Jaký máte důvody proč věříte a proč nevěříte v boha? Já vim proč nevěřim ale zajímaj mě i vaše názory.

Víra či nevíra v Boha je podle mne velice intimní otázka
a nesluší se na ni (stejně jako na důvody) ptát.

Vztah člověka k Bohu by měl být jenom mezi člověkem a Bohem,
podle mne nemá nikdo právo mezi ně vstupovat (včetně církví).

Co je ti do toho.Víra nebo ateismus je každého osobní věc do které nikomu nic není.

A. C. Morrison – president newyorské Akademie umění a věd
Sedm důvodů proč jako vědec věřím v Boha

1. Dejme tomu, že vložíte do kapsy deset mincí očíslovaných od jedné do deseti, a důkladně jimi zamícháte. A zkuste je vytahovat v pořadí od jedné do desíti vkládajíce vytaženou minci zase zpět a znovu jimi zamíchejte. Matematicky víme, že pravděpodobnost vytažení jedničky je 1:10, pravděpodobnost vytažení jedničky a hned dvojky je 1:100, vytažení jedničky, dvojky, trojky je 1:1000, a tak dále. Vaši naději, že byste vytáhli všech deset mincí podle pořadí od jedné do desíti, lze vyjádřit poměrem jedné ku deseti miliardám.

Podle podobné úvahy je třeba stejně přesných podmínek, aby mohl na Zemi existovat život a je vyloučeno, aby jejich vzájemné správné uspořádání bylo dílem náhody. Naše planeta se otáčí na rovníku kolem své osy rychlostí 1 666km za hodinu. Kdyby se otáčela jen 150 km za hodinu, naše dny a noci by byly jedenáctkrát delší a horké slunce by spálilo za den všechnu vegetaci a zbytek by se stal obětí dlouhé mrazivé noci.

Dále: Slunce, zdroj všeho života na Zemi má povrchovou teplotu 6 000°C a naše planeta je od něho právě natolik vzdálena, aby nás zahříval tento věčný žár, ale nespálil. Kdyby slunce vydávalo jen polovinu svého záření, mrzli bychom, a kdyby vydávalo o polovinu více, uhořeli bychom.

Zemská osa je nakloněna o 23°, čímž získáme 4 roční doby. Kdyby nebyla takto nakloněná, výpary z oceánu by se pohybovaly na sever a jih, a vytvořily by nesmírné plochy ledu.

Kdyby měsíc byl od nás vzdálen jen 100 000 km, mořský příliv by byl tak velký, že dvakrát denně by všechny světadíly byly úplně pod vodou, která by spláchla i nejvyšší horu.

Kdyby zemská kůra byla jen o tři metry silnější, nebylo by v ovzduší kyslíku, který by se spojil s jinými prvky na různé sloučeniny tvořící zemskou kůru, a nebylo by organického života.

Kdyby moře bylo jen o několik metrů hlubší, pohltilo by všechen náš kyslík a kysličník uhličitý, a nemohly by existovat žádné rostliny.

Nebo kdyby ovzduší bylo značně řidší, některé z meteorů, kterých se denně spaluje v ovzduší miliony, by dopadly na různé části země a založily by zde oheň.

Následkem těchto a spousty jiných okolností není ani jediná možnost z milionů, že by život na naši planetě vznikl náhodou.

2. Vynalézavost a přizpůsobivost života je projevem vševládnoucí nejvyšší inteligence.

Nikdo nikdy nevyzkoumal, co život vlastně je. Nemá váhy ani rozměru, ale má velkou sílu, neboť rostoucí kořen rozloží tvrdý kámen. Život si podmanil vodu, zemi, vzduch, ovládl prvky a přinutil je aby se rozkládaly a tvořily sloučeniny. Život je jako sochař. Dává tvář všem živoucím věcem, a jako malíř vykresluje každý list a barví každý květ. Život je hudebníkem, který naučil ptáčka písním a hmyz bzukotu. Život je znamenitý chemik, který dává chuti ovoci a koření, růže naplňuje kouzelnou vůní, vodu a kysličník uhličitý mění v cukr, a přitom uvolňuje kyslík, který potřebují živočichové k dýchání.

Podívejte se na téměř neviditelnou kapénku protoplazmy, průhledné, rosolu podobné, jež je schopná se pohybovat, berouc k tomu sílu ze slunce. Tato jediná buňka, tato průhledná kapénka chová v sobě zárodek života a má schopnost předávat tento život každému živoucímu tvoru, malému, či velkému. Síla této buňky je větší, než síla všech lidí, zvířat a rostlin, protože z ní vyšel všechen život. Příroda nestvořila život, neboť žárem vyžehnuté skály a slané moře, nemohly dát potřebné předpoklady.

A kdo jej sem tedy přinesl??

3. Moudrost zvířat jasně mluví o dobrotě Tvůrce, který vložil pud do jinak bezmocných tvorů.

Mladý losos tráví léta v moři, načež se vrací do rodné řeky a táhne proti proudu po té straně řeky, na které se do ní vlévá říčka či potok, v němž se narodil. Co jej vede tak přesně zpět do rodiště? Přinesete-li ho do jiné říčky, okamžitě ví, že není ve správné vodě, razí si cestu zpátky do hlavní řeky, a potom zase na místo svého určení (zrodu).

Ještě obtížnější je určení úhoří záhady. Tito podobní tvorové se stěhují v době dospělosti ze všech řek a rybníků na celém světě do moře a spěchají do nesmírných hlubin u Bermud, což znamená, že úhoří z Evropy musejí uplavat tisíce kilometrů, tam se páří a umírají. Maličcí úhořící, kteří zřejmě nemohou vědět nic, než že jsou v nesmírné vodní poušti, se přesto vydávají na zpáteční cestu a najdou nejen pevninu, ze které vyšli jejich rodiče, nýbrž i řeky a jezera a rybníky, takže každá voda je opět osídlena mladými úhoři. Žádný americký úhoř nebyl nikdy chycen v Evropě, a žádný evropský úhoř v Americe. Příroda dokonce zdržela dozpívání evropského úhoře o rok, aby nahradila jeho delší cestu. Odkud se vzal pud, který to všechno řídí?

Jistá vosa přemůže kobylku, vyhrabe v zemi díru, dá kobylce žihadlo na přesně určené místo, aby nezahynula, ale byla v bezvědomí a žila dále jako kus konservovaného masa. Potom naklade vajíčka těsně vedle kobylky, aby její mláďata se mohla pást na kobylce, která zůstává živá, protože její mrtvé tělo/maso by mladé vosy usmrtilo.

Stará vosa toto vše dělala poprvé v životě, ale její druh to dělá od nepaměti, protože by jinak nebylo takových vos. Takovou tajemnou techniku nelze vysvětlit nějakým způsobem (přizpůsobením) se poměrům, ta musela být prostě dána.

4. Člověk má něco více než pouhý zvířecí pud, má schopnost myslet. Ještě nikdy nebylo o žádném zvířeti zaznamenáno, že by dovedlo počítat do desíti, či jen rozumělo významu čísel. Tam kde pud je jediným tónem flétny, krásným, ale omezeným, – lidský mozek obsahuje tóny všech nástrojů orchestru. Tento čtvrtý důvod není třeba rozvádět. Díky lidskému rozumu jsme schopni úvahy, že jsme tím, čím jsme, jen proto, že se nám dostalo jiskry Boží moudrosti.
5. Prostředky Boží pro zachování všech živých tvorů – podivuhodné geny. Tyto geny jsou tak nepatrná tělíska, že kdyby bylo možno dát dohromady všechny geny odpovědné za zrození všech lidí na světě, vešly by se do dvou náprstků. A přece tato ultramikroskopická tělíska, zvaná geny, a jejich průvodci chromosomy, obývají každou živou buňku a jsou nositeli všech lidských i zvířecích charakteristických vlastností. Dva náprstky jsou velmi malá prostora, aby se do ní vešly všechny charakteristické individuální vlastnosti miliardy lidí. Ale jsou to nade všechnu pochybnost zjištěná fakta. Nuže, jak tedy geny uchovávají všechny dědičné vlastnosti mnoha předků, a jak zachovávají psychiku každého v tak nepatrném množství hmoty? Zde je vlastně začátek v buňce dědičnosti, jednotce, která v sobě chová a nese geny. Jak je možné, aby několik málo miliónů atomů tvořících ultramikrosko­pický ge

   n absolutně ovládlo všechen život na světě? To je příklad úžasné moudrosti a prozíravosti, jenž může vycházet jen z nejvyšší moudrosti Tvůrcovy – žádná jiná hypotéza to nevyloží.

6. Účelná hospodaření přírody nás učí, abychom si uvědomili, že jen nekonečná Moudrost mohla předvídat a ovládat nejrůznější eventuality, jež se v přírodě vyskytnou.

Před mnoha léty byl v Austrálii vysazen jistý druh kaktusu, jako ochranný plot. Nemaje v Austrálii žádného nepřítele z říše hmyzu, kaktus se přímo zázračně rozmnožil, a pokryl území tak široké a dlouhé, jako je celá Anglie. Vyhnal obyvatele z vesnic a farem a zničil jejich polnosti. Vědci hledali po celém světě nějakého nepřítele tohoto kaktusu. Konečně nalezli hmyz, který se živil jenom kaktusem a nechtěl žrát nic jiného. Hmyz se rychle množil, neměl žádného nepřítele v Austrálii. Tento hmyz brzy přemohl kaktus, takže dnes už je ho v Austrálii málo, a současně skoro úplně vyhynul hmyz, který hubil kaktus. Takové zásady a udržování rovnováhy v přírodě řídí jistě nějaká nejvyšší Moudrost. Proč tak rychle se množící hmyz neovládl celou planetu? Protože nemá takové plíce jako člověk, nýbrž jen dýchací průduchy. Když hmyz roste, tyto průduchy nerostou úměrně s ním. Proto se nikdy
na světě nevyskytl opravdu veliký hmyz. Kdyby nebylo tohoto moudrého zařízení, nemohl by člověk existovat na zemi. Představte si, že byste se setkali se sršněm velikým jako tygr.

7. Okolnost, že člověk chápe Boha.

Pojetí Boha tryská ze schopnosti člověka, inteligence, kterou ostatní tvorové na této planetě nemají. Jen díky této úžasné vlastnosti člověk samojediný mezi všemi tvory může nalézat důkazy věcí neviditelných. Obzory, které tato vlastnost člověka otvírá, jsou nekonečné, neboť když se lidská zdokonalená inteligence stává spirituální skutečností, může ve všem účelném uspořádání a dění kolem sebe vidět a poznat velikou pravdu, že nebe je všude, že Bůh je všude a ve všem – a že nikde nám není tak blízko jako v našich srdcích.

Je to pravda tak vědecká, tak rozumově poznatelná, co napsal Žalmista Páně: „Nebesa vypravují spásu Boží a obloha zjevuje dílo Jeho rukou.“

Upravil/a: talka

Ja verim, proc? Protoze to tak citim, byla jsem krestankou, ale ted me naplnuje moje vira, bez lzi a nasili jen laska ;)

„V boha věřím, ale nevěřím mu“ a proč bych měla?Když je to můj otec.

Koukám, že hodina katechismu začala! Nejsem ateista, ale v Boha už nevěřím.

Nevěřím a vím proč.

Není to intimní otázka a věřit v něco,co neexistuje mi připadá poněkud
hloupé,jsem ateista a vím proč.
Talko,co je to za román?
Je to na pokračování?

Upravil/a: anonym

u mě je to trošku jiné,věřím že jsou věci mezi nebem a zemí které věda nevysvětlí,ale že by v tom nutně musel bejt bůh nebo zelení mužíčci,to zas ne.
Občas se žel potkávám s náboženskými fanatiky,takovým vždy jen řeknu 2 věci.
1: i kdyby bůh existoval,tak je to ten největší prevít ze všech,ve jménu boha se zabíjelo,ve jménu boha se vedly války.
2: Ať si přečtou svitky od mrtvého moře,tam by se dozvěděli věcí.

Upravil/a: Shef