Jaký je rozdíl mezi jednočlenou a dvojčlenou větou?

Dvojčlenná věta má dva základní větné členy -podmět a přísudek, tedy část podmětovou a přísudkovou. Věty

1. mají přísudek slovesný – Slunce svítí.
2. přísudek jmenný se sponou – Čas jsou peníze.
3. přísudek jmenný bez spony – Mladost radost.

Věta jednočlenná nemá základní větnou dvojici, ale jen jeden větný člen – není to podmět, ani přísudek. Jsou
a)slovesné – Prší. Sněží. Bolí mě v zádech. Je mi smutno. Hoří – přírodní jevy, tělesné stavy, duševní stavy atd.

b)neslovesné – jmenné – názvy, tituly, hesla, 5. pád, citoslovečné věty, částicové- Lidové noviny. Jaká krása! Lidičky! Všichni vpravo! Ouvej! Ach! Ano. Ne.

Vl. věd.

Jednočlenné věty nemůžeme rozčlenit na část podmětovou a přísudkovou.
Věta, kterou můžeme rozčlenit na část podmětovou a část přísudkovou, je věta dvojčlenná

Věty jednočlenné – větný obsah můžeme vyjádřit jen jedním základním členem. Jejich základem je slovesný tvar určitý. např:: Stýská se mi. Stmívá se
.
.
Věty dvojčlenné – obsahují oba základní větné členy, holé nebo rozvité. např.: Píšu dopis. Nikdo to neviděl. Vstupné dobrovolné

Zdroj: http://kovky-holka.blog.cz/0708/ve­ta-jednoclenna-a-dvojclenna-vetne-ekvivalenty