hrdlička, hrdličkovat se. Staroperské. gar(d)lica,ruské. górlica, srbsko/chorvatské grlica, stslověnské. grъlica.

Evidentní souvislost s :hrdlo lze brát
jako prvotní (‘pták s hrdelním hlasem’), či jako druhotnou (vliv lid.
etymologie. .

Pro druhou možnost (praslovanské *gъrlica ze zvukomalebného . *gur-) svědčí slovinské grlíti, grúliti ‘vrk".

hrdlo, hrdelní, hrdlořez. Všeslovanské – polsky . gardło, rusky górlo, s./ch. grlo. Praslovansky *gъrdlomá nejblíže k litevskému gurklỹs ‘vole, ohryzek (v krku)’, stperskému. gurcle ‘hrdlo’, vše z ndoevropského *gu̯r-tlo-, podobný útvar je řecké. bárathron ‘propast, doupě.

Východiskem je ie. *gu̯er- ‘požírat, pohlcovat’, k němuž viz :žrát.

žrát, žravý, žravost, žrádlo, žrout, žranice, nažrat (se), ožrat (se), požírat,
přežrat (se), rozežrat se, sežrat, užírat (se), vyžrat, vyžírka, zažrat (se).
Všesovanské slovo. Praslovanské sl. *žerti (1.os.přít.
*žьrǫ, odtud sekundární inf. *žьrati) odpovídá litevskému . gérti ‘pít’, lotyšskému dzērt tv , dále je příbuzné s latinským . vorāre ‘žrát, hltat’, řeckým bibrō̺skō ‘hltám, požírám’, stindickým giráti ‘hltá’, vše z indo-
evorpského *gu̯er- ‘hltat, polykat’"

Jiří Rejzek Etymologický slovník

Je vidět, že původ je v perštině, odtud se slova dostalo do indoevropských jazyků a pak v rámci vývoje např. balto-slovanské jednoty jsou baltská slova příbuzná se slovanskými.

Upravil/a: annas