Prostá (t.j.nadpoloviční) většina pro platnost výsledků referenda
nadělala v Británii (a nejen tam) při referendu o Brexitu pořádné
problémy. Přitom těsný výsledek referenda už dávno neplatí, opakované
referendum by určitě dopadlo jinak, možná opět by šlo ale jen o těsný
výsledek v opačném gardě. Z tohoto hlediska by podle mého názoru bylo
lepší uplatňovat při referendu kvalifikovanou většinu (tj. více než 60%
hlasů) tak, jako se to uplatňuje při přijímání důležitých právních
předpisů, volbách apod.
Referendu předchází petice. I tu nastávají někdy problémy.
Při organizování petice, která referendu předchází, by se součastně
měla organizovat i „protipetice“.
Jde o to, aby druhá strana měla též možnost vyjádřit svůj názor.
Neexistuje tu demokratická rovnováha.
Lidé, kteří nesouhlasí s peticí, nemožností vyjádřit se, dostávají
se do pozice „mlčící většiny“.
Pokud by byla možnost se v protipetici vyjádřit, výsledek by potom tvořil
rozdíl hlasů pro a proti,
mohl by být i záporný.
Povinnost organizování petice a součastně i protipetice by měla být
ošetřena v příslušném zákonu.
Tímto opatřením by se mohlo zabránit tomu, že např. při petici
k organizaci referenda by malá hrstka
obyvatel rozhodla o osudě „mlčící většiny“, jak to dopadlo např.
v Holandsku, Británii a pod.
Součastný stav je v podstatě nátlakový, jedna strana si prosazuje svůj
názor. Druhá strana má jistě
tu samou možnost, ale protože bývá většinou méně radikálnější, tak
protipetici nezorganizuje.
Aby se předešlo spekulacím a podvodům, tak by bylo vhodnější nedávat
tiskopisy pro petici i protipetici
na samostatné listy, ale dávat je na líc a rub jednotlivých listů.
Aby nedocházelo k omylům, tak by bylo nejlepší, aby na straně 1 by byl
nápis PETICE a na str. 2
PROTIPETICE. Vše svázané a jednotlivé listy potvrzené např. na matrice
příslušného obecního úřadu
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? ivzez, Drap, Kepler, Herjulfson před 1891 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Myslím, že ta myšlenka má smysl. V referendech totiž spousta lidí hlasuje aniž by měla o problému šajn. Někdy si dokonce říkám, jestli referenda mají vůbec nějaký smysl.
4Kdo udělil odpovědi palec? anonym, paul1, Herjulfson, aliendrone
před 1891 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ať to vylepšíš jak chceš stejně neodstraníš základní problém referend, a sice že se lidé rozhodují bez znalostí. Ví o tom často jen to, co jim řekne ten kdo zrovna sbírá podpisy a to je hodně málo, to prostě ke kvalifikovanému rozhodování absolutně nemůže stačit …
Upravil/a: anonym
4Kdo udělil odpovědi palec? paul1, Pepa25, Kepler, Herjulfson
před 1891 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Opravdu zajímavé. To je radost číst, když vidíte, že někdo
přemýšlí. Nevím jestli by měly smysl protipetice, když „druhá strana
bývá většinou méně radikální“. Je to spíše o nastavení hranice
kolik lidí může vyvolat referendu a pak je otázkou zda k rozhodutí bude
stačit většina, nebo třeba šedesát procent. Vše ostatní vychází
z problémů dnešní doby, nezájmu o věřejný život, možnosti
manipulovat s davem, protože většina lidí informace příliš neověřuje.
Hraje v tom roli i psychologie, a to sice, že člověk si nechce ničím
zbytečně lámat hlavu. Více než polovina dospělých se nachází v ego
stavu dospělý – dítě (samozřejmě jsou situace kdy se v tomto stavu
ocitáme všichni). Všichni víme co můžeme očekávat od dětí, proto se
tomu všemu nemůžeme divit. Pak je také otázkou jaké argumenty dokáže
připravit druhá strana.
Další věcí je, že vždy budou problémy s názory 50 na 50 a v tom
vidím opravdu velký problém, protože mám pocit, že jsme si tak nějak
odvykli respektovat názory většiny a jen těžko jsme někdy schopni strávit
princip demokracie, a to sice, že dva idioti přehlasují jednoho Einsteina.
Jen doplňuji, že neúčast v případném referendu přehlasovanou stranu
neopravňuje k jeho nerespektování. Prostě vše máme v rukou a záleží
jen na nás…
0 Nominace Nahlásit |
Ad kvalifikovaná většina: z principu souhlas. Pokud má být rozhodnutí zásadní, tak by mohlo být přijímáno stejně jako ústavní zákony …
Ad protipetice: to mi nepřijde jako dobrý nápad, vždy je možnost hlasovat proti. Samozřejmě, že je problém mlčící většina – ale ta můžu ignorovat i protipetici, ne? Takže spíš je důležité požadovat
3Kdo udělil odpovědi palec? ivzez, paul1, Herjulfson
před 1891 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ivzez Nahlásit |
Výrazná většina v hlasování má smysl pokud se bude řešit hlasování o nějaké zásadní změně. Pokud se bude hlasovat třeba jen o tom zda chceme tvrdý brexit nebo brexit s dojednanýma dohodama, myslím že v takovém případě stačí prostá většina.
Protipetice je podle mně ale nesmyslná. Peticí obvykle někdo chce přesvědčit nějaký orgán aby se zabýval nějakým problémem. Organizátorům víceméně stačí prokázat že dostatečný počet občanů má na řešení problému zájem. Onen orgán pak podle situace může vyvolat hlasování či provést průzkum kde se projeví i ten protinázor.
0 Nominace Nahlásit |
Proti kvalifikované většině sice nic nemám, ale podle mne
by bylo lepší pro platnost referenda zvýšit hranici účasti.
Není pravda, že se „mlčící většina“ nemůže vyjádřit. Do pozice
mlčící většiny se dostává proto, že jí to vyhovuje (protože mlčet
chce).
I ona se může vyjádřit v jiné petici, případně může svůj
nesouhlas
vyjádřit hlasováním v referendu. (Rovnováha je možná, ale někteří
lidé se nechtějí zapojit.)
Podle mne je nesmysl chtít po tom, kdo chce vyvolat referendum,
aby organizoval „protipetici“ za lenochy nebo za ty, kdo se k problému
nechtějí vyjádřit.
Referendum nepovažuji za nesmysl, naopak by podle mne potřebovalo podpořit. Nevěřím tomu, že kdyby lidé viděli v referendu nějaký smysl, by si neopatřili pro své rozhodování dostatek informací.
Podle mne si dnes většina lidí řekne, že referendum nemá smysl,
protože přijde málo lidí, protože se politici stejně nebudou výsledkem
řídit, protože…
Ale hlavně mi vadí podceňování lidí. Pokud se někdo má o něčem rozhodnout (hlasovat v referendu), informace si opatří.
Zajímavé je, že před hlasováním v referendu o vstupu
do EU nikomu „nekvalifikovanost hlasujících“ nevadila.
0 Nominace Nahlásit |
Herfjulson,
zaujalo mne Vaše spojení „a to sice“. Já znám jenom „a to“ nebo „a
sice“. Kde jste se se spojením „a to sice“ setkal?
(Nerejpu, zajímá mne to, protože podle mne jde o chybu.)
To opravdu nevím. Jsou věci, kterým rozumím více a jsou věci, kterým rozumím méně. Lingvista opravdu nejsem, ale to je asi všem jasné 🙂.
Proto tu máme zastupitelskou demokracii u které se předpokládá že volení zástupci mají problematiku nastudovánu mnohem lépe ze všech možných úhlů pohledu a vy si demokraticky vybíráte kterému zástupci svěříte tu pravomoc na základě svého kompetentního uvážení rozhodnout. V takovém systému jsou referenda jako Alzheimerova choroba, způsobující nekontrolovatelný třes a zmatek …