Jak byste popsali, jestli to obecně lze, chuťový rozdíl mezi chovanými zvířaty a zvěřinou? A co vám víc chutná?

Rozdíl je diametrální. Jak v chuti, tak v kvalitě. Nelze srovnávat hrušky s jablky. Každé jídlo vyžaduje jinou přípravu, stejně tak každé maso je vhodné k něčemu jinému. Osobně bych dal vždy přednost zvěřině.

Obecně? Tak jo! Mám za to, že „divokost“ má svou chuť a je toho plný maso. Nejspíš jde o nějaký hormony, který u divokých zvířat vznikají v organismu právě tou jejich divokostí. Tak třeba tetřev nemá tu specifickou chuť divočiny až tak výraznou, jako kupř. zubr. "Člověk musí být celkově stavěný na takovou stravu, takže pro divochy může být divočina asi lahůdkou. Mám chovaným to ovšem moc nechutná. Štiplavo- nakyslá pachuť produktů vitální zvěřiny se jen velmi těžko popisuje, ale jelikož jsem po světě lecos okusil, mám pár praktických postřehů:
Chuť a vůně zvěřiny by se dala přirovnat k návštěvě zoo, konkrétně pavilonu cibetkovitých, nebo kočkovitých šelem. Také divoký sex s eskymačkou, nebo cikánkou apod. chutná a voní po pár hodinách podobně, jako ty pavilony či zvěřina. Nevím, člověk si asi musí zvyknout i na to netradiční a pak, možná, zvládne zbaštit i čerstvě ulovenýho, neodleželýho bizona.
Ještě mě napadlo, jestli ta typická chuť a houževnatost masa divočiny, ať už se jedná o zvířata, anebo ty holky, nějak nesouvisí s agresivitou a odtamtud ten hormon. Ale asi je to celkem logické, jelikož divokost má k agresivitě nejspíš hodně blízko.
Myslím, že nic z toho, co jsem tady z životní praxe popisoval, divoši při stolování nevnímají. Bude to asi jen náš problém, nás chovanejch, ale nejsem žádný vědec! ;)

Samozřejmě, že každé zvíře chutná jinak ať je to zvěřina, či domácí chov. Nebo snad nepoznáš jestli jíš vepřové, hovězí,skopové, králíka či slepici? Stejné je to i se zvěřinou. K domácí srně či divokému praseti se jen tak nedostaneš, ale poznatelný rozdíl by tam nebyl.

Hlavně záleží na kuchaři a chuti strávníka. celý život jsem měl ke zvěřině přístup, ale divočák mně nikdy moc nechutnal. Nedávno jsem ho dostal na talíři od šikovného kuchaře s šípkovou omáčkou a prostě pohádka!!! Když je dobře udělané vepřové, včetně příloh, také pohádka ale něco jiného chuťově. Tak to má být.

Upravil/a: mosoj

Zvěřina většinou vyžadují speciální postupy přípravy a nějak zvlášť mi chuťově nevyhovovala. Ale je setsakramentský rozdíl mezi zvířaty chovanými volně, např. z domácího malochovu a zvířaty chovanými v uzavřených velkochovech.

To se nedá jednoduše popsat. Ze zvěřiny cítíš divočinu. Někomu to chutná, někomu ne. Pokud je zvěřina dobře odleželá a správně připravená, mám jí velice rád. Pozor na drobnou zvěř, kdo někdy kousl do broku, ví o čem je řeč.

V dětství a mládí jsem byla „odkojená“ zvěřinou :). Zásobovali nás 3 myslivci.
Nyní někdy zvěřinu koupím, ale už si na ní tak nepochutnám.
Možná ji neumím tak skvěle připravit, jako maminka :).
Možná se změnily chuťové preference, už mne zvěřina tak nenadchne…
Např. i do krůty se musím „nutit“, přejedla se mi…
Někteří členové rodiny (strávníků) zvěřinu nesmí, tak je jen tak 4× do roka.

Rozdíl však vidím, mezi chovanými zvířaty.
Častěji jsem odkázána na nákup tohoto masa v obchodech (husa u nás nefrčí, kachna jen zřídka).
Velkochov je jiný, než domácí, žluťoučká slípka, kuře, kačena nebo býval králík od strejdy nebo dědy. Farmářské produkty nejsou u nás běžně dostupné. Musí se zajet autem (pro mne nedostupné).. Dítka nemají mnoho času na takové výlety a to z masny či marketu koupené je mnohem levnější … :/.

Více mi chutná kuře, hovězí a vepřík.

Upravil/a: da ny

Mí rodiče chovali králíky, slepice, kachny a jednu dobu i nutrie, když jsem byla malá. A dle vlastní zkušenosti, doma chovaná zvířata mi chutnala skvěle. Zvěřinu vysloveně nesnáším.
A popsat obecně ten chuťový rozdíl? Myslím, že u zvěřiny je ta divočina prostě nějak cítit. Poznáte to. Vezměte si divokou kachnu a domácí. U divoké vnímáte jistou příchuť jakoby rybiny. V první chvíli jsem myslela, že máma vaří ryby (které taky nemusím).