Odpoveď byla označena jako užitečná

Záleží na úhlu pohledu, jak se kdo na to dívá a jak si dovede počasí užít. Počasí sleduji jen zběžně a poměrně málo. V každém počasí si to dovedu užít. Letos mi sice vadilo suché léto, ale i současní mrholení a nízká oblačnost se mi líbí a má sví výhody. Stejně tak jako sníh a mráz. Příroda je krásná za každého počasí, jen se člověk musí umět dívat a užít si to. Myslím, že nejsem osamocen. Znám spoustu lidí kteří mají rádi i tak zvané špatné počasí, chodí se v něm procházet a užívají si to.

1. Diskuze o počasí je sice v naší společnosti častá, ale ne důležitá. Je to jen jakési vyplnění času než do hovoru přijde jiné téma.
2, Za důležité spíše nepovažuji. Snad pouze varování před nějakým ničivým větrem a podobně. Beru hlášení na vědomí, ale žádnou velkou věrohodnost nepřikládám. Cca 50%.
3,Ano, musíme si na to zvyknout. Nic jiného stejně nezbývá.

Opravdu špatné počasí je jen jedno: když se napáchají škody. Z toho má radost jen škodolibý soused, když někomu uletí střecha. Z deštivého počasí mají někdy radost zemědělci, houbaři vždycky. Z půl metru napadaného sněhu mají radost lyžaři, zatímco silničáři se radši hodí marod.

Mně „trojka“ přijde příliš naivní, autor zřejmě příliš citu nepobral. Totiž na nespravedlnost lidí si zvykne toliko hovado, citlivý člověk nikoli.

Jinak těžká odpověď… mně se svět líbí za každého počusí. Přeji hezký víkend, ať vám vyjde počasí, z.

Podle mého názoru špatné počasí je, když…

• je teplota pod 10 stupňů Celsia nebo, nebo nad 30 stupňů Celsia
• prší a zároveň je teplota pod 15 stupňů Celsia
• je teplota kolem nuly (není pod nulou)
• dlouhodobě mrholí

Jinak ohledně počasí jsou jen subjektivní dojmy. Pro někoho je dobré počasí takové, pro jiného makové.

Existují lidé, kteří si myslí, že neexistuje špatné počasí, ale jen špatně oblečený člověk.

Špatné ani dobré počasí neexistuje. Záleží to na jednotlivci jak dané počasí vnímá. Většina lidí říkají, že špatné počasí je, když prší. Já mám naopak deštivé počasí rád nebo větrno. Ono pojem „počasí“ je taky lidský výmysl. Jen se mění teplota nebo je méně či více větrno.Někdy jsou mraky na takové úrovni, že začne pršet sněžit či zakryjí slunce ale jen pro dané místo. Všude mají počasí jiné. Proto by podle mě pojem „počasí“ mělo být pojmem v množném čísle, protože jedno počasí neexistuje.

Pro mě je ŠPATNÉ počasí všechno nad 25°C, nejvíc ale tropické vlhko. Potím se v něm i když jen tak sedím a to prostě NESNÁŠÍM! :( :( :(
Já mám rád spíš extrémní počasí, větrné/sněžné bouře, bouřky/průtrže mračen atp., zatímco třeba moje sestry si v tom termohnusu, co poslední dobou v létě u nás panuje (OMG – v 5 ráno teplota 26°C!!!) doslova libují, což prostě NECHÁPU!! Je to prostě individuální.

ad 1 Jestli polovina netuším, ale všiml jsem si, že tímto způsobem se baví lidé, kteří nemají rádi „trapné ticho“. Mně tohle žvanění nevyhovuje, dokonce obtěžuje, tudíž rozhovor:
„To máme dneska hezky, co říkáte?“ „Jojo, vyčasilo se pěkně, obloha bez mráčku a jak krásně svítí Sluníčko“… mně způsobuje naskakování pupínků!
S jedinou vjímkou – pokud hovor je veden takto: „Tywoe,to je zas kychta na padnutí“ „To mi povídej, ještě jeden takovej den a porodím ježky proti srsti!“ atd. atd.

BTW -Všimli jste si, jak společné nadávání (na cokoliv) ulehčuje situaci? ;) :D :D

ad 2 Pochopitelně informace meteorologů považuji za vysoce věrohodné a tudíž i hodnotné. Tedy… když jde o to, jaké bylo počasí VČERA! ;) :) Pokud jde o jejich PŘEDPOVĚDI, tak ode mne uslyšíte leda tak kovové zvuky doražení zásobníku a natahování závěru! ;) :D :D K přísloví – klidně se tam dá vložit i slovo nechvalně populární či nepopulární. Proto jsou „rosničky“ mladé a hezké, takovým se o trochu snadněji odpouští, než nějakému plešatému obejdovi. :)

ad 3 NENÍ PRAVDA!!! Železo s postupujícím časem koroduje a ztrácí na pevnosti, u zvyku je to právě NAOPAK!! U přísloví bych „zvykni si“ nahradil „počítej s“. :)

Dělám celoročně venku, bez možnosti se schovat do stínu, nebo pod střechu. Takže rozdíly v příjemnosti počasí cítim výrazně. Ovšem jak píšete, sněhová pokrývka či námraza bývají nádherné. Tady si neodpustím tipy na ruské písničky: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=Cn3qAsfHXSs
https://www.y­outube.com/wat­ch?v=bgdL0aOg1n0
Nepříjemnost děště je vyvažována dobrým pocitem z jeho prospěšnosti. Když uprostřed sucha slyším o ‚pěkném počasí‘,tak je mi z toho zle.
Kroupy, vítr a další extrémy prý budou bohužel přibývat. A tak potažmo bude počasí čím dál víc předmětem debaty, jak se ptáte.
Při sušení sena jsem pečlivě sledoval předpověď, většinou jsem to pochopil dobře, i když se interpretace předpovědi různily od různých zdrojů.
Počasí ovlivňuje život určité, menší části lidí daleko více, než život většiny. Dá se říci, např. chudý čínský rolník závísí svým životem a životem celé rodiny na počasí. A doléhají na něj v první linii důsledky nešvarů civilizace a extrémů počasí. Zatímco na většinu lidí to tak nedoléhá.
(„Tati, a vždycky jim ta předpověď počasí vyjde?” „Předpověď vždycky, ale datum a místo někdy nesouhlasí.”

Rosnička: „Po ránu se mohou tvořit mlhy.” Mlhy: „Děkujeme za svolení.”
„To je dnes ale zlé počasie!“ „No, ale lepšie ako nič!“
„Nejsme zase až tak bezvýznamný stát, jak to někdy vypadá. Zrovna v pátek ležel střed tlakové výše nad naším územím a ovlivňoval počasí v celé Evropě!”)

Takže postoj hrdinné Nastěnky, vděčné a spokojené se vším, je zčásti krása a nutnost, ale má své meze. S postojem k nespravedlnosti lidí to asi bude podobné. A taky jim je někdo vystaven více, i podstatně více. Je třeba v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží (citát).

Klin sa vybíja klinom. Zvyk sa prekonáva zvykom. Erazmus Rotterdamský
To se podobá tomu o té železné košili – klín vyvíjí velkou sílu.