Je chléb žitný a celozrnný ten stejný?

V pořádku, nedivím se, že v tom máš bordel.

Pokud je pečivo celozrnné, MUSÍ to uvádět na etiketě/obalu. Jedině tehdy máš záruku. Pokud je označené jako cereální nebo vícezrnné, znamená to v podstatě prd – něco tam asi bude (nějaká semínka neloupaná zrna, jiná mouka), ale kolik, to se nedozvíme, minimálně to u vícezrnného teda musí být 5 %. Jen to tedy vytváří jakýsi mylný dojem, že je to zdravé.

Pak se také dělí pečivo dle použité mouky. Pokud je pšeničné, znamená to, že je zkrátka nejméně z 90 % ze pšenice. Pokud žitné, tak jen ze žitné mouky. V případě žitno-pšeničných a pšenično-žitných je na prvním místě vždy uvedena mouka, které je tam větší podíl. Takto se může označovat, pokud je podíl té druhé mouky 10 %, větší podíl znamená 50 % a dále ostatní obiloviny.

Tady to je pěkně uceleně: https://www.bez­pecnostpotravin­.cz/UserFiles/pu­blikace/WEB_SCS_C­hleba.pdf

Ne. Žitná mouka nemusí být celozrnná!
U chleba se to pozná i na jeho barvě.
Nejzdravější chléb, ze zmiňovaných je žitný, kváskový, celozrnný.
Každý další celozrnný, bez bílé pšeničné mouky. Kváskový je zdravější a chutnější, než chléb z droždí.
Žitný chléb nebývá v běžné nabídce každého obchodu/pekařství.
Míchají ho v různém poměru s moukou pšeničnou. Každému nemusí žitný chutnat. Je většinou hutnější, ale déle vydrží.

Cereálie = obilnina/obilovina.
Ta může být celozrnná = obsahuje všechny části zrna. Nejcennější látky jsou v otrubách.
Nebo necelozrnná, loupaná..
Tzn., že v cereálním výrobku nemusí být vůbec žádná celozrnná obilovina/mouka.
Pokud je výrobek označen (uvedeno ve složení) jako celozrnný, nezbývá než věřit výrobci, že je tam nějaké celé zrno. :D

… může a nemusí …

Není. Rozdíl je v technologii mletí – celozrnná mouka obsahuje otruby zatímco žitná mouka chlebová je většiny těchto příměsí zbavena. Při mletí pšenice se získává 17–18,5 % otrub, žita 20–25 % otrub a ječmene asi 22 % otrub. Otrub se využívalo hlavně v krmivářství. V 17. století v Japonsku jich bylo užíváno i jako hnojiva. Proti dřívějším názorům, že otruby jsou v potravě bezcenné, stojí nový poznatek, že tzv. balastní látky podávané v přiměřených dávkách mají příznivý dietetický vliv. Já osobně tvrzení o zdravotní prospěšnosti otrub považuji za šikovný obchodnický fígl. Podobně jako u melasy nebo syrovátky.

Upravil/a: dudu