Jde o tohle. Já jsem tak nějak celoživotně zvyklý kupovat si kvalitní med. Vždycky je přímo od včelaře a zpravidla pochází od včelařů regionálních, bo znáte to- lokální krámky s dobrotami disponují lokálními dobrotami. Důvod tohoto mého letitého počínání je docela prostý: nejsem tak bohatý, abych si kupoval věci, z kterých relativně brzy onemocním.
Takže včera jsem zachvátal do místního svazu zahrádkářů, kde také prodávají „goodies“, a tam byly zrovna k mání čtyři druhy medu od včelaře kdesi z Budišova, med z lokality Libavá, tady u nás v okr. Opava. Měli nějaký lesní speciální, dále pohankový, malinový a už nevím, taky pastované. Všechny ty medy tekly, kromě pastovaných (to dá rozum). Pak jsem obešel ještě zdravou výživu a taky krámek podobný zdravé výživě, takový až vymazlený, však určitě tušíte o co jde. Tam všude měli různé medy, kvalitní, obdobně jako ve svazu, ale zase od jiných včelařů. A zase ty medy všechny tekly, čili všechny ty medy (myslím že zhruba stejné úrovně kvality) mají jeden společný ukazatel. Všechny jsou v tomto období v tekutém stavu. Tak jsem se vrátil k zahrádkářům, ať je podpořím a koupil jsem si u nich ten malinový z Libavé, stanoviště Starooldřůvský mlýn. Ne pastovaný, ale ten tekutý.
Ti bystřejší z vás už teď vědí, kam otázka povede. V čem že se to ukrývá ta medová záhada. Ano, správně. Záhada je v tom, že ty medy tečou! Otázku už tedy nebudu více rozvádět a zeptám se bez bez obalu na drzovku: PROČ TEČOU? Máme prosinec, stáčeny byly jistě někdy v březnu až v červnu, možná až v červenci v srpnu (druhý med), nevím, nerozumím, každopádně dostatečně dávno na to, aby byly již zcukernatělé. A že by v podobných krámcích (nebo před dodáním do nich) kdosi ohříval med v teplé lázni, to se mně rozhodně nezdá, venkoncem med je již v originálních sklenicích s etiketami, čili- to by bez poškození ani nešlo. A že by tyhle medy byly taky nadstaveny cukrem? Jako nemedy z řetězců? Tak tomu snad ani nechci věřit.
Tak co, pomůže mi někdo rozlousknout tuto záhadu posledních let?
Co se v přírodě změnilo a jaksi mi uteklo, neboli šlo mimo mě?
(Tyto medy jsou už tak dosti drahé, obvyklá sklenice u nás v chudých končinách vyjde v průměru/cirka na 230 kaček a vlastně by se dalo říci, že cenově už pomalu dosáhnou na zmiňované nemedy z řetězců v lepších sklenicích, třeba s pěknou gumičkou při uzavírání, když nejsou „v akci“… takže nechci věřit, že by tak drahé medy všelař šidil ještě cukrem. Děkuju.)
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone, EKSOT123 před 378 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Podívej, u medu (nektarového) je NORMÁLNÍ pokud časem krystalizuje („pastuje“). Naopak – pokud to NEDĚLÁ, nejspíše jde o „lesní med“, prostě o medovici, nebo-li „medovicový med“. Ta tohle neumí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Medovice
Zásadní ve tvé otázce mi přijde „med stáčený v březnu“. TWL, tak to vidíš, jaké máte na Prajzské včeličky-Stachanovky. To středočeské včely jsou LEMRY LÍNÉ, NESCHOPNÉ. A v sezóně prvně „víčkují“ obvykle až tak v květnu. Prajzské borkyně si kvíti vykopou z pod sněhu, nektar z květů snosí a ještě stačí med „dozrát“, aby se v březnu stáčel. Ale co bys chtěl od těch pražských kurev, že? 😉
BTW – včelař z Budišova? Nad Budišovkou? Tam umí jedna „Mařena“ (kterou znám) výborné robit jednu mňamku, TEN kyselý OKUREK! 😉 😁 😁
2Kdo udělil odpovědi palec? Odpovědi.cz, cappuccino
před 377 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Náchylnost pravého (nepančovaného) včelího medu ke krystalizaci, lidově zcukernatění, má dva hlavní aspekty: 1. poměr obsahu glukosy a fruktosy, hlavních složek medu – čím je poměr více ve prospěch glukosy, tím je med náchylnější k tomuto jevu. Obsah vyšších cukrů v medu je malý až zanedbatelný, v součtu kolem 10% – například sacharosy obsahuje med jen jedno procento – a na krystalizaci medu nemají tyto vyšší cukry vliv. 2. Skladovací teplota: med uložený při teplotě >25˚C anebo naopak <5˚C cukernatí jen málo a velmi pomalu, téměř vůbec. Skladování mezi těmito dvěma teplotami naopak krystalizaci medu podporuje a optimální teplota pro to je 14˚C.
Upravil/a: cochee
0 Nominace Nahlásit |
Tuto zahadu ti nejlepe vysvetli nektery z vcelaru, od kterych ten med pochazi.
0
před 377 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ono povinnost medu není zcukernatět 😉
Co pamatuju, tak nám náš med také vydržel poměrně dlouho. Záleží na
poměrně hodně okolnostech jak u samotného medu, tak na způsobu
skladování.
0
před 377 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dochy, tvé příspěvky bývají dost kvalitní, ale tentokrát fakt nevím, kdes to vzal. Ještě jsem neviděl přirozený neupravený med, nektarový ani medovicový, který by do podzimu neztuhl.
https://ctrlv.cz/5kDp
Tady je dnešní snídaně. Med dovezen někde z Vysočiny – přivezli
známí co tam maj rodinu a kupujou od místního včelaře ve velkém. Obvykle
kupujeme kolem 8 sklenic, tohle je letošní asi třetí sklenice, tato
přebývá asi 3 týdny v kuchyni, jinak jsou uskladněny ve sklepě. Med sice
cukernatí, ale je stále tekutý. Taktak jsem jej stihl po focení chytit než
stekl z chleba.
Mno, já ano. Co pamatuju, tak před vánocemí býval ještě zpravidla tekutý. Ale můžu se pak zkusit doma přeptat, jestli si to nepaatuju blbě.
Dochy>>> Nektarový med (nikoliv MEDOVICE! [„druhý med“,
„lesní med“]) má přibližně složení:
Fruktóza – cca 40 %
Glukóza – cca 30 %
Sacharóza – do 10 %
Voda – do 20 %
Zbytek je „všechno to ostatní“ (méně než 2 %). Takže se není třeba
divit, že cukry „cukernatí“, čili „pastují“. (Tento proces se
dokonce někdy UMĚLE vyvolává!) NAOPAK, pokud to nedělají, je to často
známka toho, že „je cosi shnilého ve státě…“ 😉 🙂
Ještě bacha. To „pastují“ – to právě je umělé aby med zůstal použitelný. Bez toho dokáže zcukernatět do podoby, kdy na něj běžné kychyňské náčiní nestačí.
Já ale ani netvrdím, že med nezcukernatí. Jen že to není jeho primární úloha 😉 Jakožto člověk z včelařské rodiny (osobně s tím bohužel nemám téměř nic společného, ale přeci jen jsem něco zahlíd) jsem nikdy netvrdil, že cukernatění je známka špatného medu. A zrovna tak netvrdím, že je známkou špatného medu když do zimy nezcukernatí.