Tyto proudy jsou mračny žhavých plynů a popela o teplotě až 1100 st., proč nestoupají spolu s ostatním materiálem často až do stratosféry?
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? GM, Emefej, Lamalam, anonym před 2900 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Řekl bych, že se lepí k sopce jako med na chleba. Gravitace a rychlost
proudu společně s tlakem erupce se v té směsi asi nedokáže dostat do
vzduchu a pouze se vypařují ty povrchové vrstvy, které se rychle
překrývají další lávou.
PS: Tohle je vyloženě laický názor, ale proč se nezkusit alespoň trefit?
:)
Možná si představuji trochu něco jiného na té sopce, než jsou právě
pyroklastické proudy. Dobrý by byl nějaký obrázek do diskuze pod otázku,
kde by to bylo přímo vidět. Pokud umíš v malování, tak to místo
zakreslit třeba do kroužku a pak obrázek uploadovat na internet. Odtud
vezmeš pak odkaz.
0 Nominace Nahlásit |
Pyroklastické proudy vznikají pouze za specifických podmínek při jednom typu erupce. Pokud je počáteční rychlost plynu velká, částice se vznesou do atmosféry a proudy nevznikají, ale při menších rychlostech a větší viskozitě magmatu vhodného složení nedostanou zplodiny tolik kinetické energie, dojde k fluidizaci a začne se to celé chovat jako kapalina, která působením gravitace teče dolů.
0 Nominace Nahlásit |
Emefej: ano, chová se jako kapalina, to je z obrázku krásně vidět. Mate mě jenom to, že co je tak žhavé, mělo by stoupat a stoupá přitom jen část. Sorry, palečky jsem už vyplýtval.
Vše je záležitostí dynamiky. Fluidní vrstva v kotli je také žhavá a přitom neuletí. Počkal bych, až se k tomu vyjádří někdo povolanější, třeba doktorka Lama.
Já už jsem si to mezitím tak nějak vydedukoval, že ta fluidní vrstva, ač heterogenní, má vyšší hustotu a tak překonává stoupavé proudy, které jsou na okrajích kráteru slabší a tak se to prostě přeleje. Co je v centru, to ulítne takovým fofrem, že nic nemá šanci.
Dle fotky, kterou jsem předtím neviděl. Někdy si blokuju obrázky
v prohlížeči, tak usuzuji, že to je možná způsobeno i náhlým
větrem.
Možná se také láva vlila do sněhu, říčky a proto tolik dýmu. Může to
být jednoduše i efekt prudkého ochlazování vzhledem k nadmořské výšce
a teplotě lávy.