K jakému účelu se staví vlastně přehrady?

Většina přehrad v ČR je stavěna za účelem výroby el. energie, zadržování vody (tj. aby jí bylo dost), vohodospodářské a rekreační. Ochrana před povodněmi je až někde hodně vzadu…

Pozor na ty ptákoviny co vypouští média… Prostě není možné vypustit před povodňovou vlnou nějakou přehradu napůl a čekat na příval vody – dopady na ekosystém přehrady by byly vskutku devastující…

Jak která přehrada. Nekteré nejsou tzv zadržovací což jsou třeba slapy.
Každá přehrada byla vybudována k regulaci vody a její využítí při výrobě energie. jenže ani přehrada není bezedná a když do ní přitéká hodně vody nemusí stíhat ji zadržovat a kontrolovaně vypouštět.

dneska prohlásil hydrolog, i kdyby byly všechny nádrže prázné, nezabrání to záplavám.
Jako v okolních státech..

Už tu řešil autacek akorát před týdnem – viz odkaz:
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-teoreticky-mozne-pomoci-vodnich-del-napriklad-na-vltave-predejit-zaplavam

Retenční funkce přehrad je až na 3. místě – viz pořadí:

1. Vodárenský (tj. regulace rovnoměrného celoročního průtoku, především v létě, splavnost, funkce ČOV apod.)
2. energetický
3. retenční
4. závlahové

Přehradní nádrž má naopak, (oproti rybníkům, tedy na ryby) v závislosti na důvodu vybudování, především účely vodárenské, energetické, retenční, závlahové, a jen okrajově pak je využívána k rekreaci, rybářství atd.

• Před vybudováním Vltavské kaskády býval při letním suchu průtok i 12m3/s, takže např. při katastrofálním suchu v r. 1947 ČSR nebyla soběstačná v potravinách a byla odkázána na záchranu z dovozu. (Škody byly mnohonásobné oproti záplavám a existenci celostátně ohrožující).
• Povodně byly běžné, jen v posledních desetiletích jich bylo 7 srovnatelných s r. 2001 a 2013.

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Vltav­sk%C3%A1_kask%C3%A1da
http://nevidi­telnypes.lidov­ky.cz/ekologie-po-pul-stoleti-se-do-prahy-vratily-povodne-fh6-/p_veda.asp?c=A130607_­222317_p_veda_wag
http://www.pvl­.cz/portal/na­drze/cz/index­.htm
I kdyby se vypustil celý Orlík (jenž má největší objem), tak by jej záplavy zcela zaplnily za 2 dny a 19 hodin – viz názorný a jednoduchý výpočet níže:

objem Orlíku = 720 mil. m3, – při 3 000 m3/s (což je 36× prům. průtoku 83,4m3/s) *3600 = 10,8 mil m3/hod., tedy celkové naplnění za 67 hodin !!
(tj. 2 dny a 19 hod.)

V odkazech jsou autentické stavy hladin (včetně grafického znázornění min., zadržovací a max. – přelivové hladiny).
Předpovědět čas a hlavně místa tzv. bleskových bouřek prostě nelze.
Jiná otázka je prevence, kdy v dřívějších letech prostě každé jaro se počítalo s několikametrovou rezervou, protože na jaře jsou oblevy a tání zcela pravidelné.
Kaskáda sice umožnila pozdržení nezbytné pro osazení zábran v Praze, ale přes alibismus hydrologů došlo k řadě pochybení:
Před dešti pouhá 2m rezerva, 3 dny zpoždění při odpouštění (údajně z viny pozdních a nepřesných informací od ČHMÚ), a především výpadek včasných informací, kdy obce na jih od Prahy neměly šanci včas reagovat.
Kromě toho podcenili dopad neregulovaných toků (Sázava, Berounka, Botič, Rokytka a další).
Doplňuji:
http://www.no­vinky.cz/doma­ci/304538-nebyla-to-vyssi-moc-ale-rizena-zaplava-podame-zalobu-rika-majitel-hotelu-selsky-dvur.html

Zdroj: http://www.pvl­.cz/portal/na­drze/cz/index­.htm

Upravil/a: anonym

Hodně se nyní píše o Vltavské kaskádě. Zmíním se o Orlické přehradě. V ČR druhá největší co se týče plochy 26 km2 a první co se týče objemu teoreticky něco přes 700 mil. m3. Při zničení hráze by to smetlo nejen Prahu. Ale úplně vypustit nelze. Při povodních v r. 2002 šlo přes povodí horní Vltavy tedy i přes Orlík během pár dnů 3× tolik co je její max. objem. Při letošních povodních to tolik nebylo. Je možné, že nám v mediích neříkají zcela pravdu. Těsně před povodní cca 3–4 dni jsem jel přes Podolský most a hladina jezera byla asi metr pod maximem. Něvěřím proto, že Orlík včas upustili. Na druhou stranu by to pomohlo jen zčásti zachytit nějaké kvantum vody. Orlická elektrárna je využívána na výrobu el.energie hlavně pro vykrytí energetických špiček. Max. výkon elektrárny po najetí za 2 min. je asi 360 MW. 4 turbíny spotřebují dohromady kolem 400 m3/sec. Normální přítok všech větších řek Vltavy, Lužnice a Otavy je přitom jen kolem 30–60 m3/sec.

"Pepa88

Většina přehrad v ČR je stavěna za účelem výroby el. energie, zadržování vody (tj. aby jí bylo dost), vohodospodářské a rekreační. Ochrana před povodněmi je až někde hodně vzadu…

Pozor na ty ptákoviny co vypouští média… Prostě není možné vypustit před povodňovou vlnou nějakou přehradu napůl a čekat na příval vody – dopady na ekosystém přehrady by byly vskutku devastující…"

Nedá mi to nereagovat,

Při plánování výstavby přehrady je účel ochrany před povodněmi naopak jako propaganda velmi vepředu, stačí se podívat na staré týdeníky té doby. Bohužel ano, mamon a chamtivost po zisku vyhrává.

A „dopady na ekosystém přehrady by byly vskutku devastující“, bych též rád potřeboval osvětlit, takto dopady na ostatní ekosystém mimo přehradu, a hlavně na lidi, nejsou ? Raděj bych měl sucho v obýváku, než trauma z toho, že uvidím na břehu suchej pařez před 60ti lety pokácenýho lesa.

V neposlední řadě, bych byl rád, kdyby si dal někdo z „odborníků“ tu práci a skutečně, veřejně a transparentně spočítal množství vody co protekla Vltavkou kaskádou, kapacitu nádrží, rezervní prostor vypuštění s dopadem na výšku hladiny,
bezpečné množství vody které lze regulovaně upouštět aniž by hrozilo rozlití mimo koryta řek a v neposlední řadě o kolik metrů by mohla být voda níže, kdyby se vypuštělo například dříve, nebo prostě nádrže nebyly pořád plné.

Také se hovoří o škodách, kdyby přehrady plné nebyly, že by byly větší, než takto při povodni, hmm, ovšem též to nikdo nevyčíslí – je třeba říct nahlas, komu by maximálně tak vznikly.

Seriózoního výpočtu jak jsem již řekl nedočkáme, navíc, nedávno jsem v televizi viděl rozhovor s jedním vodohospodářem, který říkal „asi“ tomu zabránit nešlo.

Mně vychází, že pokud by byl Orlík úplně prázdný, tak zadrží povodeň na cca 3–4 dny. Ale pokud by byl provozován v tomto režimu, pak: Výroba elektřiny = 0, rekreace = 0, ekologie = 0. Prakticky v celé ploše současného Orlíku by byla vlastně mrtvá zem. Za normálních okolností by tam měl být les s běžnou biosfériou. Při povodních by byl ale zaplaven do výšky několika desítek metrů. Les by pochípal, zvířata některá utečou, mrtvolky ostatních proplují časem Prahou. Pravděpodobně by se z údolí Orlíku brzo stala poušť, která by mohla mít tendenci šířit se dál.
Při současných manipulacích se hladina hýbe jen o pár metrů a na to máme některé rostliny i živočichy přizpůsobené.
I při současném režimu Vltavská kaskáda zvládá běžné jarní povodně. Extrémy ale nedá.

prehrady maji manipulacni rad a dle tohoto radu priority,
nejvyssi priority mohou byt napriklad minimalni prutok nebo vyroba el. energie,
ochrana pred povodni muze mit nizsi prioritu, dava vsak jen cas se na povoden
pripravit