Je tam celkem rozdíl. Hrdý jakože sebevědomý, oprávněně spokojený s něčím, co se ho týče.
Pyšný, arogantní má o sobě vysoké mínění, může se přeceňovat. Je sebestředný, nepřízná si chybu, často jeho mínění neodpovídá skutečnosti. Nadnesuje to, co udělal nebo to jaký je, i když je to třeba dobrá věc, zveličuje to a proto je pyšný. Není skromný.
Hrdost je dobrá, pýcha ne.
Hrdost – zdravé sebevědomí, pýcha – přeceňování.

Upravil/a: Zvidatel

Co myslíš? Byla pyšná princezna i hrdá?

Na pyšný neznám verš. Tvářila se pyšně, spadla potom z višně. Princezna je velmi hrdá, tady verš nebudu uvádět. Ale jinak ve filmu Kokosy na sněhu je .. Vidím sílu, vidím hrdost, vidím pořádného chlapa který se s nikým a s ničím nesere. Není zde pýcha.

Jde o synonyma.

"hrdý

1. pyšný na co
2. sebevědomý, pyšný
3. (kniž.)(neutr.) vznešený, majestátní, velkolepý, okázalý, honosný"

pyšný

1. domýšlivý, nadutý, samolibý, zpupný
2. hrdý
3. (kniž.)(neutr.) okázalý, honosný, vznešený, velkolepý "

https://www.nechy­bujte.cz/slov­nik-ceskych-synonym

hrdý, hrdost, hrdina, hrdinka, hrdinný,
hrdinský, hrdinství, pohrdat, pohrdavý. Všeslovanský výraz . gardy ‘vybíravý, hrdý’, staroslověnsky . grъdъ ‘hrdý, hrozný’.

Těžko slučitelné významy psl. *gъrdъ činí potíže. Nejsnáze lze vyjít z indoevropského . *gu̯ er-d- ‘těžký’ a spojit s litevským . gurdùs ‘unavený, malátný’, latinským. gurdus ‘tupý, hloupý’, řecký. bradýs ‘těžký, pomalý’.

Vývoj významu od ‘těžký, pomalý ap.’ ednak k ‘hrdý, pyšný’, jednak přes ‘obrovský, hrozný’ k ‘zlý, ošklivý’ pak je přijatelný a má i paralely v j jiných jazycích

Pýcha, pyščný (pyšný.) Staročeské pýcha, pych ‘pýcha, zpupný čin, okázalost’. V tomto významu jen západoslovansky (polsky pycha).

Přeneseně od praslovanského *pychati ‘dout, nadouvat
(se), kypět’, jež souvisí se slovesem puchnout.

Jiří Rejzek Etymologický slovník
--

Z toho plyne, že člověk, který byly pyšný, se choval nadutě, byl nafoukaný, myslel, že je něco lepšího.

Hrdý člověk si právem na něčem zakládal, pyšnil se, byl si vědomý vlastní ceny, zakládal si na tom, takže to dával najevo svou nadutostí, povýšenosti, stal se pyšný.

Ale i hrdý člověk se chlubí, jde o jeho subjektivní pocit, na rozdíl od toho, když je někdo hrdý na něco objektivního, tedy bude se radovat i z činů či skutků jiných (třeba hrdý na svou vlast).

Takže ani hrdost není zcela kladná, má stále nádech pyšnosti, je vidět ii ze současného významu slov., protože hrdost vystavuje něco na obdiv,

Zvidatel nemá, bohužel, docela pravdu.

--
Tazatele samozřejmě nebude moje odpověď jako obvykle zajímat, proto ji vkládat pro budoucnost.

Upravil/a: annas