Kamarád/přítel

U mě je to jednoduché:

Kamarád – člověk, se kterým mám moc společného a perfektně si rozumíme.

Přítel – viz Kamarád + věřím mu jako vlastnímu „bratru“, mám ho rád víc než „obyčejného“ kámoše, můžu se mu s čímkoliv svěřit, pomůže mi. Prostě takový Nadkámoš :)

za mých mladých let to bývala synonyma, dnes aby se snad člověk bál použít slovo „přítel“ pro kamaráda, aby ho lidi nenařkli z homosexuality. V množném čísle to snad ještě synonyma zůstala, s ohledem na to, co tu už řekl přede mnou kolega.

Podobnou otázku jsem tu položil před časem, takže přidávám několik dalších odpovědí:

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/pritel

Já s postupem let vypozorovala takový celkem spolehlivý ukazatel – příjemnost nebo nepříjemnost společného mlčení.
S kamarádem se dobře mluví, ale když dojde řeč, připadáte si rozpačitě a snažíte se zase najít další téma k hovoru.
S přítelem se dobře i mlčí – oba se cítí přirozeně a jsou jen rádi, že jsou spolu.

Vše tady už někdy bylo. Viz lidová moudrost stará pár století = „V nouzi poznáš přítele“, nebo klasici (cca 2 století), „Přítel je ten, kdo o nás ví vše a přesto nás má stejně rád“.
Na průmyslovce při psychologii jsme měli takový test, kde jedna z otázek byla: „Máte přítele, jemuž byste mohl/a zavolat třeba ve 3 hod. v noci, pokud byste měl nějaké trable či jenom potřebu se v depresi svěřit?“.
Pro ostatní případy je vskutku univerzální a osvědčené – partner.
Pojem kamarád vnímám spíše na flám, náhodná parta na dovolené, někteří z bližších obchodních a pracovních kontaktů apod. Společný jmenovatel je, že kamarádi se angažují jen, když se daří nebo když o nic nejde.
Doplňuji:
Ještě jsem zapomněl na jeden signifikantní citát – „Přátelé jsou příbuzní, které si vybíráme sami“.

Upravil/a: anonym

Dlouho jsem tu nebyl, ale tvoje otázka mě donutila odpovědět.
Jaký je rozdíl? Veliký. Kamarádů může mít člověk spoustu, někteří se tváří jako kamarádi, někteří se i tak chovají, ale jsou to jen kamarádi.
Např. i zde jsou někteří lidé kamarádi.
Přátel má však člověk jen tolik, kolik dovolí aby jimi bylo.
Mám na to dokonce takové svoje heslo:
Chceš-li o mě vědět víc, musíš se stát přítelem. Být přítelem nestačí říct, ale dokázat že jím jsi. Kamarád je ten, komu můžeme říct své problémy. Přítel je ten, kterému se můžeme se všemi svými problémy svěřit.
Kamarády mám, ale skutečného přítele mám jen jednoho a jsem moc rád, že jej mám.
Pokud tedy máš přátele, važ si jich.
Doplňuji:
gnosis: je vidět, že nemáš vůbec ponětí co znamená už jen to slovo přítel.
Je mi z tebe zle.
Přítel je opravdu jen přítel a málo lidí si zaslouží aby jim byli nazýváni.

Upravil/a: Miroslavst

slovo pritel se u nas nepouziva:) tady kde bydlim se rika kamos, kamarad. kdybych mel nekomu rict „jdu s prateli ven“ kroutilo by mi to hubu.

„Víš známých mám až spoustu, ale přítel chybí, věřmi …“ Tak nějak to zpívaj Nedvědi. Přítel je něco víc než známí a kamarád. Je to člověk na kterého se můžeš stopro spolehnout, vymluvit se mu s požtížema. Ten kdo tě zná, tvé soukromí a nechá si to pro sebe a za rohem tě nepomlouvá.

Znamich ma clovek spoustu, kamaradu daleko mene a pratel jen par. Tim je receno vse. Bohuzel facebook na tuto teorii trochu nabourava, pac kazdej druhej ma i nekolik stovek „pratel“ ackoli se treba nikdy nevideli.