Na př. po roce 1950 kdy USA pomohla J. Koreji vyhnat komunisty na sever,
pokud by občan ČSR v zaměstnání v hospodě neb jinde na veřejnosti
chválil USA a rubání komunistů.
Zdroj. Diskuze starců a mladošů na uvedené téma v hospodě u Zelené
kočky výsledek 0.
Zajímavá 0 před 711 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jaký by byl postih, o tom by musel rozhodnout soud. Rozhodnutí soudu nešlo předjímat ani tenkrát a ani dnes. Nepamatuji se, že by vůbec byla taková nějaká kauza.
0 Nominace Nahlásit |
Asi nějaký byl, nevím kolik. Ale viděl jsem na Václaváku na 1. máje, někdy v r. 1954 pronásledovat policíí dva chlápky, co zpívali „Ach synku, synku“, oblíbenou to píseň T.G.M. Dav lidí, mezi nimi i já jsme jim v tom zabránili a udělali koridor, kterým chlapíci utekli. Divoká to byla doba a snad se už něco takového nevrátí.
0 Nominace Nahlásit |
Za píseň „Až k nám přijdou hoši z USA“ se dávaly dva roky nepodmíněně …
Zdroj: https://www.folktime.cz/nazory/byl-jsi-johny-american.html
0
před 711 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kedy a kde? Akosi ste zabudli určiť čas, prípadne miesto, kde chválenie
USA je zdraviu škodlivé.
V miestach (v časoch), kde vládne (vládla) štátna politika protichodná
politike USA, chváliť politiku USA je (bolo) rizikom. Podľa závažnosti sa
udeľoval trest v zmysle zákonov daného štátu.
Dnes chválenie protiruskej politiky USA je automatické samozaradenie sa do
stáda pritakávačov americkej politiky. Taký pritakávač je
potom „IN“.
0
před 711 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V padesátých letech byla revoluce, ne? Byla revoluce? Byla. Může mladý komsomolec kritisovat politiku VKP(b)? Může, ale škoda mladého života.
Postih by byl, tedy, revoluční. Pokud by to „soudruzi ze státní“ vyhodnotili pouze jako to, co to bylo, tak by odkvačil na pár let do Lageru a mohl si gratulovat. Spíš by ale skončil na Lageru na hodně dlouho za špionáž pro nepřátelskou mocnost, sabotáž, rozvracení lidově demokratické republiky a přípravu atentátu na soudruha Stalina. Mohl by dostat i trest smrti, a pak zážitkovou půlhodinku na Würgegalgenu, který soudruzi popravčí neuměli používat.
V šedesátkách revoluce končí. Není revoluce, není revoluční tribunál (státní soud), nejsou revoluční tresty (drakonické).
Nemusel by vůbec před soud a opatření by mohlo být kádrové. Jinak připadá v pořad stíhání pro trestné činy podle § 100 odst.1 lit.a) a c) tr.zákona, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104 tr.zákona, či klasický gumový paragraf výtržnictví podle § 202 odst.1 tr.zákona.
Ono by, totiž, záleželo co by přesně vyřvával, kde by to vyřvával, kdo by to slyšel, těch proměnných je příliš, než aby na to šlo odpovědět přesněji.
Paul: Je mi líto, vrátí, je to logika nevyhnutelného, lidé jsou nepoučitelní a revoluce jako revoluce, prašť jako uhoď.
Já jen doufám, že se toho nedožiju i já, nejen Ty. A to možné je.
Houby teoretizovat. Drap se tu dlouhodobě vyjadřuje jako kovaný souhruh, docela se bojím, co praktikoval. A že „si nepamatuje“, že by někdo byl za projevení názoru perzekován je hnus ☹
V daném okamžiku je mi vcelku jedno, jestli se chce chovat jako kovaný
soudruh, zapřisáhlý kapitalistický příživník, nebo třeba marťan. Jen
mi připadá totálně hloupé, zbytečné a obtěžující u každého dotazu
na možný trest psát, že rozhodnutí soudu nelze předjímat.
Jasně, Pokud se někdo zeptá: „Kolik za to dostanu?“, klidně řeknu, že
záleží na soudu.
Pokud se někdo zeptá: „kolik bych za to asi mohl dostat?“ klidně
s ohledem na platné zákony mohu říct, že s největší pravděpodobností
něco mezi 2 a 5 lety (vycucáno z prstu pro imaginární čin) Taková
odpověď většině lidí naprosto stačí. Pokud se zeptá jestli spíš těch
5 nebo ty 2, zavěštím z křišťálové koule a řeknu, že bych typoval
3. Proč doprkýnka furt omýlat to samé, že jsem úplně xxxx a na pitomou
jednoduchou otázku neumím odpovědět? Tak holt neodpovím, když nechci, nebo
neumím.
Pepa: Ono by se, také, slušelo dodat, že ten soud nebyl nezávislý tribunál, což ani soudruzi nikdy nerozporovali – stačí si pustit hodnotný seriál Okres na severu, jak soudruh tajemník OV KŠC Pláteník je informován soudruhem příslušníkem SNB a jede jednat za soudruhem prokurátorem dřív, než je vůbec skončeno vyšetřování.
Takže, o trestu nerozhodl, ve skutečnosti, soud, ale Strana. Soudruh soudce obdržel telefonát, nebo přijela chornaya molniya, z ní vystoupil chauffeur v kožené bundě, otevřel soudružsky soudružské dveře, vystoupil soudruh tajemník, a pak, po soudružské poradě, Strana (soudruh tajemník = Strana, na onom místě, a v onom čase) rozhodla, jaký dostane krvelačný, válkychtivý, imperialisticko – kapitalistický, reakcionář trest, spravedlivě, po bolševicku, padni komu padni, ovšem s přihlédnutím k zásadě, že jako byli někteří lidé stejní, jako my, ale lepší, byli někteří lidé stejní, jako my, ale horší. A pak, zvláště v 50. letech, byli také bývalí lidé!
V pořádku, byla revoluce, diktatura Strany, každý to věděl. Akorát není v pořádku nazývat to „soudem“. Nebyl to soud, byla to Strana!
Filip84, to opisujete súčasnosť oblečenú na „súdružskú“ minulosť? Mnohé vami uvedené „scénky“ vidím aj v súčasnosti
Led: A já tvrdím, že dneska je to jiné? Jiné to je, ale je otázkou, jestli lepší, nebo horší. To ale, snad, nic nemění na faktu, že to tehdy bylo takové, jak jsem to popsal, ne?