Mnoho lomů se přirozeně naplní vodou a po opuštěn se stane jezerem a vznikne „lomové jezero“.
Lomy v rovinných oblastech s mělkou podzemní vodou, nebo které se nacházejí v blízkosti povrchové vody, často mají technické problémy s drenáží, proto se při těžbě musí voda odčerpávat.
Po ukončení těžby však mohou podzemní vody pronikat a v lomu se shromažďuje i dešťová voda.
Hloubka lomu závisí na srážkách v oblasti.
https://en.wikipedia.org/wiki/Quarry
https://en.wikipedia.org/wiki/Quarry_lake
0 Nominace Nahlásit |
Je to úplně jednoduché: při těžbě kamene se občas dostaneme na místa, kde je úroveň spodní vody vyšší (třeba i v okolí), než dno lomu. A tak to pomalu prosakuje, až je z toho jezírko.
0
před 2677 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Většina žulových lomů u nás jsou tak zvané nebeské rybníky. Jedná se pouze o vodu ze srážek. Jsou tak i některé rybníky, které nemají přítok. V žulových horninách bývá pramen jen zcela vyjímečně.
0
před 2677 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
S těmi srážkami nevím.Znám lom, kde za posledních pár let stoupla voda o 40 cm a naše republika hlásí dlouhodobě sucho.
Tam jsou ty podmínky trochu jiné. Voda se odpařuje jen na povrchu a díky
vysokému sloupci vody neni úbytek tak velký.
Pevnou žulou ani spodní voda neprosakuje. Znám několik takových lomů
v Jeseníkách a v Rychlebech. Voda se dokáže u zde tak vyčistit, že za
příznivých podmínek je i pitelná. Díky tomu, že lomy /ty
žulové/bývají většinou ve svahu, takže se do něj při dešti stahuje
voda z podstatně větší plochy.
Pokud dáš na zahrádku sud s vodou a na jaře ho naplníš, nebudeš vodu
odebírat, tak vody třeba ubude/podle srážek(, ale na podzim tam stále
voda bude.