Každýmu jednou vlak dojede do cíle?

Ano. I když na trati může člověk vystoupit, zdržet se, znova nastoupit, někdy nastoupí i do špatného vlaku. Často potká různé lidi, s nimiž se jen setká, ti z vlaku vystoupí, s jinými má společnou cestu, na mnohé nezapomene, protože pro něho znamenali víc než ostatní, byť vystoupili v jiné stanici.

Přece život je to, co se nachází mezi narozením a smrtí, tedy v nástupní stanici, tj. když naše oči spatří světlo, do vlaku vlezeme, po určité době nás veze jiný vlak. Nakonec ten poslední, někdy to ani nevíme, jímž dojedeme tam, odkud není návratu.

Nejhorší je, že s přibývajícím věkem už jako by jedeme expresem, nikoliv jen osobním vlakem.

Upravil/a: quentos

Pokiaľ cestujeme Vlakom života, vždy dôjdeme na konečnú, kde nás už čaká Biela pani s kosou. Niektorí skôr, niektorí neskôr, cesta môže byť priama, alebo plná zákrut a návratov, ale vždy skončí na tej Poslednej stanici.