Nejlepší odpověď
Další odpovědi
§ 1635 obč. zák.:
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel,
každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným
dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož
předka.
Podle tohoto ustanovení dědí jen živý syn.
| 0 Nominace Nahlásit |
Ten zbývající syn. Platí samozřejmě pouze v případě že nejsou žádní jiní dědici ze zákona.
Upravil/a: Drap
| 0 Nominace Nahlásit |
Není-li poslední vůle zůstavitele, dědí ex lege první třída dědiců, je-li.
Neuvádíš, byla-li zemřelá matka za živa sezdána, či-li nic.
Byla-li sezdána, (prvou) 1/2 dědictví dědí manžel, (druhou) 1/2 dědictví dědí žijící syn.
Nebyla-li sezdána, 1/1 dědictví dědí žijící syn.
| 0 Nominace Nahlásit |
Hlavní je závěť a ta rozhoduje, kdo co kolik zdědí. Pokud matka závěť nesepsala, dědí se podle zákona. A to půl na půl. Podíl asi zůstává stejný, i když jeden ze synů zemřel – místo něj ten díl po něm podědí vdova a 2 děti.
Podle mě dědí všichni zúčastnění/pozůstalí – akorát hraje
roli podíl. Řekl bych, že zde je to polovina synovi, polovina pozůstalým
(rodině) po zensulém synovi.
To samozřejmě v případě, že nebyla sepsána závěť a že matka nemá
manžela nebo zde ještě není další dítě…
(Ale nejsem odborník a nic jsem nevyhledával, beru to jen logicky a dle toho,
co si pamatuji, když jsem si kdysi procházl české dědické právo).
Upravil/a: Disraeli
|
0
před 207 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Disraeli: To by musel syn zemřít alespoň 1 minutu po smrti matky, aby to bylo, jak popisuješ.
V právu rozhodují skutečnosti a dědictví ex lege nastává až smrtí zůstavitele; zemře-li potenciální dědic dříve, než zůstavitel, v době smrti není dědicem, ale umrlcem (kadáverem) a umrlec nemůže nabývat práva.
Jestliže nemůže nabývat práva, nemůže je ani převést (in personam nebo ex lege), podle zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet.
Podle mně je to správně. Nedědí li některé dítě, dědí tento podíl
jeho děti, příp vzdálenější potomci…
Takže pokud zůstavitel měl 3 děti, z nich žije jen jeden. ale po dalším
zbyli dvě děti, po třetím tři vnuci, pak podle mně bude dědit :
- dítě 1/3
- po druhém dítěti jeho dvě děti další 1/3, každý 1/6
- po třetím dítěti jeho vnuci zbylou 1/3, každý 1/9
Manželky těchto dětí nemají nárok, dědictvi se rozpadá čistě jen na základě vztahu rodič-dítě
Viz třeba zde:
https://www.umirani.cz/rady-a-informace/dedictvi-a-dedicke-rizeni
„Pokud některé z dětí zemřelo a má potomky, pak v první dědické
třídě dědí potomci tohoto dítěte, tj. vnuci zemřelého.“
(tedy u Disraeli nesedí informace, že by dědila žijící manželka mrtvého dítěte, dědit budou jen děti mrtvého dítěte, tedy vnuci zůstavitele)
Asi to tak fakt bude ;)
Viz i zde – ty poznámky k dědickým třídám – hned v té první: https://www.businessinfo.cz/navody/uvod-do-dedickeho-prava-ppbi/6/
„v první třídě dědí zůstavitelovi děti a manžel rovným dílem.
Nedědí-li některé dítě, dědí jeho děti nebo další potomci téhož
předka. Pokud tedy některé z dětí zůstavitele nedědí, nedochází
k přirůstání dědického podílu k podílu ostatních dědiců této
dědické třídy, ale dědický podíl přechází na děti tohoto
potomka.“ Takže nedědí-li to dítě – dědí jeho potomci (ať už
má nebo nemá jiné sourozence. Jeho podíl se přesouvá na jeho rodinu –
ve smyslu jeho potomků, nikoli ve prospěch jeho sourozence..).
Takže jsem dobrej. Nijak zvlášť jsem se tím nezabýval, ale přesto vím
jak to má být. :D Bylo by totiž z logiky věi trochu divné, kdyby přímá
rodina zesnulého nedědila. Jen je mi trochu divné, že nedědí i jeho
„manželka“ (tedy už vdova).
- Měl by mít člověk, který se už necítí šťastný, (třeba 100 let a více), netrpí nevyléčitelnou nemocí, možnost eutanázie? (14 odpovědí)
- Může mi někdo zabavit boty, protože jsou falešný? (5 odpovědí)
- Z jakého důvodu bylo nutné, aby bylo rodné číslo dělitelné jedenácti? (5 odpovědí)
- Jak obce stanoví, za co bude vybírán poplatek za popelnice? (4 odpovědi)
- Považujete cenzuru na internetu za správnou? Do jaké míry? (14 odpovědí)