Co by se muselo stát, aby všichni lidé na Zemi měli dostatek základních potřeb?

Dochy, základní potřeby jsou stále totéž. Proto se jim říká základní potřeby. Základ pro život, dobré podmínky – dostatek pravidelné kvalitní potravy a vody, vzduch, domov (=spánek, bezpečí, klid, správná teplota, správná socializace a kontakt,… i když ty už jsiou rozvinutější, ale dovolil jsem si je připočítat k těm základním). Fyziologické potřeby nutné pro život. A není pravda, že by nemohli mít všichni na světě dostatek základních potřeb. To je kravina. Samozřejmě by mohli.
zjentek, koumáš nad něčím, co už je dávno definované. „Prostuduj“ si Maslowovu pyramidu a to, co jednotlivé příčky přesně zahrnují. Psychologicko-sociologicko-politicko-ekonomicky už to bylo dávno řečeno. Základní potřeby jsou jednoduše fyziologické potřeby nutné pro život.

„dostatek pravidelné kvalitní potravy a vody“ – stačí teď někomu lesní pramen a králík kterého si chytí v lese?
domov (=spánek, bezpečí, klid, správná teplota,… – jeskyně a oheň ze dřeva, které si sám najde?

To, co bylo základní potřebou před 300 lety je stále totéž, co i dnes. Dostatek PRAVIDELNÉ potravy. Tedy nějaký její kvalitní zdroj/příjem. Je to úměrné k rozvoji společnosti, pravda, ale tady srovnáváš nějaký doslova desetitisíce let starý pravěk (jeskyně a nutně nezbyntý lov pro vlastní uspokojení potřeby) s moderní dobou, rozvinutou, založenou na spolupráci a tím i bohatství. Ano, bohatě by stačil pramen v lese. Jo, to by logicky opravdu stačilo, jenže všude ten pramen ani les logicky není (Afrika). Nějaký vlastnoručně ulovený králik je hloupá úvaha, není to ani kvalitní-pravidelný zdroj.
Základní potřeby jsou stále totéž a to co se v těch dobách mění je jen to, jak se k nim dostávají (s čí/jakou pomocí), kolik a jak kvalitně. Ale základní potřeby jsou stále a navždy základní potřeby. Tohle to neovlivní.
Píšeš, co bylo před 300 lety a udáváš nějaký příklad z pravěku – vlastní zvířatům před vzniekm civilizace. Ale vlastně to i tak stále platí. Jen se třeba postupným vývojem mění třeba význam domu. Princip je stejný. Ale to je tak všechno s tím domem. Do základních potřeb, patří i nějaké základní bohtatství/majetek, protože tím se to dnes (a po tisíce let) definuje a zprostředkovává uspokojování těch potřeb (dnes už třeba i služby a spolupráce- od té doby, co exsituje civilizace. Ale to nemění význam základních potřeby, jen to, jakou cestou se k nám dostávají. Další věci už jsou jen bonus a už nejsou ZP).
Dostatek jídla, vody, pohodlí (to se skutečně může měnit vývojem, ale nijak drasticky, a neovlivňuje to, co jsou a co nejsou základní potřeby) – a tím i tepla, bezpečí, spánku, a pak i socializace a dalšíc už rozvinutějších… dobré podmínky pro život (v případě lidí), nevím, co si pod tím představujete. Ale boj o holé přežití každý den kvůli nebezpečí, hladu, žízni, predátorům, zimy,… kdy se musí starat sám o sebe (+o rodinu) a vše si obstarávat vlastníma rukama… v pravěku ok, protože nic lepšího nebylo, ale jestli dnes započítáváme do ZP bezpečí, tak to vzhledem k dnenší době není ok, když někdo bojuje každý den o holé přežití.
Základní potřeby jsou voda, jisté jídlo atd. Takže stačí pramen. Další věci, které tu díky moderní společnosti máme už nejsou základními potřebami jen mnohými vylepšeími. Pramen v lese stačí, nemusí tu být Coca Cola a tisíce jiných věcí.
Existuje i základní životní úroveň, na které si staví a tam spadá uspokojení těch základních potřeb. A o to tu jde, že na velké spoustě míst na světě není základní životní úroveň (dostatek jídla a vody, bezpečí – zachování života, zdravi a domova).
Nemluvě o tom, že hodnotově je to stále vždy totéž a to i v případě domova. A tím hodnotově = i cenově, když jde o ten základ. Pro bezpečí atd. stačí jednoduchý ten nejzákladnější dům/obydlí, jehož cena je odjakživa stejná. To, že je společnost vyvinutější neznamená, že každý musí mít palác nebo vilu (ok, může mít, ale o tom to nneí. Už to není základní potřeba. ZP je to, když je to to nejzákladnější a cena/práce/hodnota na získání takového základního obydlí byla vždy stejná, totiž úěrná době).

Zjentek: Že se ptáš zrovna ty. Každému musí být jasné (nebo těm, kteří alespoň trochu přemýšlí) o co jde. Jestli by dostávali banán jednou za týden nebo měsíc není přece rozhodující.

Hapiky, dostávali? A proč by měli dostávat? Na světě je stále dost přírodního bohatství. Ty zhlížíš na svět jako někdo, kdo určuje příděly? Ahá… tak to potym ja, to tě chápu..

Je tam rovnice – vždy ti vyjde, že pro blaho bude NUTNÉ zlikvidovat bohaté. A je jedno, jestli své bohatství „mysleli dobře“! A už vůbec není rozhodující, jestli se za každým bohatstvím skrývá či neskrývá zločin. To je v rovnici bezvýznamné.

Já tvrdím, že se má určit horní hranice majetku, který můžeš vlastnit. Dojdeš ji a končíš. Obcházíš se vztyčenou hlavou , bez újmy a beze strachu. Měl bys také od společnosti dostat nějaké ocenění, významností někde pod Nobelovkou. A jdeš domů – více z přírodního bohatství vytěžit nemůžeš, tečka, dosáhls svýho, každý level má hranici. (;

Mc merkurion: Když se bude pracovat, zvedne se spotřeba. To je vše. Nic NAVÍC se tím na planetu nepřičaruje. Lidé pak začnou makat jako střelení, aby ožebračili jiné lidi okolo. Udřou se a po smrti po nich zůstane vše, co nahamounili navíc, nad rámec svých potřeb. A hapiky se JASNĚ PTÁ… však si to přečtěme a možná seznáme, že pro všeobecný blaho bude nutný trocha ubrat… platí zejména pro ty HRRRR do roboty – poblázněný workoholiky a spol. (;

V Africe je hodně problém s pitnou vodou. Ale vody je tam dost. Afrika má snad tu největší zásobu podzemní vody… a není ani hluboko. Stačilo by pár vrtů a vodovodů/akvaduktů. Ale to by chtělo něčí iniciativu a trochu peněz.
Chudá je ekonomicky hlavně proto, že se zaměřuje především an zemědělství, je tam přelidněnost a ostatní bohatší státy Afriku stále vykořisťují nespravedlným obchodem, na kterém africké státy moc nevydělávají. Hladomor na pár místech by se vyřešil pozvednutím ekonomiky, podpory podnikání atd. Ale, aby se to stalo musel by tam být spravedlný mezinárodní obchod.
Problémy na Blízkém východě a Africe, kde jsou separatisté, teroristi, občanské války a kriminalita taky nejsou až tak závažné. Některé ty skupiny a odboje mají jen pár tisíc členů, celkem neorganizovaných a nedostatečně vybavených. Stačilo by, aby některým tím místem prošla plně vybavená armáda a zjednala pořádek, zavedl se řád. Ale do toho se nikomu nechce. Pohodlnější je pro všechny státy, když tam budou ročně posílat po pár stovkách vojáků, kterí tam zbyřečně umírají v nedostačně vybavených, malých a slabých oddílech… Islámský stát se taky mohl zviklidovat hned v zárodku, v době jeho rozmachu a nebo kdykoli během jeho existence. Zabralo by to pár dnů/týdnů, zjednat tam pořádek pár měsíců. Nikdy neměli víc, jak 30 000 členů/bo­jovníků. To není zase až tak moc a je to snad ta nejpočetnější organizace takového typu. Většina ostatních má člney, které se pohybují spíš ve stovkách, ale přesto se všechny nechávají existovat a působit na daných místech. Jejich zviklidování by nebylo nějak náročné ani finančně. Opět by stačilo jen trochu iniciativy.

Stát si zřizuje a provozuje skupina lidí, aby lépe naplňovali své potřeby. A v přelidněném světě s omezenými zdroji to prostě nejde jinak než na úkor ostatních (slabších, hloupějších).

To není vůbec pravda.