Jsou slovníky stejné, nebo ne?

Každý standardní slovník je řazen podle abecedy příslušného jazyka, takže všechny Anglicko-něco slovníky jsou řazeny stejně (podle anglické abecedy), ALE určitě neobsahují stejná slova a nemají stejný rozsah, takže téměř jistě NEBUDE určité slovo vždy na stejné straně (např. „house“ vždy na straně 68).

Ne, nejsou

Nejsou, žádný slovník neobsáhne všechny možné výrazy. Některý má jen několik základních, jiný je třeba obsáhlý.

Anglická slova v těchto slovnících by měla být ve stejném pořadí, protože jsou řazena podle abecedy anglického jazyka. Tedy pokud otevřete slovníky na písmeně H, měla by se slova začínající na toto písmeno shodovat v pořadí. Samozřejmě to záleží na konkrétním vydání slovníků a jak přesně je slovník strukturován, ale obecně by to tak mělo platit.

Nicméně je důležité si uvědomit, že překlady těchto slov budou samozřejmě odlišné v různých jazycích.

Hodně pitomá otázka, občane! 🤓🙄😂

Vzpomněl jsem si na MASH, jak tam ten irský svatý parasit řval na čínskýho zajatce, se skalpelem v ruce, „bančoj“ (nebo tak něco, prostě jedno slovo, co jakože znělo čínsky! 😂) v domnění, že to znamená „mír“, ale desátník Walter Radar O´Reilly potom do deníku poznamenal, že to znamená „těhotenství vaší dcery přináší štěstí do naši vesnice“. 😂

A jo, spousta jazyků to tak má, mandarínština, kantonština, hebrejština, arabština, japonština… Prostě: starý jazyky. Vem příklad: الوطن الأكبر – Al Watan Al Akbar. Tak Al Akbar znáš: velký. A Al Watan: vlast. Česky se to dá, volně, přeložit, jako „Má vlast je velká!“, officiální anglický překlad je „The Greatest Homeland“, ale doslovně to znamená jenom toto: „Vlast velká“. A Arabače dokonale rozumí. 🤷‍♀️

Já mám kamaráda, co mluví plynně arabsky, tak jsme to probírali. Jednoduché na (základní) naučení: žádný členy, žádné skloňování. Ano, v tomto směru ano, ale o to složitější je pak vyjádřit různé stupně zdvořilosti, nebo – třeba – říci ne. Vlastně podobně je na tom, třeba, japonština: „ikebasu“ – to znamená: já jsem, ty jsi, on je, ona je, oni jsou, ono je. Záleží na modulaci hlasu, ale i když ji nebudeš rozumět / ovládat, pochopíš podle kontextu (většinou).

Já nevím, tak snad jsi se učil rusky, ne, soudruhu!? 😂 V ruštině nemáš nic jako „Mohla byste být tak velmi laskavá a podat mi sklenici vody? Bylo by to velmi milé, děkuji!“, na takový píčoviny nemají mužici a bolševici čas: „Davaj vody, Nataša, spasiba!“ 😂 Já, když jsem, svýho času, robil s ukrajinskou uklízečkou, která byla velká sovětská občanka a uměla úplně perfektně rusky, akorát že po 1/2 věty jí jela huba, jak gulomet, ukrajinsky 😂, tak jsem se s ní naprosto v pohodě domluvil. Třeba chefka po ní chtěla, ať vypulíruje paletostůl. Njn, chtít mohla, ale ona jí řekla něco v tomto směru: „Halo, prosím vás, nějak to utřete, ale ne moc mokrou hadrou, aby se to nerozmočilo!“ Ala čuměla, jak péro. Říkám: „Nic, já ji to vysvětlím!“ „Ala!“? – „Da?“ – „Pažalsta: pomyť, što njed mnoga wody, patamušto eta derevo, paněmajes?“ – „Da, paněmaju, pomyť, njed mnoga vody?“ – „Da, charašo, patamušto drevesina!“ Jiná komunikace: „Ala, gde ty!? – "Zděs, pachemu?“ – „Patamušto rabota! Bystro rabotaj, dura, jinak bos! Poňala?“ – „Da, da!“ (Ona se furt někde zašívala! 😂) A bylo vybavené. Objektivně umím rusky úplný hovno, jako, rozhodně míň, než ti, co tam byli a ještě se ji učili ve škole. Ale, nějak, dokážu pochopit tu mentalitu toho jazyku, a z toho hovna uplést bič. 🤷‍♀️ Podobný to bylo v němčině, španělštině (já rozumím, docela, ale nemluvím – podobný je to s rumunštinou) i jiných jazycích.

Nehledej za tím, pořád, nějakou složitost. Na jazyky nepotřebuješ mathematický tabulky, tpč! 🤦‍♀️🥱 Potřebuješ umět říct „je – byl – bude“, třeba blbě a mluvit a mluvit. A poslouchat, abys rozuměl! Celý příběh, zbytek se poddá. Na státnice to nebude, ale budeš rozumět a domluvíš se! 🤷‍♀️😃😎