Skleníkový efekt je proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání
planety tím, že snadno propouští sluneční záření, ale tepelné
záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu
planety účinně absorbuje a brání tak jeho okamžitému úniku do prostoru.
Mars, Venuše a ostatní nebeská tělesa s atmosférou (jako například
Titan) také vykazují skleníkový efekt, pro zjednodušení se však zbytek
tohoto článku vztahuje především k Zemi.
Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku.
Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země
(určovaná jen radiační bilancí) byla −18 °C.[1] Skleníkový efekt je
nezbytným předpokladem života na Zemi.[2]
Antropogenní skleníkový efekt je označení pro příspěvek lidské
činnosti k skleníkovému efektu. Je způsoben spalováním fosilních paliv,
kácením lesů a globálními změnami krajiny. Antropogenní skleníkový
efekt přispívá ke globálnímu oteplování. Přestože většina vědců
považuje vliv lidského konání na klima za prokázaný, je předmětem sporu
míra tohoto vlivu.
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek