Je pravda, že v určitých státech USA je odsouzenec následně svobodný, pokud přežije svou vlastní popravu?

Záleží jak je odsouzen. I u nás býval dvojí trest smrti. Trest smrti, a druhý trest smrti do úplného skonání. Myslím, pokud se ale poprava nezdaří, tak se to měnilo na doživotí.

To sice nevím, ale ve středověku to tak za splnění určitých podmínek platilo.

Myslím, že není osvobozen nikde. Rozsudek s trestem smrti je jednou vynesen a tak to kat musí zkoušet, dokud se to nepovede. Přitom počet selhání je pro mě překvapivě vysoký (ze statistiky za posledních 120 let 2 % elektrické křeslo, 3 % šibenice, 5 % plynová komora, 7 % injekce).

Zdroj: https://deathpe­naltyinfo.org/e­xecutions/bot­ched-executions

Je to je mýtus. Odložení popravy dává odsouzenci teoreticky dodatečný čas na získání milosti, ale v dnešní době se k popravám přistupuje až po odmítnutí milostí.

Myslím, že dotaz je silně obecný na to aby bylo možné jednoznačně odpovědět. Asi tu bude dost málo lidí zběhlých v US právu. Ale pokud vím, pravidla i po Evropě byla dost různá. Např. bylo podle pověstí „někdy“ možné zachránit odsouzenou před popravou tím, že se s ní někdo ožení. To, že někdo mohl být osvobozen pokud se poprava nezdařila jsem také párkrát někde viděl. Víceméně osvobozen z vůle boží. Tradice „božích soudů“ jako zápasu za účelem prokázání viny-neviny obvykle proti soupeři zcela jiné výkonnostní kategorie také nějaký čas existovala. Ale také jsem někde slyšel/četl rozsudek ve stylu „a bude pověšen za hrdlo dokud nezemře“ – to zrovna moc nadějí na osvobození neskýtá a zároveň neslibuje zrovna rychlou a „milosrdnou“ smrt.