naprogramovaní“ nejen na rozum, ale používáme i city, fantazii atd. Snažíme se pochopit význam asociací, obrazů, tedy i vysvětlení různých podobenství.

Proto Ježíš používal konkrétní obrazy, které převzal z každodenního života, z toho, co viděl kolem sebe.. Oslovil lidi tam, kde se nacházeli, pomocí metafor, příkladů z přírody atd. jim vysvětloval pojmy např. spravedlnost, Boží soud, milost atd.

Jak lze toto podobenství chápat? Dá se stále použít při každé příležitosti? Jak je zdůvodnit? atd.

O lásce k nepřátelům Pán Ježíš řekl: „Milujte nepřátele své, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a pomlouvají, abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mat. 5, 44–45).

http://katolicky-katechismus.cz/246-co-rekl-pan-jezis-o-lasce-k-nepratelum/#.V9u6rzVlGlc

Třeba Ježíšova slova – Lukáš 11
„Kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu otevřeno“
https://www.bi­blegateway.com/pas­sage/?search=Luk%C3%A1­%C5%A1+11&ver­sion=SNC

Platí stále podobně jako starozákonní "Přej … ? Věřící třeba vycházeli z toho, že budou-li umět přát sami sobě, budou se sami milovat, budou umět přát i ostatním a milovat je atd.
Navíc slova prosím a děkuji považuji za samozřejmá.
–
Ad Cenobita,

slova „Blahoslavení chudí duchem“ se určitě chápalo jinak, stejně křesťan pochopí význam slov. Nejde o handicap, jak vysvětlujete vy.

Slova chudý i duch měly více významů. Takže je opravdu nutné číst pozorně, posuzovat podobenství pohledem minulosti, nikoliv současným významem slov. Takto vznikají chybné interpretace nejen podobenství.

Jak chápat text z pohledu původních významů.

Duch = duše, dech. Chudý – nejen vnějším majetkem , ale tím vnitřním, třeba viděním srdcem, či myšlením ve významu nedostatku pokory, nikoliv čistého rozumu atd.

1. "znamená pokorní, kteří se mají za chudé; opravdu chudí jsou totiž ti, kteří se pokládají za chudé nejen ve věcech vnějších, nýbrž i vnitřních. Žalm 39,18:
2. Slovo duch [lat. spiritus] lze chápat také jako vůli člověka. Někteří jsou totiž pokorní z nutnosti, ale ti nejsou blahoslavení, nýbrž blahoslavení jsou ti, kteří milují pokoru.

   Za třetí je možné to vztahovat na Ducha svatého [lat. spiritu sancto]. Proto „blahoslavení chudí duchem" [lat. pauperes spiritu], kteří jsou pokorní skrze Ducha svatého. … Říká „chudí duchem", protože pokora dává Ducha svatého: Isajáš 66,2: „Na koho pohlédnu, ne-li na chudičkého a stísněného na duchu [lat. contritum spiritu] a chvějícího se před mými slovy?"

Těmto chudým se slibuje království, čímž se rozumí nejvyšší vznešenost. A třebaže toto je odměnou kterékoliv ctnosti, dává se zvláště pokoře, protože „kdo se ponižuje, bude povýšen" (Matouš 23,12). Přísloví 29,23 praví: „Pokorný duchem [lat. humilem spiritum] dojde slávy."

3. Jinak lze slova „chudí duchem" vykládat podle sv. Jeronýma, a to doslova o zříkání se časných věcí. Pak slovo „duchem" [lat. spiritu] znamená, že někteří jsou chudí z nutnosti, těm ale nenáleží blaženost, jež však náleží těm, kteří jsou chudí dobrovolně. A tito mohou být dvojí: neboť ačkoliv někteří mají bohatství, nelnou k němu srdcem:" atd.

atd.
http://revue.the­ofil.cz/revue-clanek.php?cla­nek=1386

Upravil/a: annas

Cituješ tady Starý zákon a házíš špínu na Ježíše?! Uvědom se!

Bibli nemůžeš číst jako obyčejnou knihu, jako nějakou příručku a hladat tam logické souvislosti. Pokud lidé podle proroctví a dalších znaků věděli, že má přijít Mesijáš, tak na to měli být připraveni a ne ho odmítat. Pokud nepochopili, co se děje, pak se jim obtížně vysvětluje, to je špatné slovo, že je zde jiná víra, myšlení a pod. Lidé, kteří lpí na starých názorech nesnadno přijímají nové, aspoň ne hned. (obdoba ve fyzice – kvantová fyzika nemohla prorazit hned atd.)
Proroci, mezi které patří také Izajáš, patří mezi dost složitou četbu. Je třeba znát dobu, vztahy atd.
A k tomu co se, ptáš, zda to neměl lépe vysvětlit? Víra se vysvětlit nedá, buď něčemu věřím, jsem o něčem přesvědčen, nebo ne. Pokud něco vysvětluji, používám logické argumenty a předpokládám u člověka určité rozumové i duševní schopnosti. Možná víš, že vědomí vykonává jen malou část , vše ostatní 90 % dělá podvědomí. A právě pomocí podobenství oslovoval Ježíš své posluchače (ovečky) a oni díky podvědomí danou věc „pochopili“ a uvěřili.

Chápu tě, jak to myslíš, ale těžko ti na těchto stránkách řeknu více. Bible je jednak historická kniha, vypovídá o životě tehdejších lidí a pod, ale proč jsou tam zrovna ty kapitoly a v dané formulaci, to nevím. Každou část lze chápat různě, něco člověk pochopí, něco je mu skryto, mnohé věty mají dokonce více smyslů, ale to pochopí jen zasvěcený, já ne. A nedívej se na Ježíše jako na nějakého lektora, který by měl získat co nejvíce lidí, jako nějaký zaměstnavatel, aby měl zisk. Prostě přijmi toto učení ( tím se obracím k současníkům Ježíše a těch, co žili v době, kdy vznikaly knihy , které jsou v Bibli uvedeny), tuto víru a konej podle toho. Budeš mít jiné myšlení, budeš vyznávat a uznávat jiné hodnoty. Volba je na tobě, já tě k ničemu nenutím.

Upravil/a: Kelt

K prvnímu odstavci: Podobenství Ježíš používal proto, aby jednoduchým způsobem (přirovnáním k věcem a událostem z běžného života tehdejších lidí) přiblížil hluboké duchovní myšlenky. Ti kdo měli srdce správně nakloněné k Bohu, chápali o čem Ježíš mluvil. Mimochodem, Ježíš svá podobenství (nejen) učedníkům vysvětloval, aby jim správně rozuměli, a dělal to často.

Zmíněný text z knihy Izajáš se vztahuje na Izraelity dlouho před Ježíšovým příchodem. Izraelité tehdy propadali modlářství a Bůh k nim posílal proroky (jako například Izajáše), aby Izrael odvrátil od uctívání model. Jenže oni nereagovali, dělali hluché a nevnímali láskyplné varování. Tak byl Izajáš opět poslán k Izraelskému lidu, aby k nim pronesl slova zmíněných veršů.

Upravil/a: Roman71

Otázkou je,

• co skutečně Ježíš říkal,
• co evangelisté o desítky let později zapsali, a
• co editoři Nového zákona o stovky let později upravili, přidali a vypustili.

Já si to představuji tak, že Ježíš svým učedníkům dával skutečné, hodnotné, „hutné“ informace a podobenství používal jen k objasnění. Stejně jako to děláme my dnes, když se snažíme někomu něco vysvětlit. Apoštolové ale žili v době, která jim byla nepřátelská, takže ty hodnotné pravdy veřejně moc neříkali a nepsali, vysvětlovali je jen opravdovým zájemcům, ústně a skrytě. Zapisovali a veřejně hlásali jen ta mlhavá podobenství, kterým nezasvěcení nerozuměli a pro zasvěcené sloužila jako pomůcka pro připomenutí skutečných informací. No a to ústní podání se jaksi většinou nezachovalo (čemuž vládnoucí moc jistě ráda pomáhala).

Upravil/a: dubraro

Ježíš mluvil v podobenstvích právě proto, aby byla srozmutelná především prostým, obyčejným lidem. Ti tehdy neměli žádné zvláštní theologické vzdělání, prostý starověký Izraelec sice věděl o Tóře (Zákoně) dost, ale pochopitelně mu byly bližší takové ty každodenní věci, které Ježíš v podobenstvích používal.
Jenže tehdejší izraelská společnost byla stejně jako dnes rozdělená do více vrstev. Nevýše stáli kněží.Ti byly velice vzdělaní a jejich úkole bylo vyučovat v synagogách a tehdy ještě sloužit v Chrámu. Znali dokonale zákon, ale měli skony ho vykládat různým způsobem. Vyučovali lidi, kontrolovali, jak kdo zákon dodržuje a vyžadovali často přehnaně striktní dodržování. Sami ale často žili všelijak.
Tyto kněží – v Bibli často nazývané farizeji a zákoníky – Ježíš napomínal velice přísně, moc je nešetřil, věděl, že mu rozumí, že vědí, co má na mysli, ale byli to obvykle nejzatvrzelejší lidé. Podobně tvrdá slova jsou obvykle mířena na ně.

Ježíš tím neměl v úmyslu kněžím uzavřít cestu do Božího království, ale nasazoval jim vyšší příčku než obyčejným rolníkům, řemeslníků a žebrákům. nazasoval ji proto, že věděl, že oni mají dost na to, aby jí zvládli, kdyby chtěli. KOneckonců i mezi jeho posluchači bylo i dost kněží.

…o žádné mlžení nejde, bible je jen krásná pohádka pro dospělé, a pro věřící: zjistěte si, jak to bylo s evangelijema, co sepisovatelé bible zatajili…