Proč se uvádí při předpovědi počasí „pocitová“ teplota?

Pocitová teplota samozřejmě není úplně přesná a každý ji může cítit trochu jinak. Nicméně je rozdíl, když je venku 20°C a vzduch se ani nehýbe, než když je také 20°C, ale ostře fouká. To samé je teplota 35°C v Praze a 35°C někde u moře. Zkrátka na lidské tělo nepůsobí pouze teplota vzduchu, ale i další vlivy, které vnímáme.

Upravil/a: quentos

Pocitová teplota lépe vystihuje tělesnou tepelnou pohodu. Zohledňuje proudění i vlhkost vzduchu. 30 st. v dešťném pralese, kde je téměř 100% relativní vlhkost vzduchu a žádný vítr je mnohem nesnesitelnější než 30 st. v suchém vzduchu a mírném větříku. Obojí posledně jmenované přispívá k odpařování vlhkosti z kůže a tím i jejím ochlazování.

Abys věděl, jak se budeš cítit. Samozřejmě svůj pocitový plat můžeš klidně říkat, nikdo t v tom nebrání,

Mrkněte se do archivu. Na toto téma je v archivu několik podobných tázek,

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=pocitov%C3%A1%20­teplota

Jak se vypočítá pocitová teplota?
Jak se vypočítá pocitová teplota?
Jak se liší pocitová teplota při mrazivém počasí se sněhem a bez sněhu?
Máme-li na teploměru 0 st. C a řekneme, že bude 2× větší mráz, jaká bude teplota?

atd.

"Pocitová teplota aneb proč se naše vnímání neslučuje s hodnotami na teploměru?

Údaje měřené teploměrem neznamenají přesnou hodnotu, jakou bude pociťovat náš organismus.

Samotná teplota vzduchu není totiž jediným faktorem teploty pociťované lidským tělem. Zejména v zimních měsících hraje významnou roli vítr. Vědci byl zaveden ukazatel wind chill, tedy v překladu chlad větru – doslova jeho “ štiplavost“. Vítr snižuje pocitovou teplotu, a čím je silnější, tím je nám chladněji.

Lidský organismus při teplotách pod 37 °C (tělesná teplota) ohřívá velmi slabou vrstvu vzduchu kolem sebe, díky tomu se kolem naší pokožky vytváří izolační vrstva teplého vzduchu. Pokud v našem okolí vane silný vítr, dochází k porušení této vrstvy a začínáme cítit větší zimu. Při nízkých teplotách je tento proces výraznější, a pro naše tělo je tento děj nejpodstatnější při teplotách menších než 10 °C a při rychlosti větru nad 1,3 m/s.

Dalším důležitým faktorem je vlhkost vzduchu, která se dostává o popředí hlavně v měsících letních. V prostředí s vysokou vlhkostí se z našeho těla hůře odpařuje pot. Kvůli tomu se naše tělo nemůže ochlazovat a my cítíme vězší teplo. K výpočtům pocitové teploty se proto zavádí heat index, česky překládán jako index horka. V úvahu jsou brány pak teploty nad 27 °C a vlhkost vzduchu nad 40 %.

Na pocitovou teplotu má vliv i rozložení teploty, které se udává pro výšku do dvou metrů od zemského povrchu. Jelikož meteorologické stanic měří teploty vzduchu ve výšce až 2 metry nad zemí, dochází k rozdílům hodnot námi vnímané teploty, kterou lidské tělo pociťuje převážně od chodidel. Tento efekt je však více vnímatelný v automobilech nebo místnostech než na volném prostranství.

ýpočty pocitové teploty jsou poměrně složité a musí se při nich brát v úvahu větší množství ukazatelů. Pokud ale získáme výsledky pocitové teploty, můžeme mnohem lépe předpovídat, jaký den nás ve skutečnosti bude čekat."

https://www.po­casicz.cz/aktu­ality-o-pocasi/aktuality-471/pocitova-teplota-aneb-proc-se-nase-vnimani-neslucuje-s-hodnotami-na-teplomeru-2427

Nejprve je potřeba pochopit, že teplota neexistuje. Existuje jenom nadbytečný pohyb částic. Tedy takový, kterou částice nabude směr a rychlost po srážce s rychlejší/těžší částicí. Teplota konkrétních věcí potom nemá význam z pohledu schopnosti přenosu. Například žhavá plazma vyzářená sluncem (ano, existuje i studená plazma) má tisíce stupňů Celsia, nicméně z pohledu teploty je pro projití člověkem neškodná. Důvod? Teplota neexistuje, pokud jí měříme samotné objekty, nebo izolované částice, dostaneme jenom nesmyslné číslo. Důvod? Částice v plazmě vyzářené sluncem jsou nabyty energií (rychlostí) po předešlých reakcí ve slunci. Nicméně slunce není pevné těleso a pevné části v něm mívají obrovské vzdálenosti. Navíc ve vakuu tato energie vpodstatě zůstává jenom v původním tělesu. To je další prvek – energie v tělese potřebuje medium, aby mohlo tuto energii přenést do jiného tělesa. Typicky voda/vzduch nejsnáze vstřebávají nadbytečnou energii okolních těles a zároveň obě tato média mají schopnost tuto energii předat méně nabytému tělesu. Měřící přístroje se tedy mohou setkat se sebeteplejším tělesem, ale to nám nijak nepomůže v tom, jak dobře nás venkovní klima zahřeje. Teplota je tedy právě pseudo-věda na úrovni homeopatie.

Já to cítím vždy (jsem zimomřivá, na vlastní kůži).
Venkovní teplota je např. 16°C. Fouká vítr, je sychravo, deštivo. Obléci se mohu do zimní bundy, protože pocitově je maximálně 12°C. ;D A ten, který by šel v krátkém rukávu, si do toho větru a deště přioblékne lehčí bundu nebo mikinu. Údaj je vhodný proto, jak se obléknout, jak vybavit děti do školy a školy (družiny), aby na procházce neprochladly. Přidat jednu vrstvu.

S platy a mzdami je to jiné. Mnoho lidí se (oprávněně) cítí nedoceněných. 85 OOO Kč je pro někoho optimum, pro jiného minimum (nízký příjem)-. Jeden má z příjmu pocit hřejivý, další pociťuje zklamání. Pro většinu Čechů něco nedosažitelného, nepředstavitelného.

Upravil/a: da ny