Jaký největší výbuch jste zažili?

Na škole jenom takové práskání do ekvivalentu 1 kg TNT v trhací jámě, nebo 2 kg TNT ve výbuchové komoře, ve službě z bezpečí pozorovatelny to byla hlavice 9N18F/F2 s náloží 200 Kg TGA (40% hexogen + 60% tritol + 16000 wolframových fragmentů). To byla rána převeliká, 1,5 ha plochy totálně přeoraný.

Výbuch v Synthesii Semtín, naštěstí na jiné směně. Zahynuli tam dva lidé a okna byla vytlučena v širokém okolí. Byla to hrozná tragédie.

Přednášející v posluchárně odpálil petardu, aby demonstroval rázovou vlnu. Po výbuchu jsem si vyndal prsty z uší a ještě chvíli doznívala ozvěna.

V mládí, či spíše v dětství jsme byli na návštěvě u tety. Přišla dost silná bouřka, já jsem ji sledoval na skleněné verandě s vyhlídkou do sadu při pootevřeném okénku. Najednou do blízkého stromu udeřil blesk, to byla taková pecka, že jsem spadnul na zadek. Strom blesk rozčísnul napůl. Teta bědovala, že to byla její nejlepší hruška.

Sice jsem dělal 10 let v kamenolomech, ale v žulových, kde je snaha nepoškodit horninu a odstřely jen malé a navíc jsem byl jen střelmistrův pomocník. Přesto jsme ve zvětralých partiích občas dělali menší clonové odstřely s maximálním celkovým množstvím něco přes 1 tunu trhavin. (Šetrnějšího stř. prachu v případě kvalitnějšího kamene, nebo kombinace dynamitu a ledku amonného v případě zvětralin.) Byla to soustava vertikálních, nebo horizontálních děr o průměru kolem 12 cm a délce do 12 metrů. Ovšem rozbušky děr byly většinou časované s odstupem v desítkách milisekund, takže šlupka malinko měkčí. Při odstřelu se mi vždy líbilo, jak nejprve byl vidět odstřel očima, vzápětí bylo citit vibrace pod nohama a až nakonec se zpožděním byl slyšet hluk. (A samozřejmě až úplně naposled teprve kolem tebe dopadaly šutry, když se odstřel tak úplně nepovedl. Nejhorší jsem zaznamenal, když asi 0,5 tunové šutry létaly asi 150 metrů, menší dál. )

Upravil/a: EKSOT123