Jak vzniklo slovo „hobit“ a kdy se poprvý objevilo ve filmu?

Kdy se prvně objevilo nevím,tuším že v Pánovi prstenu http://www.csfd­.cz/film/13477-pan-prstenu/
a snad by slovo mělo být skloubením slov homo a rabbit,četla jsem to kdysi kdesi,od toho že hobiti žili v jakýchsi králičím norám podobných příbytcích,už si nepamatuju,jak to bylo přesně napsané.
Doplňuji:
Čí je hobit?
Slovo hobit je spojováno s Tolkienovým dílem, k němuž vlastní práva produkční společnost Saula Zaentze.

Podle dřívějšího vyjádření společnosti The Asylum se však slovo hobit stalo pojmem, který označuje skutečně existující tvory: „Věk hobitů je o skutečném lidském poddruhu, Homo floresiensis, který byl objeven v roce 2003 v Indonésii a o němž se ve vědecké komunitě běžně hovoří jako o ‚hobitech‘“.

http://www.li­dovky.cz/uz-natocili-transmorphers-ted-chystaji-vlastni-hobity-pi1-/ln_kultura.as­p?c=A121112_124758_ln_kul­tura_btt

Upravil/a: iceT

Našla jsem toto:
Jak známo, spisovatel J.R.R. Tolkien vymýšlel své příběhy často dle jmen. Nejdříve si vymyslel jméno, pak zkoumal s jakými jinými slovy by mohlo být filologicky podobné a příbuzné a dle tohoto vymýšlel často celou charakteristiku postav i hlavní rysy a motivy příběhu Slovo hobit nebylo v tomto případě žádnou výjimkou. V hledání Tolkienovi inspirace je třeba se podívat až do roku 1872 kdy vydal spisovatel George MacDonald svou pohádku s názvem Princezna a skřítek. Tato pohádka pojednává nejvíce o střetech mezi permoníky a skřety v podzemních chodbách. V pohádce se zpívá písnička jenž začíná slovy: „Byl jeden skřítek a ten bydlel v noře.“ Roku 1930 při opravování maturitních prací napsal již Tolkien na prázdnou stránku papíru „V jisté podzemní noře, bydlel jeden hobit“ Poté, jak sám uvedl ho napadlo, že by si měl zjistit, co byli hobiti zač. Už tato věta obsahovala malý filologický žert. Slovo hobit totiž bylo zkrácenou podobou slova holbytla utvořeného dle staré angličtiny a znamenajícího stavitel nor. Novoanglické slovo hole (nora) pochází ze staroanglického hollow což zas pochází ze staroněmeckého hohl, což se vyslovuje stejně jako novoanglické hole. V oxfordském slovníku následuje slovo hobit ihned po slovu hoax, což je zkrácená forma slova hokus-pokus, dnes však toto slovo znamená spíše podvrh, kanadský žert či smyšlený příběh. Tolkien tvořil charakteristiku této rasy dle prvních třinácti slov ve slovníku následujících po slově hoax (dnes již po slově hobit)
Hob – skřítek či elf (dle původního významu slova elf) či samec fretky napůl ochočený a používaný k vyhánění králíků z nor. Slovo hob pochází z původně dolnoněmeckého slova hump, což znamená kopec. Australské humpy je pak významu chata. Hob je také duch, který bydlí v dutém kopci. Hob nebo také Hobman je název pro různé chlupaté asi tři stopy vysoké dobrotivé skřítky podobné člověku
Hobbledehoy – dospívající, poloviční muž, poloviční chlapec
Hobnob- společně pít a hovořit. (spíše klábosit)
Hobbyhorse – lidový tanečník ze středověku
Hobble – zmást (odtud pochází i hobití náklonost k hádankám)
Hoblike – přihlouplý, neotesaný
Hobnail – vesnický buran
Hobble – překážet a činit těžkosti
Hobbyhorsical – zábavný, rozmařilý
Hobby – česky koníček, tedy záliba v nějaké většinou vzhledem k běžnému životu výstřední a ne primárně potřebné činnosti. Slovo pochází z francouzského hobet (v Latině hobetus) což jest malý lovecký sokol.
Hobit – houfnice nebo katapult (hobiti jsou mistři ve střelbě prakem)
Hobel – šíp (též jsou dobří ve střelbě lukem)
Hobgoblin – skřítek-skřet, tedy i elf-skřet (hobité mají dobrý vztah k elfům ale špatný se skřety)
Hobiler – lehce ozbrojený člen domoobrany z období středověku. Přísahal věrnost králi. Nebojoval často, spíše nosil králi zprávy a vyzvídal
Hobbiler – feudální nájemní sedlák a válečník (odtud chluponozi – sedláci)
Hobbler – osoba vláčící člun na laně (odtud statové – vodáci)
Hob/hob-i-t-hurst – lesní skřítek nebo elf (odtud plavíni-lesáci, nejbližší s elfy)
Hobo – pracující tulák. Slovo hobo vzniklo ze slova hoe-boy což je kluk s motykou tedy putující zemědělský nádeník
Hobité si však sami navzájem říkali kuduk, což je tvar zkrácený ze slova kud-dukan, tedy stavitel nor. Tuto kunstrukci Tolkien vytvořil na základě gótštinyn z pragermánského slova khulaz, což znamená otvor a pochází z tohoto slova ono starogermánské hohl, z čehož pochází staroanglické hollow a z tohoto novoanglické hole.
Lidé a elfové označovali hobity spíše podle velikosti než dle stavění a obývání nor, říkali jim tedy půlčíci. V elfské sindarštině je pro toto slovo periananth (hobití národ) což je odvozeno ze sindarského periain (tedy půlčík) v lidské západštině se proto vyskytuje slovo banakil.

Slovo je mnohém starší, jak uvádí anglický zdroj.

Vynález slova hobit je tradičně připisovaný k JRR Tolkien , jehož Hobbit byl poprvé publikován v roce 1937. Oxford , anglický slovník, od roku 1970 uvádí Tolkiena jako autora slova. Ale také poznamenává, že slovo je uvedené v 19. století v seznamu legendárních tvorů.

Další text neupravený

Jediným zdrojem známo, že dnes odkazuje na hobity v nějakém druhu historického kontextu je Denham Plochy od Michaela Aislabie Denham . Konkrétně se zdá, v Tracts Denham, editoval James Hardy, (London: folklorní společnost, 1895), sv. 2, druhá část dva-hlasitost sada sestaven z publikací Denham je mezi 1846 a 1859.

Text obsahuje dlouhý seznam skřítků a podvozků, založené na starší seznamu, Discovery čarodějnictví , ze dne 1584, s mnoha doplňky a několika opakování. Termín hobit je uvedena v souvislosti s „boggleboes, podvozky, redmen, portunes, granty, hobiti, Skřítci, hnědé muže, cowies, dunnies“.

http://transla­te.google.cz/tran­slate?hl=cs&sl=­en&u=http://en­.wikipedia.or­g/wiki/Hobbit_%28wor­d%29&prev=/se­arch%3Fq%3Dori­gin%2Bof%2Bthe%2Bwor­d%2BHobbit%26hl%3Dc­s%26client%3Dfi­refox-a%26hs%3DRCf%­26tbo%3Dd%26rls%3Dor­g.mozilla:cs:of­ficial%26chan­nel%3Drcs&sa=X&e­i=Zyb8UM2oLLD44QSqtI­CYCw&ved=0CDMQ7­gEwAA