Je existence či neexistence Boha přesně stejně pravděpodobná?

To se nedá určit. Ani církev se nesnaží u důkaz existence boha, je to jen věc víry. Kdo chce, v boha věří, kdo nechce ne. Osobně v boha nevěřím, nedal mi o sobě vědět.

Ne, existence nějaké božské síly je docela hodně pravděpodobná. „Navzdory“ mytologiím a lidskému strachu ze smrti a konce existence a tzv. touze po "nadpřirozeném vysvětlení."Ona existence duše a nějakého toho boha nebo bohů je pravděpodobnější, než jejich neexistence.
Rozvíjením duchovních shcopnsotí, cvičeními, tréninkem se člověk může naučit více, dokonce získat zkušenosti a sám se přesvědčit. Jenže to je něco, do čeho se lidi nemůžou nutit. To je na každém, protože jako kterýkoli jiný růst a vývoj (tělo, mysl/intelekt, schopnosti, dovednosti, charakter) je i duše osobní, individuální a vnitřní záležitostí (nebo hlavně ona, dokonce ještě víc než ty ostatní).

V Boha nevěří jen člověk, který má málo informací. Podle mě je to 100/0. Tak dlouho jsem odporoval, dokud jsem nezískal tolik informací, že jiná možnost mi připadá jako nereálná.

Neustále se snažíme dosáhnout absolutní nulu, ale jsme omezeni přírodními zákony. A stále se přibližujeme dokonalosti a pořád jí nemůžeme dosáhnout. Přírodní vědy a měřící technika jsou na vysoké úrovni, ale pořád je tam určitá mez a to dokazujeme přítomnost hmoty. Ale Bůh není hmota, je to duchovní bytost. Pokud to špatně chápeme, tak ho nikdy nenajdeme.
To jako ti trampové, kteří jdou podle kolejí a řeknou, že se vystřídají tam, kde se koleje zužují. Jdou dlouho a pak se jeden otočí a řekne, že už to dávno přešli.
Sice starý vtip, ale nevidíme to, co máme před očima. A ani naše smysly nejsou dokonalé a mohou nás klamat.
Nebo si představ že někdo žije jen v rovině na papíře a ty ho sleduješ ze svého pohledu. On o tom třetím rozměru neví nic. A my žijeme v trojrozměrném prostoru a nevíme, zda nás někdo nesleduje ze čtyřrozměrného prostoru nebo z vyššího. Musíme věřit, ale důkaz nebudeme nikdy mít.

Tohle by fungovalo za podmínky, že by o sobě dával vědět stejně často, jako když se skrývá.

No, to je tedy… PARÁDNÍ otázka. :)
Vážně NEVÍM, ale osobně se DOMNÍVÁM, že pravděpodobnost na jev/entitu „Bůh“ nelze použít.

Jasně, řekneš si že je to easy, buď JE nebo NENÍ. Což by odpovídalo tomu, že jde o „diskrétní veličinu“, na druhou stranu pokud jde o jeho předpokládané vlastnosti bych očekával, že půjde o „spojitou veličinu“. Je tedy problematické „jak Boha“ uchopit" ve smyslu pravděpodobnosti a vlastně je otázka, zda-li to je vůbec NĚJAK možné. Osobně si myslím, že NE a proto na první pohled srozumitelný a zodpověditelný dotaz NEMÁ řešení (správnou odpověď).

To máš jako s kladivem – je to užitečný a mnohastranný nástroj, který můžeš použít na spoustu věcí. Nicméně pro řešení nějaké rovnice je ti naprosto k ničemu a totéž platí pro vztah „pravděpodobnost“ a „Bůh“. Si MYSLÍM. ;) :)

(Přirozeně to neplatí pro gangstera Dochyho, bo taková rovnice se vyřeší IHNED sama od sebe, stačí když se přiblíží se svojí „přesvědčovací“ baseballkou. ;) :D)

Nedovedu si představit, jak by to na Zemi a ve Vesmíru vypadalo, kdyby neexistoval pevný řád a zákony. To, že vše funguje tak dobře a podle zákonů, jen už to samo o sobě důkaz, že to není žádná náhoda, nebo samovolný vývoj.

V tomhle směru, vztažmo k otázce, se mi líbí jedno krásné vyjádření: „Všechno, co se dá o Bohu poznat, mají totiž jasně před očima, protože jim to Bůh odhalil. Vždyť jeho neviditelné vlastnosti – jeho věčná moc a božství – jsou jasně vidět už od stvoření světa, protože je lidé můžou pochopit z vytvořených vě­cí.“

Někdo nehledá a nenajde, někdo hledá a najde, a nakonec někdo nenajde nic i když hledá a nevidí to, co má přímo před nosem.

Nejkrásnější na tom je, že důkazy Boží existence, i když Ho osobně nelze spatřit, máme denně před očima. Za mne 100% pro existenci.

Každá forma života tady na Zemi má v sobě cosi jako „software“, ano správně, je to DNA. A teď otázka k zamyšlení: ten software, který máme každý z nás v telefonu nebo počítači, musel být někým napsán. Stejně tak musel být vytvořen hardware, na kterém ten software poběží, že?
A život, jak ho známe, stvořen být nemusel?

PS: Samo od sebe nic nevznikne 😉
Stále platí princip příčiny a následku.

Kolem nás je nekonečný vesmír. myslíte, že tam třeba někdo visí za kšandy? Tím je řečeno vše.

Podle studií je nižší https://www.go­ogle.com/amp/s/www­.syfy.com/syfy-wire/chances-we-live-in-simulation-not-more-than-50-percent%3famp

JRád luštím různé druhy sudoku a tam zkrátka člověk musí mít jistotu, než nějaké políčko vyplní. Přesto i s takovým způsobem uvažování se mi zdá zcela nepravděpodobné, že by cokoliv na co se podívám mohlo být bez Boha. Ovšem dotáhnout to cokoliv do konce s naprostou určitostí nelze, protože se vždy vynoří námitky, že o věcí málo víme a dá se to vysvětlit. Tedy VÍRA v „dá se to vysvětlit.“ Koneckonců, taková víra je v čemsi správná, protože vše se dá vysvětlit. Ale kladu si otázku, jestli taková víra jakoby schválně nezavírá oči, jestli opravdu zůstává ve všech směrech stejně otevřená pro obě možnosti pravdy. Na druhou stranu, když se podívám na svůj život, nebo na mnoho jevů ve světě, tak se mi zase zdá zcela nepravděpodobné, že by Bůh byl. Haha. Bohužel, bohudík se však přitom tu a tam objeví momenty opačné.
Přísloví 25; 2…Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat…
V bibli Bůh slibuje, že kdo ho bude upřímně hledat, tomu se dá nalézt.
Tedy takoví mají při tom hledání výhodu, nebo dokonce záruku. Trochu výhodu mají také ti, kdo sice Boha nehledají, nebo ho hledají pyšně, ale mají někoho, kdo se za ně modlí.

Osobně nevěřím, ale faktem je, že nemohu vyloučit, že existuje. Nic mne zatím nepřesvědčilo, a to mám i bratrance faráře stejně jako mnoho věřících přátel.
Můj postoj asi vystihuje věta – všichni bohové, všechna nebe, všechna pekla jsou v nás. Zdroj neuvádím (nějaký film po jehož skončení umyjete krev, zametete nábojnice a můžete jít spát s pocitem, že správní chlapi ještě nevymřeli).