Historie úprav
Odpověděl/a – 21.únor 15:02
Sice jsem dělal 10 let v kamenolomech, ale v žulových, kde je snaha nepoškodit horninu a odstřely jen malé a navíc jsem byl jen střelmistrův pomocník. Přesto jsme ve zvětralých partiích občas dělali menší clonové odstřely s maximálním celkovým množstvím něco přes 1 tunu trhavin. (Šetrnějšího stř. prachu v případě kvalitnějšího kamene, nebo kombinace dynamitu a ledku amonného v případě zvětralin.) Byla to soustava vertikálních, nebo horizontálních děr o průměru kolem 12 cm a délce do 12 metrů. Ovšem rozbušky děr byly většinou časované s odstupem v desítkách milisekund, takže šlupka malinko měkčí. Při odstřelu se mi vždy líbilo, jak nejprve byl vidět odstřel očima, vzápětí bylo citit vibrace pod nohama a až nakonec se zpožděním byl slyšet hluk. (A samozřejmě až úplně naposled teprve kolem tebe dopadaly šutry, když se odstřel tak úplně nepovedl.)
Odpověděl/a – 21.únor 15:09
Sice jsem dělal 10 let v kamenolomech, ale v žulových, kde je snaha nepoškodit horninu a odstřely jen malé a navíc jsem byl jen střelmistrův pomocník. Přesto jsme ve zvětralých partiích občas dělali menší clonové odstřely s maximálním celkovým množstvím něco přes 1 tunu trhavin. (Šetrnějšího stř. prachu v případě kvalitnějšího kamene, nebo kombinace dynamitu a ledku amonného v případě zvětralin.) Byla to soustava vertikálních, nebo horizontálních děr o průměru kolem 12 cm a délce do 12 metrů. Ovšem rozbušky děr byly většinou časované s odstupem v desítkách milisekund, takže šlupka malinko měkčí. Při odstřelu se mi vždy líbilo, jak nejprve byl vidět odstřel očima, vzápětí bylo citit vibrace pod nohama a až nakonec se zpožděním byl slyšet hluk. (A samozřejmě až úplně naposled teprve kolem tebe dopadaly šutry, když se odstřel tak úplně nepovedl. Nejhorší jsem zaznamenal, když asi 0,5 tunové šutry létaly asi 150 metrů, menší dál. )