Vim, ze hlavni veta muze stat sama o sobe a vedlejsi bez hlavni vety nedava smysl ( nevime o cem je rec) jenomze nekdy je to i tak tezke poznat, kdy je veta hlavni a kdy vedlejsi…existuji nejake pomucky ? Jak postupujete ?
Zajímavá 0 před 4003 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Uvedu příklad. Otec pracuje. To je věta hlavní. může stát sama
o sobě.
Já se dívám. To je taky věta hlavní, taky může stát samostatně.
Z těchto dvou vět, vytvořím souvětí.
Já se dívám, jak otec pracuje. Zde je druhá věta už vedlejší, je
charakterizována slůvkem jak.
Dívám se, že otec pracuje. Opět vedlejší věta.
Já se dívám, ale otec pracuje. Dvě hlavní věty, v odporovacím
vztahu.
Já se dívám a otec pracuje . Opět dvě hlavní věty.
Já se dívám, protože otec pracuje. Vytvořil jsem vedlejší větu.
Mohu se zeptat na tu vedlejší větu? Proč se dívám, na co se dívám,
A měl bych si odpovědět pomocí té věty.
Doporučuji probrat si větné členy, vztahy mezi větami.
Například . Za kopcem teče potok. Je věta hlavní.
Sloveso přísudek je teče. Kdo, co teče? Podmět je potok.
Kde teče potok – za kopcem, příslovečné určení místa.
Vím, že za kopcem teče potok. Co vím, udělal jsem z toho vedlejší
větu.
Slyšel jsem, že .. atd.
Záleží tedy na kontextu. Pokud stojí věta samostatně, tak je to
automaticky hlavní věta, pokud je věta v souvětí, je třeba podle
určitých slov, spojek a pod zjistit vztah k hlavní větě.
Napiš si nějaké příklady a napiš, co je věta hlavní a co vedlejší.
Stačí H, V .
Ale to Tě nemusí trápit. Někdo se trefí každým hodem do koše, nebo
promění penaltu, jiný ne.
0
před 4002 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek