Jak si vysvětlit přítomnost divoké želvy v suchém biotopu a houby kotrče u smrku?

Kotrče na smrku bych snad ještě pochopil. Našel jsem ho před týdnem a bylo to již poněkolikáté. Nikde v okolí žádné známky po borovici ani borovém pařezu. Normálně je totiž nacházím v borovém a ještě vím od kolegy z Prešova, že baranie hlavy sbírají v bukovém. O smrkových jsem ještě neslyšel, ale jak vidím, zřejmě existují také.

Hůř se mi ale chápe ta želva, se kterou jsem se potkal na dnešní houbařské výpravě. Byla asi 20 cm velká a podle wikipedie i podle vzhledu to musí být jedině želva bahenní. Háček je ale v tom, že se má vyskytovat poblíž vody. Ale tato se slunila na písku, na samém vrcholku kamenolomu. Nejbližší zdroj vody byl sice pouze asi 300 m daleko, jenže to bylo přes několik kolmých pater kamenolomu, asi o 60 m níže. Jiná stabilní voda nikde široko daleko. Takže mi nezbývá než věřit, že jí stačilo několik těch louží v okolí, kde se voda vždy po nějaký čas drží, protože půda je tam jílovitopísčitá a voda se tak rychle nevsakuje. Ale co přezimování? Nevím, nevím…