Jak v něčem tak dokonalém, jako je příroda, může existovat nedokonalost?

Přemýšlel jsem hluboce nad skutečností, konkrétně nad broučky, když se nedopatřením dostanou na záda, jak zoufale mávají těmi nožičkami ve snaze se na ně otočit, než pojdou vyčerpáním, žízní. A jaké je pro mě jediné rozumné vysvětlení, „jak“? No asi příroda nekalkulovala s tím, že přijde nějaký blbec, bezvěrec či jinak postižený a vytvoří rovinu (anebo tam jednoduše uklidí, to je podobné). Přece i tam, kde vůbec nic není, neroste, i na té blbé poušti, je tolika nerovností, překážek, různých záchytných bodů, že i kdekoli tam se ten chudák malinký snadno převrátí zpět na ty nožky a k tomu mu dopomáhej právě ono přírodní prostředí. Jinak tomu nerozumím. Děkuju.

Haré Krišna 🙏