Jak dlouho by zrychlovala kosmická loď na rychlost světla (300 tisíc
km/s) s člověkem na palubě a to přibližně takovou rychlostí která
nepřesahuje zrychlení odpovídající přetížení 1G z důvodu simulace
zemské gravitace pro pohodlí posádky ..:) Ne že bych neuměl počítat ale
nějak se mě nechce zjišťovat jaká rychlost zrychlování odpovídá
přetížení 1G (bolí mě už hlava) … Ale předem vám moc děkuji za
odpovědi :)
Doplňuji:
Masoj- Koukám že jsi musel vypít hodně silný kafe kámo :D
Zajímavá 0 před 3902 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
v = a . t
v znáš, a (g) taky, takže si spočítej čas – ale naprosto chybně,
protože pro rychlosti nad cca 1/100 c zafunguje relativita…
;-D
0 Nominace Nahlásit |
Jeden chytrý pán, kterého ty zřejmě neuznáváš kdysi řekl že
člověk nikdy nebude schopen cestovat rychlostí světla.
Takže tvá otázka je nesmyslná ;)
Tvrď si sám co chceš ;)
0
před 3902 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ale napsat otázku tě hlava nebolí?
Mno…G po zaokrouhlení je 10m/s2…kolik je to km/s2? Pokus se prosím
přemýšlet…
je to 0,01km/s2.
Teď to zkusíme podělit cílovou rychlostí, aby nám vyšel čas, že?
Bože…ta bolest hlavy, ale já to zvládnu…
300 / 0,01…30 000s…8,333 hodin.
Mowla…pro posádku relativita nefunguje, té čas bude běžet pocitově
stejně.
B4R…to nikdy tvrdit nemohl, jelikož sám tvrdil opak a to tedy to, že lze
cestovat mimo přímou křivku prostoru.
Jen pro zajímavost…Albert Einstein měl za to, že rychlost světla je
konstantní, to však není pravda…mění se na gravitaci.
0
před 3902 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
rigormortis
rýchlosť svetla je vo fyzike (astrofyzike) preto považovaná za konštantnú, lebo sa nemení – a to ani pod vplyvom gravitácie, teda jeho rýchlosť je KONŠTANTNÁ (zato nie dráha, tá môže byť skutočne gravitáciou ovplyvnená, využíva toho kozmický jav nazvaný gravitačné mikrošošovkovanie, resp. gravitačná šošovka).
rýchlosť svetla je preto možné ovplyvniť iba jediným spôsobom a tým je zmena hustoty optického prostredia (iná je rýchlosť svetla vo vákuu, iná v atmosfére Zeme a iná pod hladinou mora).
v (ideálnom) absolútnom vákuu je rýchlosť svetla najvyššia známa rýchlosť vo vesmíre a nedá sa prekonať (podľa známych poznatkov).
ale – v akomkoľvek inom prostredí nadsvetelná rýchlosť možná je (tzv. čerenkovov jav)!
ak by sme aj pripustili možnosť dosiahnutia rýchlosti svetla vo vákuu, energetické náklady na dosiahnutie tejto rýchlosti by boli neskutočne vysoké („pohon“ takej lode by musel spaľovať celé hviezdy), teleso letiace rýchlosťou svetla by malo nekonečnú hmotnosť a nulové priestorové rozmery (došiel na to jeden úradník patentového úradu).
a k otázke:
skôr ako bolesť hlavy sa mi javí nedostatok vedomostí na takýto
výpočet.
ako logické cvičenie tiež nič moc – rýchlosť totiž meriame vždy
v pomere k niečomu (automobilu k ceste, vlaku ku koľajniciam, lietadla
k zemskému povrchu, kozmickej lode buď k zemi alebo slnku, … teda vždy
v nejakej vzťahovej sústave).
takže jednému pozorovateľovi sa bude zdať, že loď napr. stojí, cúva,
inému sa môže zdať, že letí 99% c.
a ako vieme, z chybných predpokladov sa dopracujeme iba chybného výsledku.
S tou konstantní rychlostí ve vakuu…to je jaksi vyvrácený jev http://briasky.blog.idnes.cz/c/328204/Omyly-Alberta-Einsteina-1.html
Potom například horizont událostí…to samé…kdy změna gravitace
pozorovateli černé díry čas zastaví.
Výpočet je v pořádku, ale pouze pro posádku, protože každý pozorovatel
vnímá čas ve své časové ose, která je vždy stejná (každému ubíhá
čas stejně…).
To že poletíte rychlostí světla neznamená, že se budete sám sobě
zpomalovat, budete pořád stejný.
Ono teoretické úvahy o rychlostech…lidé do dneška nedokážou vypočítat
vztlak křídla (ve výpočtech jsou konstanty získané z pokusů) ani vztahy
mezi tělesy, které mají interakce ve vysokých rychlostech.
rigormortis
autor článku pravdepodobne preberal informácie z iného článku, a to z článku s nepresnou (popularizátorskou) hodnotou.
gravitácia má významný vplyv na zakrivenie priestoru a beh času,
rýchlosť svetla sa nemení (zato základné rozmery priestoru áno – preto
autorove vývody vedú k tomu, že rýchlosť svetla je i v takto extrémnych
odmienkach rovná stále koeficientu = 300.000 km/s, patričné pomery proste
ostávajú zachované).
je to veľmi zjednodušený pokus o vyvrátenie teórie relativity, i keď
veľmi nedôsledný (vyzdvihovanie iba časti faktov a zamlčanie ostatných
faktov, a má základnú konšpiračnú vadu – niečo tvrdí, ale
nedokazuje).
súhlasím, že celý dôkaz je komplikovaný aplikáciou iba na istú vzťažnú sústavu (relatívnym vnímaním), jeho všeobecnú (absolútnu) aplikáciu si neviem po dôkazovej stránke ani predstaviť.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |