Čím vším se projevuje kult dítěte?

Proč myslíš,že to tam je? Když jdou rodiče s malým dítětem na nákup nebo do restaurace,dítě nevydrží sedět hodinu u stolu.Dají ho do dětského koutku,kde si hraje,dítě se hezky pobaví a rodiče mají chvilku klidu na oběd nebo na kafíčko.Je to tak ve všech civilizovaných zemích.Až budeš mít malé dítě,tak to pochopíš.

Ještě by zde mělo být něco podobného pro psy i pes je členem rodiny!

Jak již psal Rocker. Především jde o rozvíjení komunikace mezi vrstevníky, rodiče si zajdou např. na nákup, do restaurace,.. A dítě je mezi vrstevníky, pro rozvíjení jeho osobnosti je to dost důležité. Hračky a vybavení koutku bych považovala až za druhotnou věc, ale nejsem psycholog, abych přímo tohle mohla soudit. Toť ze zkušenosti, ač nemám prozatím vlastní děti.

Jen ještě k odpovědi GVKB, nevím, jak to bývá jinde, každopádně i tohle se začíná pomaličku zavádět. Před Tescem, které v našem „údolíčku“ máme je u stojanu na kola malá ohrádka s boudičkou pro pejsky, dokonce tam jsou i misky s vodou a granulemi. Svého psa bych tam sice nedala, ale přecejen to funguje.

Ano. Vadí mi to. Ale není to vina dětí ani chamtivých obchodníků, ale hlavně rodičů, že to jde jiným zákazníkům na nervy – a i těch naštvaných znám ze svého okolí víc než dost! Prostě je odloží a nechají je vyvádět snad víc, než doma. Neberou ohledy na to, že si chceš v klidu dát oběd (i v docela drahé restauraci), aniž by ti do toho vřískaly děti a létaly ti kolem hlavy plyšáci apod. –  matky se mnohdy „mají“ i k tomu, aby vesele krmily potomky „ze svého“. Jsou to přece děti a je to lidské – tohle tvrzení je blbost. Nedovedu si při takové veřejné „exhibici“ představit svou matku, ani jsem toho nebyla svědkem u jiných žen v mém dětství. Je to „móda“ dnešní doby. Od Křováků se snad ale učit nemusíme. Já byla také dítě a nikoho jsem neobtěžovala a nepořvávala. Žádné koutky v restauracích nebyly. Matky v hloučcích nepokuřovaly a nepopíjely na zahrádkách, my měli hřiště, do cukrárny se zašlo tak, že jsem si s rodiči sedla ke stolku a spapala dortík – neodložili mě do zvěřince. Bohužel je to „i jinde“ – jak se ptáš – a odtud to i přišlo. Stejně tak jako fotografování nahých těhotných žen, jejich mnohdy nevkusné oblékání v graviditě a asistence otců u porodu. Stýská se mi po době, kdy ženy byly i těhotenství elegantní dámy, v hezkých šatech a okolí se s úctou (snad i proto, co z nich vyzařovalo) k nim i chovalo. Mladá „mamina“, nezaměstnaná (nebo na třetí mateřské) chce přece také „do světa“! A překřikující se s s děckem a mobilním telefonem, s dalšími kamarádkami buransky „parkující“ další kočár v úzké uličce v malé restauraci …běžný jev – a bohužel k tomu patří i nevybíravá slovní zásoba – jakmile se ohradíš s tím, že tady fakt nejsou doma a samy…Nabídka je více než dostačující, děti jsou doslova zamořeny hračkami, které spíš rozbíjejí, než aby jim sloužily k rozvíjení fantazie a motorických schopnosti, což má za následek pouze to, že nebudou mít úctu k lidské práci, hodnotě peněz a potažmo ani k tomu, který jim je poskytl. Porevoluční mamánci trčící v mamahotelu jsou toho důkazem…
Jeden z nejhorších zážitků spojený s „kultem dítěte“ jsem zažila nedávno v Mariánských lázních ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Večerní taneční zábava pro hosty – podotýkám po deváté večer. Lázeňští hosté ve slavnostním a do toho „zasloužilá matka“ v teplácích, „tančící“ na paketu před muzikanty s děckem v náručí poctivě celý večer (střídali se s otcem). Tahle rodinka spolehlivě otrávila všechny.
Tyto nezřízené projevy „kultu dítěte“ jsou vlastně disfunkční pro dítě jako jedince. Učitelé o tom vědí své. Výborně se k tomuto fenoménu vyjádřil RNDr. Václav Klaus ml., ředitel PORG. Cituji:
"Já moc nevítám, když rodiče řeší každou prkotinu. Zvyšuje se totiž adorace vlastního dítěte. Za mých mladých let přišli rodiče na třídní schůzku, vyslechli si, jak žáček neprospívá, zlobí a roste pro šibenici, tatínek si už ve škole odepínal pásek a hotovo. To už dnes prakticky nemůžete udělat, vládne tu kult dítěte. Musíte začít tím pozitivním, vysvětlovat, zdůvodňovat a pokud žák ještě od začátku školního roku neodevzdal ani jeden domácí úkol, není to lajdák, ale má to nějaké prenatální psychologické příčiny. 
Je to fenomén doby. "
Konec citátu.
Za odložené děti se neručí – taková cedulka by (nejen) do těch vymazlených koutků dost pasovala – není se pak čemu divit, co v nich tak vesele roste.
Je to jen o penězích – na dětech se přece fantasticky vydělává.
Můj názor.