Co má společného Proměna (Franz Kafka) a Stařec a moře (Ernest Hemingway)?

Stařec a moře – stařec bojuje s přírodou, věří, že rybu uloví, nevzdává se, i když boj prohrává.
Proměna – pocit bezvýchodnosti,, přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu.

Oba „bojují“ proti překážkám, zlu, osudu, ale věří, že zvítězí.

Nejlepší, co mě asi napadne, by moh bejt špatnej konec, na kterým je přece jenom něco pozitivního. (Řehoř umřel, ale rodině se ulevilo, a jemu vlastně taky; Santiago rybu nepřivez a málem se zabil, respekt si ale stejně vysloužil)
Dalším společným rysem, ale to už opravdu vařim z vody, by mohla bejt osamocenost hlavních hrdinů (byť u Řehoře nedobrovolná a u Santiaga dobrovolnej život na okraji společnosti) – maj každej jenom jednoho blízkýho člověka.
Do třetice dejme tomu, že je to obojí psaný strohým realistickým jazykem bez příkras, ale to už určitě nebude to, co měla učitelka na mysli, když vám tenhle domácí úkol zadávala 🙂 .
Doplňuji:
Ještě mě teď napadlo utrpení, ale tak to se trpí skoro ve všem.

Upravil/a: Syd

Můžu ti říct, co mají rozdílného – Proměna je metaforou, kdežto Stařec a moře je realismus jako prase, proto Hemingwaye upřímně nemám ráda a jeho povídky mě nudily.