Avatar uživatele
wendyX

Kde hledat původ výrazu ‚non plus ultra‘? A co přesně znamená?

Ještě k tomu významu- slovníky cizích slov (např. abz.cz)- uvádějí:
non plus ultra >> nepřekonatelný, nepředstižitelný, nic (lepšího) nad to

Ale to se mi nějak nepozdává… Pro příklad vezmu přídavné jméno ‚dobrý‘ a budu ho stupňovat- takže třeba:

  1. …toto je DOBRÉ auto, (pozitiv)
  2. …ale to červené je LEPŠÍ auto (druhý stupeň)
  3. …ovšem to stříbrné je NEJLEPŠÍ auto (třetí stupeň)

  1. když ale někdo navíc prohlásí, že … to černé auto vpravo nahoře je ‚non plus ultra‘- co to znamená? To je jaksi nelogické, protože je-li něco NEJLEPŠÍ, nemůže být nic ‚lepšího nad to‘… Dalo by se tedy říci, že tento výraz je něco jako jakýsi ‚virtuální čtvrtý stupeň‘ při nějakém hodnocení?

Tak nevím – jak to vidíte vy?

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, marci1, Kepler, independent před 2500 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

NONPLUSULTRA

Když řekneme, že je něco nebo někdo nonplusultra, chceme říct, že už nic není nad to. Je to tak dobré, že to nemůže být lepší, nebo tak špatné, že to nemůže být horší. Oběd může být nonplusultra, tedy vynikající, avšak i hysterka může být nonplusultra.

Asi nepřekvapím, když řeknu, že slovo nonplusultra je takzvané cizí a většina z vás asi také tuší, že původně šlo o tři latinská slova.

Výraz plus se v češtině užívá běžně a slova non a ultra se poměrně často vyskytují v naší řeči buď samostatně, nebo jako součást jiných přejatých slov.

Plus je více, non znamená nikoli a ultra je příslovce a předložka s významem tam, dále, za. Doslovný překlad těch tří latinských slov by byl „ne více dále“. Trochu méně toporně řečeno: dále už ne a ještě lépe: dál už to nejde. Když je oběd non plus ultra, kuchař už se svým uměním dál prostě jít nemůže. Což je řečeno obrazně, slovní spojení non plus ultra však vzniklo jako zcela konkrétní upozornění na skutečnost, že dál jít už není možné, že za takto označeným místem už není nic, že tady je konec světa. Tato slova podle Dějin Cadizu, které vydal roku 1598 Augustin de Horozko, napsal bájný řecký hrdina Héraklés na sloupy u úžiny, které se dnes říká gibraltarská. Héraklés se stejně jako všichni starověcí Řekové domníval, že Gibraltar je non plus ultra, že za ním už nic není. Tedy on se to nedomníval latinsky, ale nepochybně řecky, což zní úketi prosó, ale za středověku se všechno důležité říkalo latinsky.

Latinské bývaly také nápisy na mincích, například na španělské koloniální minci, na níž byly vyobrazeny takzvané Héraklovy sloupy s nápisem „plus ultra“. Ten nápis byl na jakési stuze nebo transparentu, kterým byly Héraklovy sloupy ovinuty. A právě z tohoto obrázku na španělské minci, která byla v oběhu na území dnešních Spojených států a byla tedy předchůdcem dolaru, vznikla dnešní značka nebo symbol dolaru. Ano, to dvakrát přeškrtnuté velké S není přeškrtnuté S, ale stylizovaný obrázek dvou sloupů ovinutých stuhou. Tou stuhou, na níž bylo psáno údajně Héraklovo plus ultra, původně non plus ultra: dál už není nic.

Autor Michal Novotný
http://www.roz­hlas.cz/stred­nicechy/slova/_zpra­va/nonplusultra--93152

Marci1 byla rychlejší.

Takže ještě něco doplním
Kottův slovník z 19. st. uvádí, stejně jako Jungman, když cituje cituje z Horatia
Non plus ultra, lat., nic nad to, výborné

Slovenský etymologický slovník

non plus ultra citátový výraz i neskl. príd. ⟨lat. „niet nič nad to“⟩ kniž. ▶ taký, od ktorého už nemôže byť lepší, väčší, ktorý nemôže byť prekonaný; veľký, neprekonateľný, neporovnateľný

Non plus ultra má význam přídavného jména, ale i příslovce
http://slovni­ky.korpus.sk/?w=non+p­lus+ultra&s=e­xact&c=M73e&d=k­ssj4&d=psp&d=sssj&d=scs&­d=sss&d=peciar&d=ma&d=hs­sjV&d=bernolak&d=ob­ce&d=priezvis­ka&d=un&d=locu­tio&d=pskcs&d=­psken&
--

SSJČ
„nonplusultra [no-us-u- i nó-] příd. (neskl.) (z lat. non plus ultra [-rá] nic nad to) zast. hovor. takový, že si nelze přát lepší, že nemůže být lepší: oběd byl n.“

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kepler

V témže slovníku ABZ jsem ještě v komentářích našel význam: „a dál už nic“. Taky prý na Herkulových sloupem je nápis: „nec plus ultra“ – dále již nic není…

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Dochy

Nepleť do toho stupňování přídavných jmen. Je to jiný výrazový prostředek, který zdůrazňuje nějakou vlastnost. Já to slýchám jen od jednoho kolegy a používá to zásadně negativně…
„Je to idiot non plus ultra“ = „Je to idiot na entou“

Také můžeš použít třeba stupňování dobrý-lepší-nejlepší, ale „nejlepší“ zhruba odpovídá slovu „optimální“ které se nestupňuje.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dubraro

1/ V latině.
2/ Přesně znamená „dál již nic“, ale používá se ve významu nepřekonatelný, nepředstižitelný.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Když řekneme, že je něco nebo někdo nonplusultra, chceme říct, že už nic není nad to. Je to tak dobré, že to nemůže být lepší, nebo tak špatné, že to nemůže být horší. Oběd může být nonplusultra, tedy vynikající, avšak i hysterka může být nonplusultra.
Asi nepřekvapím, když řeknu, že slovo nonplusultra je takzvané cizí a většina z vás asi také tuší, že původně šlo o tři latinská slova. Výraz plus se v češtině užívá běžně a slova non a ultra se poměrně často vyskytují v naší řeči buď samostatně, nebo jako součást jiných přejatých slov. Plus je více, non znamená nikoli a ultra je příslovce a předložka s významem tam, dále, za. Doslovný překlad těch tří latinských slov by byl „ne více dále“. Trochu méně toporně řečeno: dále už ne a ještě lépe: dál už to nejde. Když je oběd non plus ultra, kuchař už se svým uměním dál prostě jít nemůže. Což je řečeno obrazně, slovní spojení non plus ultra však vzniklo jako zcela konkrétní upozornění na skutečnost, že dál jít už není možné, že za takto označeným místem už není nic, že tady je konec světa. Tato slova podle Dějin Cadizu, které vydal roku 1598 Augustin de Horozko, napsal bájný řecký hrdina Héraklés na sloupy u úžiny, které se dnes říká gibraltarská. Héraklés se stejně jako všichni starověcí Řekové domníval, že Gibraltar je non plus ultra, že za ním už nic není. Tedy on se to nedomníval latinsky, ale nepochybně řecky, což zní úketi prosó, ale za středověku se všechno důležité říkalo latinsky.
http://www.roz­hlas.cz/stred­nicechy/slova/_zpra­va/nonplusultra--93152

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
wendyX

@>Dochy: …tak to je skutečně zajímavý ‚způsob použití‘ tohoto řetězce. Ale dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že slovo ‚optimální‘ se nestupňuje- protože ono se STUPŇUJE!- důkaz viz >>
http://m.priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=optim%C3%A1ln%­C3%AD

před 2500 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

To je ale složitější. Nějaké pojednání je třeba v těchto zdrojích:
http://vesmir­.cz/cz/casopis/ar­chiv-casopisu/1995/cislo-4/nejoptimalnej­si.html
http://www.ada­mek.cz/clanky/po­pularne-odborne/stupnovani-optimalni/stup­novani-optimalni.pdf

ty stupňované tvary (u slov optimální, ideální apod.) gramaticky přípustné jsou, ale většinou jsou použity blbě protože si běžný mluvčí neuvědomí že „lepší“ nemusí znamenat „dobrý“.

Takže ty tvary mají smysl v některých případech, ale je třeba vědět v jakých. Jen tak ve větě bez uvedeného kontextu použít třeba „Nejoptimálnější automobil je Tesla X“ je blbost.

před 2500 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

http://cs.wik­tionary.org/wi­ki/optim%C3%A1ln%­C3%AD

před 2500 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek