Jde o funkci, takže se v oslovení upřednostňuje.

např. Vážený pane řediteli; Pane řediteli…

Podle ČSN 01 6910 se oslovuje v osobních i v úředních dopisech, samozřejmě pokud nejde o kamaráda či známého apod. takto:

Vážený pane předsedo, ministře, předsedo, řediteli, inženýre …
Vážený pane Nováku, Dostále, Veselý
Vážený a milý pane redaktore, Milý pane Zapletale

Upravil/a: annas

Vážený pane řediteli. 🙂

Souhlasím s Geccem.

Odlišila bych, jestli píšu na adresu školy nebo ohledně školy (vážený pane řediteli)
nebo na soukromou adresu/v zále­žitosti netýkající se školy (vážený pane Nováku).
_______

Doplňuji:

Nesouhlasím s tím, že by oslovení funkcí mělo
vždycky mít přednost před oslovením jménem.
[Normy mají sloužit lidem, nikoliv lidé normám.]

V některých situacích bude vhodnější oslovení titulem (vážený pane inženýre),
v jiných funkcí a v dalších jindy jméněm. [Chce to „cit pro situaci/záleži­tost“.]

Upravil/a: ivzez

Pokud se dopis týká školy, napiš „pane řediteli“, jinak „pane XY“, „vážený pane“…
😉

Jakpak asi jinak,než
„Pane řediteli.“
Já myslel,že chceš psát sám sobě.
Ale teď vážně:
Když budu psát poslanocovi,tak napíšu:
Vážený pane poslanče.
Když budu psát doktorovi:
Pane doktore.
To vás u škamen neučili,nebo jsi chyběl?

Upravil/a: anonym