co je ozonová díra

Vznik ozónové díry

Od roku 1930 jsou vyráběny halogenované uhlovodíky (freony), které jsou použity v chladicích a hnacích médiích, v aerosolech, nadouvadlech, hasicích přístrojů a čisticích prostředcích. V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza (která se později potvrdila), že freony, ač mnohdy několikrát těžší než vzduch, pronikají do stratosféry (10 až 50 km nad povrch Země), kde se z nich odštěpuje chlór a fluor, která se podílejí na katalytickém rozkladu ozonu. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Ozónová vrstva absorbuje část ultrafialového záření (280–320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi.

První pozorování ozónové díry

Vypouštění balónu se sondou k monitorování ozonové vrstvy

Ozónová díra byla poprvé pozorována počátkem 80. let 20. století nad Antarktidou. V roce 1985 tam v září a říjnu poklesla koncentrace ozonu na polovinu dlouhodobého průměru. Později byl naměřen kolísavý úbytek stratosférického ozónu nad Jižní Amerikou a Austrálií a později také nad Arktidou na severní polokouli. Rekordní snížení bylo v letech 1992 až 1993 a dlouhodobě je sledováno nad nejobydlenějšími oblastmi světa o cca 0,5 % za rok.[zdroj?]

Důsledky ozónové díry

Zeslabená vrstva ozonu představuje větší pravděpodobnost průniku UV-B a UV-C záření, které je karcinogenní. U lidí a zvířat může zvýšená intenzita UV záření způsobit poškození zraku, vyvolat rakovinu kůže a snížení imunity. U rostlin včetně mořského fytoplanktonu snížený růst a sníženou odolnost vůči škůdcům.

Řešení a legislativa

Zastavení výroby, dovozu, vývozu freonů (náhrada ve výrobě jinými látkami), sběr a recyklace freonů dosud v oběhu.

V roce 1987 byl uzavřen Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby. Signatářské země nebudou obchodovat s freony se zeměmi, které nepodepsaly. Dále byl vytvořen fond na pomoc rozvojovým zemím. Zpřísňující dodatky k této dohodě byly přijaty v letech 1990, 1992, 1995 a 1997.

Česká republika v roce 1995 schválila i díky úsilí nevládních ekologických organizací (Hnutí Duha, Děti Země, STUŽ) nový zákon, který nahradil nevyhovujícího z roku 1993.

Současný stav

Průmyslové země ukončily výrobu freonů v roce 1996; Evropská unie již v roce 1994. Jako náhrady jsou používány propan-butan, amoniak, voda, kyselina citrónová. Rozvojové země by měly ukončit produkci freonů do roku 2010. V letech 1986 až 1994 stoupla však jejich produkce o třetinu.
Problémy

Pašování – v roce 1995 byla pětina freonů pašována.[zdroj?] Dalšími problémy jsou prodeje starých technologií ve třetím světě a dlouhověkost freonů – stovky let vydrží v atmosféře.[1] Dále se některé „měkké“ látky poškozující ozon, jako freony HCFC a pesticid metylbromid dosud smějí vyrábět. Freony se podílejí také na globálním oteplování.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/O­zónová_díra

Nad atmosférou, ve výši 7–50 km, se vytvořil ozónový obal. Ozónová vrstva pohlcuje část UV záření a odráží tvrdé kosmické záření. Toto umožnilo existenci života na Zemi. Vrstva ozónu se působením některých látek /freonů, chlóru/ zeslabuje, dochází k blokaci jeho molekul. Nadbytek záření vyvolává nebezpečná kožní onemocnění /rakovinu kůže/, poškozuje zrak,.. Je nutné zamezit dalšímu poškozování ovzduší.; nejtenčí nad póly a nad Austrálií

Jedná se o snižování koncentrace, zřeďování ozonu v určitém místě ozonosféry působením člověka. Ozon je ničen mj. zejména chlorofluorovanými uhlovodíky, tzv. freony, které jsou neobyčejně stálé a z atmosféry je nelze prozatím odstranit. Pozvolna stoupají troposférou (asi 10 i více let), vystupují do velkých výšek, kde setrvají po staletí a trvale zřeďují ozonosferu. Tím uvolňují průchod UV záření k zemskému povrchu, což vyvolává poruchy zraku, rakovinu kůže aj.