Je školní vzdělání přiměřené? Stačí, aby lidé pochopili, co po nich chceme, ale aby nepochopili proč?

„Na rozdíl od zrození lidstva se na jeho zániku můžeme aktivně podílet.“
„Lidem, kteří touží zůstat hlupáky, by se to mělo umožnit.“
„Bohužel, právě ti, kteří by se měli nad sebou zamyslet, obvykle nemyslí.“
Jan Sobotka

V dnešní době vzdělání? K čemu? Když většině lidu vládne hrstka mocných začne platit jejich „My jsme ti vyvoleni, ty drž hubu a poslouchej příkazy! Ve škole se budeš učit to, co potřebuješ, abys pracoval k naší spokojenosti tam, kde ti my určíme. Nepřemýšlej! Většině z vás stačí, když umí psát, co smí psát a číst pouze to, co dovolíme číst.“

Vzhledem k tomu, že neznám souvislosti ke vzniku vámi citovaného aforismu, nemohu se k němu vyjádřit.

Nepostrádá logiku, je vnitřně naprosto koherentní, a jestliže mu nerozumíte, při veškeré úctě, není to jeho chyba.

Zeptám se jinak: mohou lidé pochopit nepochopitelné?

My, jako společnost, nějak fungujeme. Fungujeme, přirozeně, reálně, nic není dokonalé a spousta věcí není ani dobrých. Spousta věcí je redundantních, některé sice nejsou redundantní, ale jsou prováděny tak kostrbatě, že se to může jevit až kontraproduktivní.

Naše školní vzdělávání je nastaveno na lektorování, pořád, jako za Marie Terezie. Spousta věcí se učí zcela zbytečně, nebo zbytečně v rozsahu, v jakém se učí a spousta věcí, které člověk do života bude potřebovat téměř, nebo, nezbytně, se neučí vůbec.

Základní vzdělání je přiměřené k tomu, aby lidé pochopili, co se po nich chce, avšak nikoli už nezbytně proč. Otázka je, stačí-li lidem říci, co se po nich chce, zda-li není potřebné, nebo minimálně žádoucí, říci také proč. Nebo se o to alespoň pokusit.

Nad tím jsem se musel, chvíli, zamyslet, zvažovat pro a proti, vzpomínat jednotlivé osobnosti. Je spousta lidí, co je to nebude vůbec zajímat, ale ten zbytek to vědět bude chtít.

Ovšem, pak se podává kruciální otázka: ví to sami učitelé, ví to samotný systém? Školství je moloch, funguje z podstaty, je řízeno (většinou) centralisticky. Třeba my jsme byli, na základní škole, vychovávání pro reálný socialismus. Arciť, vždyť byl rok 1991, 1992, 1993. Na druhém stupni jsme byli vychovávání pro illusi – illuse devadesátek o fungování společnosti byly dětinské, nikdy se nenaplnily.

Dnes taky nikdo neví, co bude. Ta choroba, Ukrajina & RF, Gréta & ekobioterorismus, mladí chtějí socialismus a / nebo komunismus, i když nevědí, co to je.

Je tedy v silách školského systému předat žákům, co se po nich chce, vůbec? Protože není-li, jak jim má předat to proč?

Upravil/a: Filip84

Ve škole stačí, aby lidé pochopili, co po nich chceme. Když následně zjistí, že se učili pro život nepotřebné voloviny, už to nemohou zpětně opravit a nejsou za to odpovědní. Přiměřené vzdělání by mělo být takové, aby hned při výkladu byl účel informace jasný a nemusel se nijak zdůvodňovat. Opravit by se měla výuka, nikoli chápání žáků.

Upravil/a: Hlada

„STAČÍ, ABY LIDÉ POCHOPILI, CO PO NICH CHCEME…“ ???!!! Áááááááá, to zní strašně povýšenecky, to panu doktoru jistě ujelo, budu doufat. Pěkný večer.

Na vaše výplody je těžké odpovídat, protože to postrádá logiku. Jako třeba kdy je vhodné říkat „vím, že nic nevím“. To si zaslouži umístit jako dotaz+

Takže dle wikipedie znamená slovo přiměřené >mající vlastnosti odpovídající situaci, zvyklostem

Takže bych odpoveděl takto: někdy je to přiměřené a někdy ne.

Ale lidem se vaše otázky přesto líbí, tak pokračujte dá

Doplněk: po mé odpovědi jste otázku přeformulovala. Ale já svojí odpověď přeformulovávat nebudu.
l

Upravil/a: df

Dotaz postrádá logiku. Záleží jaké vzdělání a pro jakou činnost. Co stačí pro jednu, nestačí pro jinou.

Já myslím, že ZŠ a SŠ mají žáky naučit chápat „co“ se po nich chce a nic víc. Naopak VŠ by měla studenty naučit vždycky také myslet na „proč“. Opravdu VŽDY, ale jen TAKÉ.

Ostatně co se týče ZŠ a SŠ, zrušil bych úplně předměty jako tělocvik, zpěv a kreslení (ano, vím jak se správně jmenují). A myslím, že přírodovědné předměty jdou zbytečně do hloubky (oblíbený příklad: pohlavní život kapraďorostů nebo afinita thiolové skupiny k těžkým kovům).

Je to aforismus, napsáno už v otázce. Zvláště v této době je nutné s ním souhlasit.Je to v podstatě takové smutné povzdechnutí kantora