Samozřejmě za okolností že se nestane nějaká další neočekavaná událost jako například srážka s nějakým velkým tělesem.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Filip84 před 867 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To má tři možné varianty. 1. Lidstvo do té doby dávno vyhyne (na důvodu nesejde, ať už vlastní vinou, přírodní katastrofou nebo vesmírnou válkou s emzákama) a nám už tedy nic nebude moci vyhasnout ani se přestat otáčet dokola (respektive už nás to nebude muset trápit). 2 Lidstvo už bude tak rozvinuté (ať už technologicky nebo po duchovní stránce), že něco takového pro nás budou velmi bezpředmětné, nepodstatné a snadno ovlivnitelné. 3. Nebudeme už dávno na Zemi, kterou opustíme (ale nepravděpodobné) – a budeme jinde, jakože třeba v úplně jiné soustavě.
Nutno si uvědomit, že se (pravděpodobně) bavíme o miliardy let
vzdálené budoucnosti. My jsme tu asi cca 2 až 3 miliony let, My, jako
vyloženě my v dnenší podobě, teprve pár tisíc let, dinousauři a
pravěcí ještěři tu byli pár set milionů let, Slunce je staré asi
4,7 miliardy let a ještě minimálně polovina životnosti by mu měla
zbývat. Ve „vesmérném čase“, ale i vzhledem k životu na Zemi, jsme tu
my lidé jen mžik… počítáš tedy s tím, že tu budeme za několik
miliard let. Máš v lidstvo slušnou víru (nebo nedostatečnou představivost
nebo nedostatečné informace o tom, kdy by tyto jevy mohyl nastat a celkový
přehled o čase).
A kdy vyhasne Slunce? To jsou odhady/doměnky, ještě před pár lety jsem
četl, že to bude za 4 nebo 5 miliard let v budoucnosti, později se
uvádělo, že za 6 miliard. Dnes se odhaduje, že to bude někdy za 7 až
8 miliard let… Miliarda sem, miliarda tam. Pro nás je to gigantické
číslo. Jsme tu z něj jen pidi-zlomeček a to jen z jedné miliardy,
vzhledem k několika miliardám… bože bože, to je víc jako polovina
nynějšího stáří celého vesmíru (předpokládaný čas).
Tato čtvrtá varianta moc nepřipadá v úvahu: lidstvo sice nevyhyne, ale
téměř ano a znovu se bude vyvíjet (třeba už po několikáté) nebo z nás
bude jiný druh, který ale nebude moc pokročilý… v takovém případě
bychom tu pořád byli a tyto jevy nás potkaly a my je nemohli ovlivnit
(zabránit jim). Ale na závěr bych chtěl říct, že Země nejede na baterky.
Rotovat jen tak neřpestane… teoreticky by rotaci mohla zastavit právě
srážka s jinou planetou… ale to už bychom tu pak taky nebyli. Takže tato
zástava rotace, by byla konec Zemí, tak jak ji známe a samozřejmě
i lidstva.
Plus další teoretické, více či méně pravděpodobné možnosti (a
samozřejmě taky neočekávané). Taky je možnost, že přemístíme celou
Zemi takže už ani nebude blízko Slunce (a muset být na něm závislá)…
O něčem takovém mluvil už i Tesla.
0 Nominace Nahlásit |
To nikdo doposud ani netuší. Bez kříšťálové koule jsme prozatím ztraceni.
0
před 867 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Mne vždycky zajímalo, jakou představu naši předci měli o budoucnosti. I když se, občas, našel nějaký výjimečný jedinec, který se v něčem trefil (Leonardo da Vinci, Jules Verne …), většina lidstva byla většinou, prostě a jednoduše, mimo.
Ne ani tak, že by se netrefili do některých dílčích vynálezů, reálií, atp., ale to podstatné jim prakticky vždycky zcela uniklo. A je to logické: nahlíželi na ni svou mentalitou.
Příklad za všecky: fenotelefon. V novelle „Ve XXIX. století – Den amerického novináře v roce 2882“ (1899) popisuje mechanický stroj, který přenáší na dálku obraz i zvuk pomocí složitého systému drátů a zrcadel. Příjemce zprávy vidí volajícího v cílovém zrcadle v téměř reálném čase, přičemž zvuk vychází ze stroje podobného gramofonu.
Verne se rozhodně nemýlil, videotelefonie existuje, a to, že si představoval jiný mechanismus přenosu, není pro toto až tak podstatné. Ano, existuje, ale je úplně na okraji zájmu. Jedním z důvodů zavádění 3G sítí byla, právě, videotelefonie. Ještě starý EuroTel, na sklonku svého působení u nás v roce 2005, spustil UMTS 2,100 MHz cellulární síť (akorát, že na pár let bylo jen pár BTSek prakticky jenom v Brně, ale to nechejme stranou) a rozjel masivní reklamní kampaň na videotelefonii a nabízel videohovory za akční cenu Kč 1.00 za minutu 60+1 (tehdy hodně dobrá cena). V Goebbelsově skříňce na to pouštěli masivní, přirozené přízemní, sexistickou a ubohou, propagandu ( https://www.youtube.com/watch?v=q8La6LuZaig ), a přes tu skutečnost, že to bylo cenově zvýhodněné, mělo to masivní propagandu, tak se to nikdy neujalo, a to ani po spuštění LTE videotelefonie, která je pro majitele neomezených tarifů v ceně. Jasně, Skype, na dlouhé vzdálenosti, rodiny v zahraničí, věznice, etc., ale to představuje zcela marginální část telefonické komunikace.
Naši předci měli nereálné vise o využití letecké přepravy, v podstatě předpokládali, že budeme létat, jako dneska jezdíme autem. Stejně tak zcela mimo byly představy o progresu v dobývání vesmíru: oba tábory měly představu, že za pár desítek let budeme „budovat“ ve vesmíru, že tam, já nevím, budeme jezdit na výlety a pěstovat kedlubny. Nebo vznášedla, to bylo, na konci 50. let, velké thema zejména v UK, v British Pathé (nebo Take we look at life!) tomu bylo věnováno hodně episod ( https://www.youtube.com/results?search_query=british+path%C3%A9+hovercraft ) a, opět, nepotvrdilo se, dnes po vznášedlech neštěkne ani pes (tedy používají se, ale rozhodně neplatí vznášedlo do každé rodiny!). Odtud, taky, památná věta „My hovercraft is full of eals“, že, mé vznášedlo je plné úhořů (Hungarian Phrasebook & Monty Python).
Co ale nikdo nepředpokládal, jak mentálně ubohou bytostí bude „průměrný František“ 21. století. Jestli nás něco zničí, tak to, že si zavirujeme mozek, a to doslova. Dnes se spousta lidí permanentně analysuje, posuzuje, vytváří o sobě illusorní obraz, bojí se sama sebe, nezná sama sebe, bojí se druhých, nerozumí druhým – protože nevnímá, pouze analysuje, posuzuje, odsuzuje, bojí se. Nás může nakrásně vyhubit to, že se budeme tak analysovat, posuzovat, budeme natolik přemýšlet a kalkulovat, že se přestaneme rozmnožovat. Ne teď, máme Afriku, Indii, lidově demokratickou Čínu, nebo třeba jih U. S., tam je to ještě – více méně – v pořádku, ale pokud tento trend vydrží, je to jenom otázka času.
Je spousta proměnných.
Je klidně možné, a dokonce je to velmi pravděpodobné, protože naše civilisace už ty znaky dávno vykazuje, že naše civilisace prostě zanikne, jako tomu bylo vždycky v historii. A pak začne celý „kolotoč“ nanovo. Ať už proto, nebo proto.
Problém je v tom, že my máme relativně vyspělé technologie, ale absolutně nevyspělé mozky. Příklad: placatý přístroj. Dneska má každý lofas placatý přístroj, čím větší lofas, tím větší placatý přístroj, tím více křehký placatý přístroj, a tím méně ho umí vytěžit. Ale má ho a čumí do něj. Pořád. Žere a čumí do placatého přístroje. Sere a čumí do placatého přístroje. Pracuje a čumí do placatého přístroje. Obdělává „spolužačku“ a čumí do placatého přístroje. S tupým výrazem, pořád. Ale to není problém placatého přístroje, on za to nemůže. Může za to ten mezi článek mezi hnátama a očima, mozek tupého lofasa.
Stejné je to s Goebbelsovou skříňkou. Není problém, že jí někdo má, problém je, že žere a čumí do Goebbelsovy skříňky. Namísto, aby se věnoval dětem, přátelům, známým, zvířatům atp., čumí do Goebbelsovy skříňky. Namísto, aby si šel něco přečíst, čumí do Goebbelsovy skříňky.
Je otázka, jestli nějaké takové „pokušení svatého Antonína“ bude pořád přibývat, nebo už jako máme vybráno. Ale vůbec bych se nedivil nějakému hologramu: bude chtít vidět zpívat Indilu, zhasne světlo, pustí holoHebel, a na něm uvidí Indilu, jak zpívá, a přitom si natřásá kozy. Nebo „božského Káju“. Nebo Führera při projevu v Nürnbergu.
Dneska nám vládnou první generace „odkojené“ Goebbelsovou skříňkou, po nich budou generace „odkojené“ placatými přístroji, a pak – třeba – hologramy. Zoombie s naformátovanými mozky. Mimoni.
Jestli toto nějak ustojíme, a jestli nedojde něco jiného, je vysoce pravděpodobné, že si technologicky poradíme s tím, co nás může potkat, jako velký šutr z vesmíru, nebo nějaké obdobné problémy.
Naše past je v tom, že my neznáme „vzorec“ na vznik energie, my ji musíme draze a neefektivně vyrábět. Jsou indicie, že na této planetě byly civilisace, které znaly (ale indicie, to neznamená, že tomu tak bylo). Pokud by se něco takového povedlo, jsme za vodou, Slunce – neslunce, šutr z vesmíru, nebo bůhví co.
0
před 867 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tvá otázka je naprosto nesmyslná. Za prvé až začne slunce „vyhasínat“ začne se před svým kolapsem rozpínat a „pozře“ naše planetu. Za druhé je pravděpodobnější, že se Země začne v budoucnu „točit“ rychleji než že se její rotace bude zpomalovat a za třetí je pravděpodobnější silná sluneční erupce než srážka s „velkým tělesem“.
0
před 866 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě ještě pojem „vyhasne Slunce“. Máme tu možnosti jako
výbuch, změna na některého trpaslíka, úplné Zničení Slunce. A ty doby
(i odhady) se liší.
Avšak ještě předtím, než Slunce vyhasne, změní se na nějakého
tpaslíka a podobně, tak (nejspíš) pohltí Zemi – nebo bude tak blízko,
že ji spálí na škvarek/žhavý kámen. Slunce se totiž bude zvětšovat,
než se nakoec „zcvrkne“ a později vyhasne (Červený obr → bílý
trpaslík).
Různé odhady můžeš (i dnes) vidět v rozmezí 5 až 7 miliard let nebo
7 až 8 milard let v boudconosti… Tak či tak fúra času pro nás lidi. To
jsou (teoreticky) stovky milionů generací.