Pod to xy si můžete dosadit občana, člověka, voliče a pod. Průměrný, bude asi podle statistiky a ideální – asi podle toho, že vyhovuje všem. I když nikdo se nemůže líbit lidem všem. A myslíte si, že někdo takový opravdu existuje, nebo je to mýtus? Děkuji.
Zajímavá 0 před 662 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ideální
Význam:
• dokonalý, nedosažitelný
• neskutečný, vysněný
odpovídající nejlepší představitelné situaci (Wikislovník)
Domnívám se, že nikdy nic/nikdo nemůže vyhovovat všem (být ideální pro všechny). Vyhovovat všem, jen snad někomu (osoba). Nikdo přece není dokonalý 😉.
„Průměrný člověk (fr. homme moyen), případně průměrný muž či
průměrná žena, je člověk, jehož vlastnosti odpovídají statistickému
průměru“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%BD_%C4%8Dlov%C4%9Bk
0 Nominace Nahlásit |
Ideální může být ten, který vyhovuje ve všem jinému člověku. Takže pro něj je ideální (třeba v manželství). Průměrný v ničem nevyniká.
0 Nominace Nahlásit |
Já si nepředstavuju „ideálního“ člověka jako člověka, který „vyhovuje všem“.
Lidé, kteří „vyhovovali všem“, byli třeba dozorci v koncentračních táborech. Třeba. Koncentrační tábor je „ideální“ ubytování? Já si to, třeba, nemyslím.
Proč lidé touží vyjít s každým za každou cenu? Proč jim záleží na tom, co si ostatní o nich myslí? Mně je to třeba úplně jedno, kdo nemá nepřátele, nemá charakter.
Průměrní lidé, v tom smyslu, že se pohybují někde kolem statistického průměru, samozřejmě existují. Jestli existuje opravdu onen „bájný“ průměrný František, asi ano, asi existuje, proč by neměl existovat, akorát bude problém ho najít, protože on, chudák, o tom, že je průměrný František, sám neví.
Nevím, moc těm Tvým myšlenkovým pochodům nerozumím, a ani vlastně nerozumím, na co se ptáš. Nehovořím jazykem Tvého kmene, sorry. 😅
0 Nominace Nahlásit |
Ale průměr není ideálem!
Egalitářství vede k tomu, že se „těm nahoře“ sebere, nejlépe všecko a udělají se z nich „ti dole“. Protože je revoluce, lidi jsou nadržení, jak stepní koza, na to, čeho chtějí revolucí dosáhnout, proto jsou netrpěliví, a tak trochu jim z toho i „hrabe“ („dobrý den, kolono chlápků, takhle dlouho spát se přeci nesluší!“ – na co zdravíš „kolonu chlápků“, která chrápe, jak lední medvěd? Vždyť tě neslyší, ne? 🤦♀️).
Tím, že se sebere „těm nahoře“, se odstraní část nespravedlnosti ve společnosti. Ano, část ano, aby se vytvořila nespravedlnost jiná, protože ne všichni „nahoře“ to nakradli, nebo pardon, nalobbovali, jistě chápeš. Po morální stránce je to nalej – vylej: nespravedlnost se „pouze“ přesune z persony A na personu B. To je jedna stránka věci, k morální se dostaneme.
Dalším krokem je, že se „těm dole“ přidá, část z toho, co se sebralo „těm nahoře“. Opět, po faktické stránce se nic nezmění: část „těch dole“ si za to, opravdu, nemůže, a tím, že se jim přidá, se odstraní jistá forma bezpráví. Ovšem minimálně stejná část, spíše větší, si zaslouží tak židlí po hlavě, ne tak přidat peněz na socce (dealují fet, makají na černo pro „strejčky“ atp.), takže – opět – se nespravedlnost „pouze“ přesune z persony A na personu B.
Výsledkem je morální dekadence. Svět netvoří nějaký velkopodnik, nebo velkostát, ne, ne, svět je utvářen relativně malými komunitami, ve kterých se lidé znají, tak jako reálně, více či méně, ale znají. Takže vidí, že persona A zaměstnávala XX lidí, tomu pomohla, tomu málo, tomu více, a teď to byrokratická machinérie rozložila na prvočinitele. Nebo to, že „milý“ soused, který nic nedělá, jenom terorisuje své okolí, tak namísto aby ho někdo, konečně, ubytoval jinde, dostal přidáno.
Morální dekadence vede k celkovému úpadku společnosti. Proto po každé revoluci následuje restaurace, nebo jiná revoluce.